Ratatouille

Bezchybná animace a živost animovaného světa se všemi jeho všedními, nepostřehnutelnými detaily je u pixara samozřejmostí, takže už se to skoro ani nedá brát jako plus. Je to hlavně ta pohoda a francouzská gurmánská atmosféra, která z filmu na diváka dýchne a "přenese" ho do jedné restaurace v Paříži... Za orignálnost a nepředvídatelnost by Ratatouille zrovna metál nedostal. Ale ta linie s Antonem Ego byla super a výborný dabing O'Toole+Ian Holm... Jedna z mých nejoblíbenějších pixarovek. (29.03.2011)

Na to, jak nezvyklou dějovou premisu si Pinkava vybral, je nakonec Ratatouille až překvapivě předvídatelnou podívanou. Efektní, dostatečně zábavnou a pixarovsky vypilovanou, ale přece jen jasně dopředu danou. Hodně tak zachraňuje romantické prostředí Paříže, příjemná kuchyně plná roztodivných pokrmů a také Anton Ego jako temný restaurační přízrak dělající z každého svého monologu vrcholně napínavou momentku. Když ale porovnám s takovými Auty, které se mohly ve schématičnosti ztratit daleko snadněji, mírné zklamání z Remyho cesty za chutěmi a vůněmi cítím. 70% (30.01.2008)

Díky moc jednomu nejmenovanému uživateli za doporučení Ratatouille, který považuji za můj křest animovaným filmem. Něco tak kouzelného, dojemného, roztomilého, nádherného, originálního..........a mohla bych ještě pokračovat, nejde hodnotit jinak než jasnou pětkou. Remyho jsem si zamilovala hned od začátku, jak jinak a brala bych ho domů v tu ránu. Všechno podkresleno bezvadným soundtrackem a pařížskou atmosférou, prostě to nemělo chybu. Od teď mám už nalíčeno na další doporučené animované filmy a doufám, že budu minimálně stejně spokojená. (08.09.2012)

Přiznám se, že nemám chlupaté potvory s ocasem právě dvakrát v lásce. A představa, že by se motaly kolem jídla a mě by se na nějakou tu mňamku sbíhaly sliny se mi před zhlédnutím tohoto zdála zcela bizarní. A přece se stalo! Málokdy se mi stane, že bych dal animovanému filmu plný počet hvězdiček a tím jej postavil na úroveň těch největších filmových skvostů. Tentokrát udělám výjimku a rád. Ratatouille je totiž pravděpodobně tím nejlepším animákem, který jsem kdy viděl. Má zajímavý příběh a nenudil mne ani na moment a toho si cením. (09.05.2009)

S Ratatouille mám podobný problém jako s hledáním srandovní ryby - naprosto ÚŽASNÁ animace obklopuje naprosto nepřekvapivé všechno uvnitř, a není to ani moc velká legrace. Jsou tu sice i světlé momenty, vysoko si cením třeba aplikace Cimrmanovy metody oživlého dřeva a originální a skvěle ztvárněný nápad je třeba znázornění chuťového požitku, ale já jsem spíš typ pro Toy Story, Shreka a Auta než pro tyhlety primárně vztahové příběhy o tom jak k sobě dva "kdosi" hledají cestu. Moc mi nesedlo to skloubení těžce pohádkového nápadu o mistrovském krysím šéfkuchaři s realistickými rysy jako smrt Gusteaua a hygienické nároky na zázemí pětihvězdičkové restaurace. Z Ratatouille mi zkrátka v hlavě nezůstalo nic kromě myšlenky, že bych si dal něco sakra dobrého, sakra luxusního a sakra, sakra drahého. Nemovi jsem dal 60% a už ho nechci vidět. Ratatouille za nějaký čas zkusím znovu a teď a tady dám procent sedmdesát. (21.04.2008)