Sid a Nancy

Nesmyslnost a nehodnotnost celého příběhu, která měla možná evokovat vyprazdňující se poselství punku, mě ubíjela. Nedokázal jsem se přinutit cítit s žádnou postavou (a když už s někým, tak s rovněž nechápavě-znechuceným Johnem Rottenem) do té míry, že když (SPOILER) na konci zakrvácená Nancy v koupelně zaklepala bačkorama, zatetelil jsem se vlnou spokojeného očekávání závěrečných titulků. Mladý Gary Oldman vystřihl Sida moc pěkně a Chloe Webb stvořila v Nancy jednu z účině nejprotivnějších hereckých kreací minimálně osmdesátých let. Mé výlsedné hodnocení je z větší části postavené na nich. 40% (06.12.2009)

Mladík Sid, kterého hraje "stařík" Gary Oldman a který pořádně neuměl zpívat ani hrát na basu, je frontmanem Sex Pistols a všechno se kolem něj točí. Stejně jako kolem jeho milenky. Ostatní jako by nebyli. Bavilo mě to tak moc, až jsem to po půlce vypnul. Mnohem lepší film o Sex Pistols je Filth and Fury. (21.05.2008)

Sid a Nancy je o Sidovi a Nancy, ne o Sex Pistols. Otázka je, jestli mě film o znuděnym chlápkovi, kterej ničí sebe, všechno kolem a k tomu je manipulován příšernou ženskou, může vůbec zajímat. Může, když budou rozbité telefonní budky, zdemolované hotelové pokoje a použité jehly proloženy něčím, co by Sida Viciouse prezentovalo jako člověka, jehož názory, postoje a vztah k hudbě měly nějaký vývoj, a ne jen jako zfetovanou mátohu. To, že tam bylo jisté charisma, snad pochopil jen Gary Oldman a udělal pro tu roli, co mohl. (16.09.2006)

Nemám rád anarchisty, punkery a podobnou verbeš. Už proto ten film je pro mě spíš průměrný. Souhlasím s výtkou, že je to můj subjektivní a zcela neobjektivní názor. No a co? Zkrátka koukat se na bandu kreténu, která si vyfetovává mozek se dá natočit o mnoho lépe - viz například vynikající The Doors. Muziku Sex pistols příliš nemám rád. Scény, kdy byli dva hlavní protagonisté pod vlivem drog, ve mně vyvolávaly spíše pocity nezajímavosti a nudnosti. Nestalo se jako třeba u Rekvia za sen, že jsem měl husí kůži a v tu chvíli přísahal, že se drogy nikdy nedotknu. Přesto tento film stojí za zhlédnutí. Už jenom kvůli snaze o pochopení jedné generace... (07.09.2006)

Nic neříkající výsek ze života smažky, která nikdy nesebrala sílu k tomu, aby se svým bídným žitím cokoliv udělala. Problém je, že ta smažka je Sid Vicius - muzikant, který vlastně neuměl hrát, ale to mu nijak nezabránilo v tom, aby se stal ikonou punkové generace. Na biografii je film málo obsáhlý (a že by bylo o čem vyprávět), na romantiku má zase dost chabý příběh - dvě ztracené existence se protloukají životem a když spolu nefetují, tak na sebe řvou. A na hudební film je tam zase až moc málo hudby - o Sex Pistols to není ani omylem, ty jedou tak říkajíc na druhé koleji. Coxův film stojí na jediném - na excelentním výkonu Garyho Oldmana. To ostatní je bohužel o poznání horší - v ději se moc není čeho chytnout, příběh nula, spíše jen řada epizodek, styl, v němž jen obtížně orientuje - možná to je ten punk, ale tady to moc nefungovala. Není to vyloženě špatný film. Jen není prostě dobře natočený. Je rozkročený mezi několik nápadů a žánrů, přičemž žádný nedokáže naplnit bezezbytku. (13.10.2013)