Sezóna Titanov

Klasická americko-fotbalová limonáda, tentokráte ve stylu "united colours", se všemi kýčovitými neduhy, které k tomu patří. Nicméně mě se to líbilo a to nejen díky výbornému Denzelovi, ale i díky představitelům samotného mužstva a vyzdvihnul bych především černošské herce. Naopak kdo mi lezl na nervy, byla protivná, velechytrá dcera trenéra Yossta. 70% (30.06.2009)

Velmi dobrý lidský příběh o jednom sportu, jednom městě a dvou rasách. Film je z produkce studií Disney a je také určen pro celou rodinu, takže nečekejte nějaký hlubší exkurz do rasové problematiky. Téma desegregace tak dostává ve filmu spíše více konkrétní podobu, formu partikulárních vztahů mezi jednotlivými postavami, které k sobě obtížně hledají cestu, aby ji nakonec našly. Denzel Washington znovu dokazuje, že je výborným hercem. Ostatní postavy mladých hráčů jsou velmi sympatické, zvláště "white thrash" Louie Lastik (Ethan Suplee) a přeslazený Ryan Gosling. (24.05.2007)

Nevím, jestli bych se vydržel dívat na zápas amerického fotbalu, ale vím, že tenhle film bych mohl vidět klidně ještě jednou. Trenér Boonea mi chvílemi - slovy trenéra Yoasta - připadal svým fanatickým přístupem na pokraji šílenství, ale svým moudrem dokázal mužstvo stmelit. Dokáže přirovnávat k antice, upozornit na národní dějiny - bitvu u Gettysburghu Tréninkové sestavy chvílemi připomínají sokolskospartakiádní cvičení, ale podpořeny dobovými písničkami baví. To, co začíná fungovat v mužstvu, na hřišti, ale ještě nefunguje ve společnosti. Takže Titáni musí zabrat, aby dokázali ovládnout nejen svůj svět. (31.05.2009)

Smíšený sportovní tým kontra burani z bigotního Jihu? Hádejte třikrát, kdo nakonec oslaví bratrstvím scelený triumf a kdo utře nařvanou hubu. Sportovní dramata jsou mou neutajovanou slabostí a chápu, že vyčítat jim předvídatelnost a nadbytek klišé je asi jako vytýkat cukrárně, že nenabízí odtučňovací dietu (nebo jistým americkým vysokým, že přijmou každého, kdo rozezná fotbalový míč od ústředního topení nebo umí rychle zdrhat, viď Forreste), takže to přejdu taktním mlčením. Taktním mlčením už nejde přejít patetické žvásty, protivnou přemoudřelou prepubescentku a rádobytvrďáckost uječeného Denzela, po kterém bych tu cihlu chvílemi s chutí mrskla sama, nicméně se vzpomínkou na prosluněné dny pobíhání po školním hřišti a tak mladého a už tak titánského Ryana Goslinga ty smířlivé tři utrousím. Ale pokud jde o film o americkém fotbalu, mám jasno v tom, kdo je můj Vítěz a kdo Poražený. (09.08.2012)

Vůbec jsem nevěděl, co čekat od filmu, který režíroval člověk s jménem Boaz Yakin a o to víc jsem byl překvapen, co se z toho vyklubalo za perfektní spotovní drama se silným příběhem. Dovolím si tento film srovnat s novějším filmem Gang v útoku. Opět nějaký trenér amerického fotbalu se snaží ztmelit nějaké lidi mezi kterými panuje těžká rivalita. V tomto filmu jde o rasismus a o to, jak na barvě pleti nezáleží, aby společně běloši a černoši drželi při sobě a podali výborné výkony. Jde i o hrdost! Příběh je opravdu silný a při jistých momentech nezůstane oko suché a nebo se objeví i slza na krajíčku, protože konec byl dojemný. Navíc k té dojemné atmosféře příspívá hudba od Trevora Rabina. Je sice trošku podobná té z Gang v útoku, ale tady je lepší, protože je to první film se sportovním tématem ke kterému dělal hudbu. Hudba je jak jinak skvělá a hlavně působivá .Trénink černoškého trénera vypadá spíš jako vojenský tábor, ale při sportu je to podle mně důležité. A parádní herecké výkony. Denzel Washignton v této roli exceluje a výborně mu sekunduje i jeho poradce sympaťák Will Patton. Herci, kteří hráli sportovce byli také dobří. A nezapomenutelná Hayden Panettiere, byla v roli trénerovy temperamentní dcery úžasná. Aby to také nebyl dobrý film když to má nálepku " Produced by Jerry Bruckheimer "! (31.08.2008)