Kopytem sem, kopytem tam

První polovina nenásilně a vtipně uvozuje druhou, ponurou a beznadějnou. Ústřední trojice sice hraje neustále stejně, ale tady to ještě kupodivu funguje. Nejlepší mi přišel David Vávra. Hodně jsem se divil, že to bylo natočené ještě před revolucí. Každopádně, kdo se této tématiky štítí a odsuzuje ji, tomu se asi tento film bude zdát nudný a o ničem. Mě se líbil. (13.07.2006)

Je to šíleně zbytečně dlouhé, ale poměrně geniální. Skvělá atmosféra zimních Varů (v jakém jiném českém filmu jste vůbec mohli vidět děj odehrávající se v K. Varech?) Skvěle přehrávající hlavní trio. Pohledné osmdesátkové ženy a jejich pěkná těla. Film jsem viděl už tak po desáté a stále se mi neomrzel. Jen ta agitka je tam jaksi navíc. Film by s klidem mohl bý postaven pouze na sexuálních peripetiích hlavní trojice. (25.11.2020)

Vidět Kopyto sem, tam v patnácti, označím ho za bizarní (pokud by mi bylo přáno, co to slovo znamená). Kamera si vesele švenkuje, paprče, kopyta a leb si lítají tam a sem, zajímavé. Nicméně člověk stárne, a už ho jen tak nepřekvapí. Poučenou či přiblblou zřídelnicí vidí za každým rohem a na každém rohu vyskakovat Godarda = nouvelle vague. U některých sekvencí neodolám a tahám je dopředu, dozadu. Sklepáci baví, Hanák existuje o trochu méně tragicky než obvykle; doporučení pro stále hezký ksichtík - doktora z hor pro něj!; Vávra je šumný; nu a Šteindler – protentokrát dívka s perlou ve vlasech (a se salámem na lyžích). (A to si neodpustím - /ne/dokážu si představit tento snímek v americké produkci 1, 5 miliardy smajlíků). Takže buďme pro dnešek, děcka a pokročilí, rádi za Chytilovou,. (04.12.2008)

Chytilová dost brilantně a u nás bych řekl i nadčasově naťukla téma AIDS. Co naťukla, přímo nakřípla! Obsadit do hlavních rolí herce divadla Sklep známé to recesisty a milovníky alternativního nezávislého divadla se mohlo zdát jako šlápnutí mimo, ale opak je pravdou. Právě ta jejich bezprostřednost, had po životě a zážitcích pak těžce kontrastuje se zjištěním, že - máte AIDS. * * * * (12.03.2016)

Po několika pro mě až překvapivě dobrých filmech Chytilové (koukám od začátku) přišel snímek Kopytem sem, kopytem tam, který mě ale zase vrátil z nebeských výšin na tvrdou zem. Nudila jsem se, byla zvyklá na krásnou stopáž hodinu a půl a dostala dvouhodinový nášup... Jo, mělo to poselství a téma, chtělo nám to něco říct, jak to je u Chytilové zvykem, ale mě to šíleně nudilo. Škoda. (03.04.2012)