Panika v Needle Parku

V dnešní době ( a vlastně možná i klidně nějakých 20 let nazpátek ) už není možné něco tak extrémně působivého natočit. Nevím, jestli je to dobou, úplně jinými filmařskými postupy, odlišnou atmosférou společnosti, ale Panika v Needle Parku je jednoduše svým způsobem dokonalým filmem. Něco tak syrového, živočišného, drsného, nekompromisního a zároveň i bezdebat lidského už není prostě dnes možné vytvořit. Je zde zobrazena všudepřítomná bezmocnost, špína, zoufalství a bezvýchodnost, ale i energie a touha po životě, tak neuvěřitelně stylově a reálně, že i přes trochu slabší děj jde stejně o neskutečný filmový zážitek. Celý film je natočen bez zbytečných příkras a odboček, je zde zobrazena sebevražedná romance na pozadí světa drog, prostituce a beznadějných existencí. Film je přímým útokem na divákovu duši, která z toho ani v jediném případě nemůže vyváznout bez filmového omámení. Panika v Needle Parku je ale přitom vlastně jen příběhem obyčejných lidí, kteří propadli závislosti nejen na fetu, ale i na lásce. Všemu pak samozřejmě dominuje geniální Al Pacino, jehož výkon se nedá popsat, to se musí prostě vidět. On je zkrátka tak přirozený a obyčejný, až to mrazí, prostě opět TOP výkon. Ovšem i ostatní herci a jejich postavy ve mě zanechali opravdu hluboký dojem. Já musím zkráka Paniku v Needle Parku označit za jeden z nejsyrovějších a především nejstylovějších filmů vůbec, jde o dechberouccí zážitek, kde je příběh až na druhé,třetí koleji, zde jde především o strhující zobrazení atmosféry a životního stylu newyorské sociálně slabé společnosti a to je sakra působivý zážitek!!! (15.09.2011)

Přeci jen jsem čekal víc. Možná trochu více emocí, trochu víc špíny, trochu víc dramatu. Al Pacino, ač zahrál opět samozřejmě na výbornou, je zde téměř nepřetržitě hladce oholen a jako feťák moc nevypadá. Což mi přijde u člověka na heroinu, který se živí tak jako on v tomto filmu, trochu zvláštní. Čekal bych nějaké mrtvoly, předávkování, přinejmenším opravdové absťáky, protože takhle vypadá závislost na heroinu jako takový menší problém, se kterým se dá celkem normálně fungovat... Což je samozřejmě úplně mimózní představa. (28.06.2015)

Onehdá nám na kalbě ve Flower City došel chlast. Když se dopila i Alpa, spiritus dilutus z lékárničky a největší mozky začaly přemýšlet, jak re-naturovat denaturák, zažili jsme si všichni krušný chvilky. Nicméně Aleš Pacička dojel na kole k benzince a tak jsme to do rána vydrželi. Nicméně po shlídnutí Needle Parku chápu, že tahle storka se asi nezfilmuje, rozhodně ne tak dobře. (05.07.2013)

Věřim tomu, že v 70. letech to byl asi velice šokující a odvážnej film. Ale já jsem zvyklej na to, že postavy ve feťáckejch filmech dělaj daleko horší věci, dopadnou daleko hůř a je to všechno daleko hnusnější a beznadějnější. Tady postavy prostě tak nějak vesele fetujou a profetujou se až k takovýmu nicneříkajícímu konci. Proměna Helen z obyčejný holky na smažku a prostitutku je možná smutná, ale to je asi tak všechno. Postava Bobbyho je od samýho začátku na přesdržku a nic dobrýho jsem mu ani nepřál. Navíc je to vyprávěný dost zkratkovitě, takže máte pocit, že když třeba Bobbyho zavřeli do vězení, tak se tam šel asi jenom osprchovat a druhej den ho zase pustili. Ve filmu se občas najde nějaká silnější scéna, povedlo se přenést na obrazovku tu atmosféru špinavýho New Yorku a nejrůznějších feťáckejch doupat, herecký výkony jsou taky na docela slušný úrovni, ale jako celek to prostě v dnešní době už nějak nemá sílu. 50% (16.05.2018)

Ve své době dravá omladina, dnes to působí jako stará škola… Působivý průnik do drogové čtvrtě, neuspořádané společnosti, od níž se příliš rad, jak žít, pochytit nedá. Pokud mi cosi neušlo, tak ve filmu nezazní ani na minutu hudba, což ovšem není prakticky k postřehnutí, neboť ostatní hluk se neustále stará o barvitou zvukovou plochu. Již úvodní titulky avizují „hlukový film“ se vším všudy – nehostinný ruch mimo obraz, jehož adresáti si snad ani nemůžou rozumět. Schatzbergovi se výborně podařilo ukázat tep ulice, na níž se najednou odehrává padesát věcí. Kolem jednoho hrdiny se takový svět netočí, ač mu mladý Al Pacino dodal velkou energii a respekt. Rovněž on se potýká se zmatkem a životní neuspořádaností – bordel je v bytech, životních vyhlídkách i proměnách postav. Film plyne tak pozvolna, že bych mu další hodinu klidně přál. Zasloužil by si epickou strukturu, kterou uměl/umí Coppola nebo Scorsese. K tomu drobný krok schází, i když více na straně možností než schopností. Schatzberg pravděpodobně patřil en do této krátké doby a v jiné podmínky nenašel. Splnil historickou roli a odporoučel se. Naštěstí nemusel jako ceněný fotograf donekonečna rozmělňovat sám sebe ve filmovém průmyslu... (MFFKV 2013) (01.11.2013)