Chinese Coffee

Dvě trosky (rádoby-spisovatel a rádoby-fotograf) si povídají, stěžují si na svůj život a vzpomínají. Kritizují svůj život, za to jaký byl, jaký mohl být. Reflektují jej za pomocí intelektuálních příměrů a sytí nás světáckými zkušenostmi aniž by vytáhli paty z New Yorku. Předbíhají se v tom, kdo bude mít lepší argument. Pak začnou probírat Knihu a všechno se posune dál. Pomalu, ale jistě začne vyplavávat moudro, staré jako platidlo.... "Bez peněz to nejde." Divadelní drama je z ČÍNSKÉHO KAFE cítit na sto honů, ale Pacino ho vede velice zručně. Samozřejmě hraje ještě lépe než režíruje, jeho věčně podrážděný Harry je skutečnou postavou, stejně jako kliďák Jerry Orbach. Oba mi připomínali některé mé známé. Ten snímek by se dal analyzovat hodiny, tak tématicky bohatý je. Radost pohledět. (19.03.2013)

Netradiční film. Označení, které mě napadlo hned v prvních pěti minutách děje. Neuvěřitelně komorní prostředí jednoho bytu, který vypadá... tak nějak moc realisticky na to, aby sloužil jen pro účely filmu. Žádný dokonalý pořádek, na druhou stranu ani zbytečně na efekt hrající depresivní prostředí. Tak takhle tedy vypadají americké filmy, pokud je jejich rozpočet přibližně stejný jako těch českých, a jsou založeny na divadelní hře. Až mi to trochu připomínalo Pacinovo oceňované Glengarry Glen Ross, ale tady ta intimita byla ještě mnohem větší. Jako byste Pacinovi viděli přímo do duše, ve svých vrcholových scénách tentokrát zdaleka neřval tolik, jak je obvyklé, spíš se jen tak procházel po městě a nahlížel do kaváren. A povídal. A povídal. Smířený se svým osudem spisovatele, který napsal "dvě slavné knihy, jen je nikdo nezná". Občas do děje probleskl nějaký ten záblesk minulosti; šťastné okamžiky, kdy byl Harry ještě se svou přítelkyní, chodil se bavit a hlavně žil... Chinese Coffee je zvláštní film (už jsem to říkala?). Trvalo mi sakra dlouho, než jsem ho sehnala, a bude to trvat sakra dlouho, než se mi dostane z mysli, byť jsem si v některých momentech přála, aby se příběh konečně pohnul dopředu. (05.06.2008)

Tak tohle byla opravdu chuťovka. Al Pacino je, jak jinak, dokonalý, ale i Jerry Orbach podává skvělý výkon. Dialogy jsou nádherné a prostředí malého, zapadlého New Yorského bytu je výborné. Rozhodně stojí za to shlédnout toto drama, které mi občas přidalo jako slušně vyvedená komedie o dvou neúspěšných umělcích, kteří neschopni se prosadit čelí kruté realitě, neschopni si připustit vlastní chyby a vrhající vinu na všechno ostatní jen ne na svou neschopnost. 90% (06.01.2010)

"Luk at mi!" Pacino vždycky byl, je a bude skvělej herec. O tom žádná. Tentokráte si vzal i řežisérskou taktovku a k dispozici dalšího staršího pardála, aby mohli hodinku a půl tlachat, hádat se a přemítat nad tím kam svůj život vlastně dovedli. Pohled na jedno zničené staré kamarádství je podán hodně dramaticky. Pačíno herecky opět dominuje a do filmu natřískal snad všechny své nejznámější hlášky. 60% (18.07.2017)

Dva kámoši ... do deště? Vítr v kapse rozhodně mají, pramen inspirace k práci i k životu vyschl, stáří za krkem a oni jednou v noci v ošuntělý cimérce uspořádají ošuntělou inveturu, na kterou měli celý přátelství, teď instantně kvůli nám, divákům, abychom věděli, kdo komu ukradl život. Al narozdíl od spousty jeho kolegů, co neumí hrát, neumí nehrát, je fascinující ho sledovat, stačí pohled, kterým by i ten text na lístku na tramvaj přehrál na Oskara, ale tyhle dialogy i rytmus scén na mě působily nějak divně. 3* a pulčana za překvapení v podobě skvělýho Jerryho Orbacha. (24.07.2010)