Reklama

Reklama

Ovoce stromů rajských jíme

  • Belgicko Nous mangeons les fruits des arbres du paradis (viac)

Obsahy(1)

Po úspěšných Sedmikráskách (1966) uvedla Věra Chytilová další složité podobenství, tentokrát s ambicemi vyjádřit nikoli jen společensko-kritické, nýbrž i filozofické myšlenky. Obrazově vytříbená úvaha o pravdě a lži vychází z biblické symboliky, konkrétně z příběhu Adama a Evy. Hlavní hrdinka Eva, která s manželem Josefem tráví čas v luxusním penzionu, se začne zajímat o tajemného svůdce Roberta. Josef je k jejich koketování, ale i k jiným věcem slepý. Žena podle různých náznaků postupně zjistí, že Robert je sériovým vrahem žen. Navzdory jeho lstím se jí podaří zachránit si život, avšak pochopí, že někdy je lepší pravdu nikdy nepoznat...
Silně stylizovaný příběh natočila Chytilová podle scénáře, na kterém spolupracovala s Ester Krumbachovou. Ta vtiskla filmu nezaměnitelnou tvář i jako výtvarnice. Divácky velmi náročné dílo překypuje obrazovou symbolikou; film nasnímal manžel Věry Chytilové Jaroslav Kučera, jeden z našich nejlepších kameramanů. Složitá, takřka operní struktura vyprávění je zvýrazněna hudbou Zdeňka Lišky, která zní prakticky pod každou replikou. K biblickému motivu Adama a Evy se Chytilová neúspěšně vrátila ve filmu Vyhnání z ráje (2001). (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (89)

honajz2 

všetky recenzie používateľa

To já jsem se bál, že uvidím druhé Sedmikrásky a ono naštěstí ne. Ovoce stromů rajských jíme totiž o něčem jsou, ale o tom až později. Jejich největším kladem je precizní filmařská práce. Máme tu nádherné záběry kamery, podmanivou a i zvláštně mystickou hudbu, která k těm obrazům geniálně zapadá a stejně tak to je i se zvukem. Jenže i tak, forma je zde silně artová, v pár záběrech i experimentální a kvůli tomu to rozhodně není pro každého diváka. Měl jsem zde pocit, že už si Chytilová věděla rady s experimentováním o něco víc, než v Sedmikráskách, kde se střídají barvy v obraze naprosto bezúčelně a nahodile. Ve srovnání se Sedmikráskami tohle taky o něčem je, pokud jsem to dobře pochopil - celé to je o tom, že se ženská se svým manželem nudí a potká sympatického fešáka, do kterého se zamiluje, on do ní později taky, manžel se to dozví a pochopitelně je naštvaný, jenže ženská pak zjistí, že ten fešák skrývá jedno ne zrovna hezké tajemství a tak se snaží vrátit za manželem, ten k ní ale už lásku necítí. Ve zkratce, i když může být v manželství nuda, nevěra v něm se nevyplatí, protože nám může dost přitížit. Bohužel ona forma se snaží působit velkolepě, jenže je v ní dost vaty a celé to působí i lehce manýristicky, ale i tak to určité kouzlo má, to musím uznat. Akorát nějakých 25 minut před koncem už jsem toho filmu měl dost a přál jsem si jenom, aby už konečně skončil, jenže zase na druhou stranu, závěrečná scéna se hodně povedla. Celkově to vidím na 3* a nechápu, proč to má oproti Sedmikráskám tak nízké hodnocení, když jsou Sedmikrásky mnohem horší. 3* EDIT: Po čase zvyšuji hodnocení, ten film má něco do sebe, má co říct a 61% si nezaslouží ani náhodou, když tu i horší filmy "září" v červených číslech. Slabé 4* ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Jako kdyby Věru Chytilovou nabudilo odmítavé nasměrování jejího dalšího novovlnného opusu "Sedmikrásky" a řekla si, že dá ještě více najevo své osobité vnímání světa. Tuto moji domněnku potvrzuje můj dojem z díla, kterým dvorní dáma české kinematografie narazila podobně tvrdě do zdi jako producenti hollywoodských sequelů. Nevšední pojetí filmového celku totiž doplňuje také občasná nestravitelnost, kdy se mi různé výklady scén navzájem střetávaly - chvíli mi například použití biblického materiálu zdálo jako jasná věc, občas mi ale sem posvátné křesťanské dílo vůbec nepasovalo (takto mi třeba nedala spát postava Jana Schmida). Jak mě odvážné nařčení společnosti v "Sedmikráskách" ohromilo v positivním slova smyslu, zde mě vší silou vykolejila stará známá paní Nejistota... Aspoň, že se po tomto potůčku dá plavit relativně v klidu a milovníkům výtvarné estetiky se rozbuší srdéčka, nicméně na tomhle nemá ani tak zásluhu paní Věra, jako spíš trio Juráček, Liška, Krumbachová. P.S. Zajímavý filmový debut Luďka Soboty. 70% ()

Reklama

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Věra Chytilová tentokrát na téma lásky a všeho co je s ní spojené - zrady, nevěry, důvěry, hravosti. Všechno je opět zabaleno do dada kulisy, navíc mnohem těžší a hůře rozpoznatelné, než tomu bylo u Sedmikrásek. Sedmikrásky byly více hravé, lehké, barevné a také zajímavější, toto je bohužel na mě až moc těžkopádné. Ale svůj přínos v české kinematografii to bezesporu má. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Krásný barevný film. Pronikavé, vtipné, arciže silně zaujaté podobenství o vztazích mužů a žen. Jejich typické směšné způsoby zobrazeny s barokní velkolepostí a zarámované posvátností biblického mýtu. Autorka tak spojuje dva extrémní pohledy (všední trapnost a mýtická velkolepost) v jediný. To jako dění kolem „hloupé“ hrdinčiny žádosti „Řekni mi pravdu“. Velice působivý je na konci filmu návrat k pokračování biblického textu. Navíc je to jediný film, v němž Luděk Sobota má jinou roli než Luďka Sobotu. Komnetáře: Mahalik, Mortak, Garmon, PanFalář. ()

MontyBrogan 

všetky recenzie používateľa

Pokušenie je akt neodpustiteľnej prirodzenosti. Milenec je vrah. Nevernica je jednou nohou v hrobe. Manžel je rovnaký, ako všetci muži. Láska je klamstvo a život ilúzia. Možno najsurrealistickejší film, aký som videl. Skutočne som mu tú snovú atmosféru veril. Len neviem, či to bol práve sen, ktorý chceme zažiť a pamätať si ho aj dlhšie po zobudení. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v okolí mesta Doks. (dyfur)

Súvisiace novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)

Reklama

Reklama