Napoleon - bitva u Slavkova
Austerlitz
Napoleone ad Austerlitz
The Battle of Austerlitz
Réžia:
Abel GanceScenár:
Nelly KaplanHudba:
Jean LedrutHrajú:
Pierre Mondy, Rossano Brazzi, Claudia Cardinale, Martine Carol, Leslie Caron, Vittorio De Sica, Jean Marais, Elvira Popesco, Jean Mercure, Georges Marchal (viac)Obsahy(2)
Bitva tří císařů, geniální stratég a spousta padlých. Bitva u Slavkova, nazývaná jako bitva tří císařů, se odehrála 2. prosince 1805 mezi vesnicemi Telnice a Tvarožná nedaleko Slavkova u Brna. Pro Francouze a celý svět je toto historické místo známé jako Austerlitz (podle Palackého vznikl tento název ze snahy převést do němčiny jméno obce Novosedlice). Slavná bitva pro Napoleona i Francii. O Napoleonovi byla natočená celá řada filmů. Jen Česká televize jich v posledních letech uvedla hned několik, např. čtyřdílnou minisérii Napoleon či film o jeho posledních letech na ostrově Elba. Poprvé uvádí slavný velkofilm Abela Gance Austerlitz, který natočil v roce 1960, a představuje Napoleona jako geniálního stratéga. Velkým světovým a především francouzským hvězdám vévodí mladičký a poměrně neznámý Pierre Mondy, který se později proslavil díky válečným komediím o sedmé rotě. Jeho Napoleon je oceňován kritikou i diváky. Velkolepá kostýmní podívaná byla natočena v Jugoslávii za podpory jugoslávské armády. (Česká televize)
(viac)Recenzie (32)
Obstojný snímek s výborným představitelem v titulní roli. Neurazí, ale fanoušky filmů s touto tématikou rozhodně ani nenadchne. V závěrečných bitevních sekvencích bije do očí jejich převážně studiová výprava, do realističnosti a dynamiky vynikajících Bondarčukových napoleonských opusů má "Austerlitz" opravdu hodně daleko a Pierre Mondy, jenž hraje jako o život to ani při vší své přesvědčivosti bohužel nevytrhne. ()
Pierre Mondy jako Napoleon. Zpočátku jsem si na něj nemohl zvyknout, pořád jsem viděl jeho figuru hlavně z příběhů Sedmé roty nebo mě připomínal dokonce Funése. Proto jsem nemohl hned přivyknout charakteru jeho komediální tváře, po čase jsem se však do jeho role zažral. Film je hlavně o geniální Napoleonově válečné strategii a dokonalému matení protivníka díky svému lišáctví, mazanosti a předvídavosti. Dějově se snímek odehrává v rozmezí let 1798 - 1805. První půle ukazuje Napoleonovu osobnost v rámci politiky, spory s Velkou Británií, jeho drahé milenky, rodinné vztahy nebo jeho inauguraci na francouzského císaře. Druhá půle pak líčí přípravu na bitvu u Slavkova a její průběh, včetně úchvatného manévru, kterým Napoleon na zemi rozpráší a na zamrzlých rybnících utopí obě nepřátelské armády. Historicky se film drží faktů a je věrným popisem událostí Napoleonovy vrcholné éry a mimo desítky dalších postav předvádí spoustu generálů všech soupeřících armád, včetně zkušeného ruského vojevůdce Kutuzova. Velkolepé bitevní scény se střídají se studiovou produkcí, která díky kulisám působí víceméně úsměvně, avšak má svoje kouzlo. Bohužel slabý dabing za moc nestál, dovedl bych si představit, kdyby byl film nadabován v 70. letech naší tehdejší hereckou elitou. To by bylo žrádlo!!! ()
Na tento film jsem se hodně těšil. Byla však řada míst, kde mě hodně zklamal. Např. korunovace proběhla jen v podobě popisu. Dalším zklamáním byla prakticky celá druhá polovina filmu. Bitva se odehrávala v prosinci. Přesto bylo všude plno zeleně. Ovšem najednou uprostřed zeleně zamrzlý a zasněžený rybník. Čekal jsem od takového velkofilmu více dokonalosti. ()
Dlho som si myslel, ze tu hral Napoleona Bonaparteho ú1769 - 1821/ Jean Louis Trintignant, a ne .. Trintignant hral v podstate bezvyznamnu ulohu - v roli Napoleona sa predstavil Pierre Mondy /Le Comte de Monte Cristo 1961/. Slusne hodnotenie davam za viacero znamych hercov ako Welles, Claudia Cardinale a Jack Palance ... mozem snad spomenut i Jeana Maraisa. 65 % ()
Kostýmami a výpravou skvele dielko. Najviac sa ale vyníma fantastický výkon Pierra Mondyho, ktorý si postavu Napoleona musel priam detailne naštudovať. A 22 ročná Claudia Cardinale sa na obrazovke krásne vyníma, škoda, že len vo vedľajšej roli. Chybou filmu je zbytočné mrhanie časom na Napoleonove avantúry, ktoré nemajú s udalosťami vedúcimi k bitke pri Slavkove nič spoločné. Rovnako nerozumiem, prečo bol akt korunovácie za cisára preskočený a zmienený len slovom. Ďalšími chybami, tentokrát historickými, bola údajná korunovácia pápežom (nikdy neprebehla), Napoleonova nerozhodnosť, či sa má stať cisárom (nikto ho k tomu nemusel prehovárať), či pápežovo vyjadrenie Napoleonovi do očí, že je komediant a tragéd (absolútne nepravdepodobné). ()
Reklama