Hranice šílenství

Slušný mix Stevensonova kultovního příběhu a nikdy nevyřešeného řádění Jacka Rozparovače (k němuž se film nakonec přikloní). Výborná kamera, skvělý vizuál, pečlivá kompozice, práce se světlem a stínem (Perkinsonovy nasvícené oči působí děsivě), modrá a červené (jojo, Argentovy oblíbené), smysl pro detail. Snímek nešetří nahotou. Krásné ženy. Pěkné naturalistické podřezávání, nešetří se ani krví. Déšť bičuje noční ulice, krev stéká po stěně a barví temné louže, bouře, strach. Snímek vypadá, jakoby vznikl v 60. - 70. letech, což byl zřejmě tvůrčí záměr. Tím si u mě získal body navíc. Perkins se cítí v roli psychopatů jako doma, což je nakonec dobře. (22.12.2016)

Anthony Perkins hulí po večerech koks a mění se na rozparovače, kterej morduje lehký děvy, protože když byl malej a ještě si nehrál s děvčaty na doktory, šel alespoň na čumendu za což dostal nařezáno a má z toho teď komplex. Knihu neznám a o to víc jsem filmem potěšen. Perkins ve dvojí roli výbornej, hudba, kamera (místy fakt paráda) i efekty na dobrý úrovni a pokud vezmeme v potaz, že Kikoïne před tím točil pornolegrandy s Briditte Lahaie a Marilyn Jess je to suverénně jeho nejlepší biják. 4,5* (26.06.2013)

Stačí jen trocha koksu a z doktora Jekylla se rázem stává Jack Hyde - šílenej psychopat, vedle něhož i Norman Bates působí jako neškodnej klučina ze sousedství. Tahle svévolná adaptace klasickýho hororu však spolupracuje s další vraždící ikonou, v tomhle případě Jackem Rozparovačem. Kromě v zapadlých londýnských uličkách se film odehrává i v tamních nevěstincích, kde se často fetuje a souloží (dojde ale i na kombo obojího), a pokud přidáte výraznou expresivní stránku a Perkinsovo maniakální herectví, vyjde vám docela zajímavá, avšak nepříliš atmosférická úchylárna. Z posledního záběru mrazí ale slušně. (19.12.2016)

Spojení Jackylla, Hyda a Jacka Rozparovače zní jako perfektní námět, ale Edge of Sanity ho nedokázalo nijak poutavě či inovativně uchopit a jen si jím tak přehazuje z ruky do ruky, ze scény do scény, ale schází větší hloubka a vykreslení postav i děje. Za zmínku stojí pouze výrazný expresivní vizuál, ale ani ten není využit ideálně. V několika scénách je možné jej vskutku obdivovat, v dalších působí směšně a velmi křečovitě, až pseudoumělecky, naprosto nevhodně pro tento film. Konec poslal i ten průměrný výsledek do žumpy zapomnění. Perkins zcela nezajímavý. (30.10.2010)

Když ouplně pominu fakt ( a nemám s tím narozdíl od některých diváků sebemenší problém ), že se jedná o jakousi variaci na Jekyll a Hyde, vychází mi z toho celkem slušný drsnější thriller až horror s poměrně originální a psychedelickou atmosférou. Tvůrci evidentně s kokainem mají své zkušenosti a do některých scén to dokázali perfektně přenést. Dobový Londýn i šlapky jsou fajn, lepší průměr tedy zaslouženě. Ale čtvrtou hvězdu si film jako celek zaslouží díky Perkinsovi. Ten si to i ve svém pokročilém věku pár let před smrtí dává takovým drtivým způsobem, že i Norman by možná stáhl půlky k sobě. Být kameramanem při té poslední Hydeovo scéně, tak si naseru do trenek, hroznej ďábel. 7.5/10 (01.03.2014)