Ako básnici nestrácajú nádej

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se celý džbán rozpadne a životodárné kapky se vsáknou do vyprahlé země. Nenucená lehkost zmizela již ve čtvrtém dějství, v tom pátém se postrádá i ta příslovečná laskavost. Zůstal jen smutek. Smutek z příběhu, smutek z některých rolí, smutek ze života. Skrytá reklama se neschovává a ani se nesnaží zůstat decentní nutností, ale křičí, opaluje se a ukazuje všechny své povadlé krásy zestárlých těl tvůrců pátého dílu. Básníci ztratili svůj půvab, svěžest a mládí a ani ten humor jim nezůstal. Sice se snaží poukazovat na nešvary doby, ale jen ukazuje, bez známky hravosti a ladnosti. O poetice si můžeme nechat jen zdát. Hlavní postavou je lékař Štěpán Šafránek (Pavel Kříž), který si sice zachovává morální kredit ve veřejném životě, ale pro vlastní soukromí má jiná měřítka. A divák se může jen ptát, jak je to s jeho horlivostí a nadšením ke stálosti lásky? A pochopitelně je zde i Štěpánův nejlepší kamarád Kendy (sympatický David Matásek), který své životní těžkosti zvládá s větší elegancí a duchaplností. Básníkovou múzou je další žena ze zdravotnictví Anna Posedlá (půvabná Michaela Badinková). Nechce se nechat chytit, ale co zmůže proti osudu? Je zde i bývalá básníkova múza Ute (Tereza Brodská), která může jen smutně přihlížet mizení lásky. Z dalších rolí: nestoudná náhrada za Karabce a velmi úspěšný obchodník s auty Karas (Lukáš Vaculík), popletená dispečerka rychlé záchranné služby Tonička (Jana Hlaváčová), již zcela senilní bývalý gymnaziální profesor Ječmen (Josef Somr), ochotný hostinský Hanousek (Miroslav Táborský), majitelka domu a salónu krásy se slabostí pro Kendyho paní Krásná (půvabná Adriana Sklenaříková-Karembeu), úspěšný provozovatel pohřebního ústavu Písařík (Pavel Zedníček), nově probudivší se politik Nádeníček (Oldřich Navrátil), dlouholetý ředitel nemocnice Sahulák (Tomáš Töpfer), stále šarmantní náměstkyně ministerstva zdravotnictví Vendulka (Eva Jeníčková), zlobivá Kendyho manželka Sylvie (Lenka Kořínková), stálá sekretářka ředitele nemocnice Ivetka (elegantní Markéta Hrubešová), vietnamský obchodní se záhadným výskytem v tomto dějství Čeng (Hoa Guyen Khac), či stále remcající nemocniční lékař (trapný bourák Leoš Mareš). Ach ten smutek! Filmovým režisérům s počínající senilitou by nemělo být umožněno natáčet filmové výtvory! Senilita by neměla být vydávána za moudrost! Standardní výroba komerčních televizí by neměla být měřítkem vkusu kultury a umění! (10.08.2016)

Básnické obeznámení s novým režimem jsme nakousli už minulým dílem, tak co zde? Musíme si uvědomit, že tenhle, po všech stránkách jen standartně natočený, film mohl dopadnout mnohem hůře. Nechat postavy zestárnout a změnit aranžmá je pokaždé tak trochu nebezpečným hazardem. Víceméně se to potvrdilo i v tomto případě - kamera je prostě "divná", postavy některých pardálů jsou na kuchyňský nůž do zátylku (Leoš Mareš či otravný čínský hybrid, jenž měl nahradit Mirečka) a to se jen letmo zmiňuji o rozjásané propagaci některých výrobků, jež (nevím jak Vám) mi chuť návštěvy jejich obchodů dosti zablokovali. Z tohoto pohledu vypadá jako čtyři velké číslo. Vycházím však z dobrých původních postav, nicotné konkurenci v oné době a atmosféře, kterou Klein i přes nové aranžmá do básníků přesto propašoval. (25.08.2005)

Básníci nepřežili rok 2000. Že by do této doby už nepatřili? Podle mě mělo básníci skončit s minulým režimem, protože do toho nového evidentně nepatří a nebo si s tím prostě neumí poradit režisér Klein, nebo ještě více scénáristé, kteří stvořili tento paskvil. Herci jsou otřesní a příběh ještě horší...tedy příběh...ono napasovat skoro dvouhodinový film na reklamu je dost obtížné - product placement po česku...O zoufalosti této serie svědčí i to, že k "básníkovi" Štěpánovi je přirovnáván trapný Mareš. Z jakého důvodu tam byl vůbec tento novácký estrádní šašek obsazen? (31.10.2010)

Nezasmál jsem se ani jednou, a dokonce mi ani nepřišlo, že by to ode mě (od diváka) tvůrci vyžadovali. A nebo mi unikl fakt, že tenhle film prostě není komedie. Ale není to ani drama, thriller, akční film, nic. Je to jen nemastný neslaný přírůstek do už tak nemastné neslavné rodiny přírůstků dřív (asi) zajímavé série. Možná až mi bude čtyřicet, tak si budu říkat - Dušan Klein skutečně vystihl mou situaci. Dnes si ale říkám, že by bylo hezké, kdyby Klein s Křížem natočili film o něčem úplně jiném, pokud možno s nějakým jiným hrdinou. Tohle nikam nevede. (01.03.2007)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)