Ja som Sam

chcelo by to možno aj 5 bodov, už len za ten pekný výkon Seana a Dakoty. Je to príjemný tak trocha romanticko-dramatický miestami protivne americky nasladnutý film, s dilémou vziať retardovanému otcovi jeho dieťa alebo nie. Myslím , že najmä diváčkam so zmyslom pre rodičovské cítenie sa bude film páčiť, protože "žádnýho jinýho tátu nechci, ...a ... všechno co potřebuješ je láska ..." (mimochodom fil bol skvelo dabovaný do češtiny.). (22.03.2015)

Samova právnička zanedbávající kvůli kariéře svého syna však znamená už vyložené klišé, byť je ve spolehlivém podání Michelle Pfeifferové mile potrhlá a kouzelně zhnusená, kdykoli se od retardovaného klienta štítivě odtahuje. Dle pravidel bylo samozřejmě nutné najít dvě bytosti z rozdílných planet - aby pak z jejich střetu vytryskl humor a vzájemné obohacování. Humoru se daří líp a groteskní tón přináší i k soudu, když Sam, vznětlivý jako dítě, při každé formální námitce tahá advokátku za rukáv: „Asi máte přestat!“ Podobně vyskakují i jeho postižení přátelé: „Pozor na pusu, ta paní si všecko píše!“ Ale soud je jen epickým obalem pro Samovu osobnost, kterou Penn úžasně kreslí ve zlomcích každodennosti. Pečlivě rovná sáčky s cukrem podle barev a hrnky podle oušek v bistru, kde pracuje; pečlivě krmí dítě poté, co jeho matka uteče hned po porodu, a časový rozvrh dodržuje, jak mu poradili, podle televizních programů. Když dcerka začne klást zvídavá dětská „proč“, odpovídá stejně dětinsky, a je-li postaven před složitější problém, pomáhá si příměry z osudů Beatles. Vzbuzuje soucítění, ale ne soucit, něhu, ale ne útrpnost. Na známé půdě si poradí, ač třeba při placení počítá nekonečně dlouho, o ulici dál je už ztracen. Omezí to výchovu dítěte, jež musí převzít vůdčí roli? (16.06.2020)

Film o tom, že aj zaostalý človek vie milovať, je tu skvelý a takmer oscarový Sean Penn a vtedy ešte stále nádherná Michelle Pfeiffer. To sú pozitíva, Inak tomu trochu chýba šťava. Na tak dojemný príbeh mal prísť nejaký tlak na divákove kapesníky, ale nič sa neudialo. Prišlo len málo emotívna, nič mnou nezalomcovalo. (11.02.2018)

Velmi solidní dílko. Sean Penn si sice při přípravě na roli popletl ústav, v němž okoukával grimasy, neboť spíše než mentálně ochuzený vypadá chvílemi buď jako aplikátor heroinu v absťáku, nebo jako vegan, snažící se rozehnat úpornou zácpu, ovšem snaha se počítá a nebylo jí málo! Mišelka je standartně k olíznutí a ta malá holka děsivá tak, jak to máme rádi. Jsem dojat natolik, až spouštím slzu, která se na mém převislém spodním rtu elegantně pojí s již dříve vyběhnuvším nudlanem. A za hospodské dýchánky lobotomiků, tolik připomínající kalbičky mé staré party, přihazuji čtvrtou Rudou hvězdu, ať nežeru. (09.11.2012)

Poutavý příběh o uvědomění si pravých hodnot v životě člověka, o nutnosti nezanedbávat výchovu dětí, ve jménu čehokoli. (hlavně ne ve jménu neustálého kvaltu a honičky za čím vlastně?) O schopnostech a zjevných hodnotách handikapovaných, není zpravidla pochyb. Že bývají často příkladem pro všecky "normální" jedince, je důkazem nejen tento film. (10.10.2010)