Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Antonín Vaňha, Lukáš Bech, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Alena Rýcová, Michal Nesvadba, Oldřich Navrátil, Miluše Šplechtová, Bronislav Poloczek (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Komediálna sonda do života ľudí na rozostavanom sídlisku a súčasne aj výstižný obraz československej "skonsolidovanej" spoločnosti na konci 70-tych rokov. V kaleidoskopickej mozaike drobných príbehov, kratučkých epizód a útržkov úplne obyčajného dňa na sídlisku sa stretávame s mnohými postavami a postavičkami. Satiricky ladená kritika vtedajších nedostatkov a neúprosný pohľad na zlé ľudské vlastnosti sa strieda s optimistickou vierou v ľudské dobro. (RTVS)
(viac)Recenzie (270)
Chytilová chtěla natočit jízlivý obraz nesnesitelného prostředí, výsledkem je svým způsobem cenná a v mnohém určitě pravdivá dobová výpověď, ale naneštěstí taky (téměř) nesnesitelný film, jenž působí dojmem, že kameraman byl na place často hodně opilý a střihač možná i nesvéprávný, vzhledem k tomu, jak je "děj" útržkovitý a značně chaotický (každopádně však divácky až vzácně nevstřícný). A pro téměř všechny postavy platí, že jsou nesympatické, v horším případě rovnou otravné (byť to byl bezpochyby záměr). 60 % ()
Film presne zachycuje dobu vystavby nasich zajacincov, v ktorych podstatna cast obyvatelstva byva dodnes. Panelstory uplne presne vystihuje stojate vody ceskoslovenskej Normalizacie, kde vsetko muselo fungovat, aj ked iba naoko. Presne a depresivne su zobrazene zivoty ludi, ktori sa postupne ale isto zacali odcudzovat a kazdy zacal byt zahladeny len do seba. A ze som v takomto zajacinci chvilu byval, viem presne, o com to je. Kvoli takymto filmom mam rad normalizacnu filmovu jazdu. Stale. 86 % ()
Pronikavá satira, jež nám umožňuje se syrovostí sobě vlastní nahlédnout za okna panelových domů a poodhalit nám závoj zdánlivě ideálního obrazu socialistického soužití. Chytilová zvolila tentokrát jako klíč formu copánku upleteného z několika epizodických příběhů různých postav společenského spektra, které dohromady propojuje sdílený život na rozkopaném sídlišti, jež se stává ústřední postavou. ()
Upraveno v lednu 2024. Panelstory aneb Jak se rodí sídliště je dynamicky neposednou koláží spletenou nitkami satiry do zvuků disharmonie v neutěšených obrazech s razítkem politicko-společenské kritiky. Věra Chytilová svou jízlivostí zhodnocující partnerské a mezilidské vztahy provokativně převrací nadšení a obdiv nad socialistickou výstavbu k vykreslení krajiny odcizení a destrukce vztahů pod vlivem sobectví, nedůvěry, intimních kompenzací a niterné nenaplněnosti. Stereotypy ve vztazích a v komunikaci i řádně kymácející se struktura uspořádání a fungování společnosti v cynickém rozechvění. Nedostatky doby jako každodenní a trvalé vymezení životního prostoru. Smetiště lidské nedokonalosti jako základní podmínka lidského soužití. Koláž je vzájemně propletena ve výkřik celé té podrobené a neukojené lidské touhy. Průvodci koláží jsou se sídlištěm velkoměsta seznamující se penzista (Antonín Vaňha) v desiluzivním prohlédnutí a bezprostředně bezelstný malý klučina Pepík Novák (Lukáš Bech) s vlastní Odysseou i tím iniciačním zasvěcovacím rituálem životu. Mezi výrazné objekty zájmu patří členka kolaudační komise s něžným dobrodružstvím a výchovnou starostí Marie (Eva Kačírková, scénáristka filmu), herec s neustále používanými maskami v životě Jiří Kodeš (Jiří Kodet), Mariina dcera s hrůzným dilematem Soňa (Alena Rýcová), člen kolaudační komise s vlastním nepřiznaným tajemstvím minulosti Josef Novák (Bronislav Poloczek), jeho tělesně vášnivá milenka Alžběta (Dagmar Slivinská), Sonina bývalá spolužačka v zajetí manželství a mateřství Marta (Miluše Šplechtová), či její jedinečně dobou vytvarovaný manžel Franta (Oldřich Navrátil). Další části koláže: dědův vnuk s plodnou láskou a s vypečenými rodiči Petr Homola (Michal Nesvadba), dosti neúspěšně se snažící hercova sousedka (Daniela Šrajerová), vztahovačný zástupce veřejného pořádku (Milan Klásek), po vyspání lačný autobusák Antonín Vondráček (Ladislav Potměšil), jeho žena v hysterii a bolestech těhotenství Jitka (Klára Jerneková), jejich malá dcerka Helenka (Renata Denemarková), okolního světa stranící se stará Kudláčková (Štěpánka Chytilová), listonoška s prosazovaným právem na nákup (Helena Lehká-Rejšková), trafikantka s přehledem situace (Hana Hejduková), přání plnící malíř pokojů (Zdeněk Matouš), pro melouchy ochotný zedník Kolda (Vladimír Hrabánek), či do úzkých přivedená vrchní sestra v jeslích (Emma Černá). Panelstory aneb Jak se rodí sídliště se prodírá staveništěm socialistického bytí, rozdrobeném ve fušeřině, v odosobnění, konfliktu způsobů přijímání života, v přezírání a vnitřních slabostech. Groteska o šťastném socialistickém sídlištním soužití a aspektech doby. Kurážné neposedný požitek. ()
Krásny príklad filmu, ktorý sa nebojí vrhnúť do zvolenej témy "po hlave", priniesť na scénu desiatku rovnocenných postáv (skôr postavičiek), podtónov a zápletiek a pritom tú "hlavu" nestratiť ani len nachvíľu, ba čo viac, nádherne to uzavrieť do funkčného celku. Neherectvo, epizódnosť a "človečina", ktorú už dnes český film akosi nenosí, čo je preveliká škoda a keď sa aj s nejakým pokusom stretneme (napríklad Pasti pasti pastičky samotnej Chytilovej), už to akosi nie je ono - rozutekané, neisté, často neuveriteľné. V tomto prípade akosi nedokážem súhlasiť ani s inak obhájiteľnou výčitkou dramaturga tohto filmu (bonusy na DVD), ktorému vadí, že režisérka ukázala len tú najšedivejšiu stránku vecí... no a? Točila to v roku 1979... dnes sa tlieska Pelíškam, ktoré preháňajú 20x toľko a boli natočené, keď "sa už smelo". ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (16)
- Kostýmy připravovala herečka Jana Břežková. (M.B)
- Snímek zakázali týden po premiéře v lednu 1979, veškerá propagace byla zastavena a směl se pak promítat pouze mimo Prahu a jen v některých lokalitách (např v Kladně nebo ve Východočeském a Severomoravském kraji, naopak funkcionáři v Českých Budějovicích film odmítali). Protože režisérka tušila, že by Filmexport a ústřední barrandovský dramaturg Ludvík Toman film neposlali na zahraniční festivaly, film tedy odvezla v krabici na festival v San Remu, kde se podělil o hlavní cenu s uzbeckým snímkem. Když dorazil rozzlobený dramaturg Toman na festival, všichni mu gratulovali, on jen mávl rukou a odsekl, že takových filmů má Barrandov desítky. (BoredSeal)
- Režisérce zpočátku nechtěli schválit obsazení pětiletého Lukáše Becha, protože jeho otec podepsal 2000 slov. (cariada)
Reklama