Schmidtov príbeh

Jak se píše na obalu dvd " O Schmidtovi, to je o dokonalosti. " , podle mě to tak je. Ikdyž to tak podle hodnocení některých uživatelů ani tak nevypadá. Hodně se tu píše a nudném, obyčejném filmu, který je jen dalším přírůstkem do této ne dobré kategorie. Podle mě je ale film About Schmidt suprovou oddechovkou, když se chcete trošičku pobavit a nebo se podívat co se zase někdy může někomu v životě přihodit. Celý film drží bezvadný Nicholson, který zase dokázal že i komedie mu jdou velmi dobře. (09.02.2011)

Co si budem namlouvat, filmy vyhledáváme nejčastěji kvůli velké podívané a zábavě. Když Alexander Payne natočil svou Bokovku, byl to film o krizi středního věku a tedy průměrnému divákovi nepoměrně bližší než komorní drama o stáří, nemocech, umírání a samotě, byť odlehčené pečlivě dávkovaným jemným humorem. Tohle je prostě příliš nepříjemné téma, které chceme ze svého vědomí vytěsnit a ne si ho připomínat filmovým dramatem. O Schmidtovi je realistický snímek bez laciných efektů a šokujících zvratů, pomalé vyprávění založené na kvalitních dialozích a výborném hereckém projevu Jacka Nicholsona. Scénárista chytře zvolil komentář hlavního hrdiny ve formě dopisů adresovaných malému chlapci ve střední Africe, jehož je sponzorem. Tak, jak se odvíjí sled událostí po hrdinově odchodu do důchodu, to v reálném životě taky chodí. Je sice taky pravda, že tvůrci vybrali za svého hrdinu příslušníka dobře situované manažerské vrstvy ve významné pojišťovací firmě, tím pádem se slušným zajištěním na stáří, takže průměrný americký důchodce vypadá určitě jinak a řeší podstatně víc problémů. Jenže co naplat, to by se v americkém mainstreamovém studiovém filmu už natáčelo opravdu stěží, i tak mohl tento kousek vzniknout výhradně proto, že byla angažovaná taková hvězda, jako je Nicholson. Toho si filmoví fanoušci zapamatují určitě z řady výpravných filmů a nejrůznějších padouchů, kde vyniklo jeho expresivní herectví, ale právě ve Schmidtovi mohl rozehrát obrovskou škálu emocí a jeho herecká kreace mi přijde možná i nejlepší. Celkový dojem: 90 %. (20.01.2009)

Popravde nechápem to nízke hodnotenie. Rozhodne to na červené čísla má. Ide o pekný nostalgicko-melancholický príbeh s humornou vložkou, ktorá tu neskutočne dobre zapadla k tým vážnejším veciam. Je to také filozofovanie nad životom a jeho pravými hodnotami, na ktorých jedine záleží. Množstvo pekných myšlienok, ktoré sa tu objavujú hlavne v listoch tomu africkému chlapcovi. A dokonca aj z nich je cítiť príjemný humorný vánok a to aj napriek smutným veciam. Jack Nicholson vie takéto postavy pretkané klamným cynizmom, múdrosťou a svojským šarmom zahrať dokonale. Slušný nadpriemer. 80/100 (04.07.2019)

Vyhaslá, opuštěná a hlavně pravdivá. Taková je postava Jacka Nicholsona, který v tomhle existenciálním kousku znovu exceluje. Road-movie Alexandera Paynea může být pro jedny (zřejmě hlavně pro mladší ročníky) docela vtipnou záležitostí, pro jiné (pro změnu starší diváctvo) cynickým, ale hlavně mrazivě reálným dramatem. Hlavní hrdina hypnotizuje hodiny. Až ukáží celou, končí a odchází do důchodu. Nastupuje dravé mládí. Stává se nepotřebným. Nekonečně dlouhé chvíle s tlustou manželkou budou teď tím jediným, co bude vyplňovat jeho volný čas. Brzy mu ovšem zbydou už jen dopisy pro malého sirotka, kterého na dálku sponzoruje, a dcera, která žije rovněž daleko a brzy si navíc má vzít přitroublého obchodníka. A ještě obytný karavan, kterému už brzy prošlápne pedály. Kritika amerického snu z pera autorů Alexander Payne a Jim Taylor (mají už třeba scénáristického Oscara za Bokovku) možná trpí žánrovou nevyhraněností, ale jinak má propracované (a velmi svérázné) postavy, kterým vládne bručoun Nicholson, jenž neukazuje stáří skrze fyzično, ale díky hercovým schopnostem představuje jeho vnitřní podobu. Což bylo pro úspěch tohohle malého milého kousku klíčové. (14.08.2016)

Je to cesta obyčajným životom. Je to o tých každodenných drobnostiach ktoré všetci poznáme, ale vo filme majú svoj priestor málokedy. Tu sú však plnohodnotným spoluhráčom hlavného hrdinu. Dostane sa Vám pocitu, aký nechceme na záver života zažiť. Nikto nám nerozumie, vlastná žena je len otravný element, nemáme čo robiť. A rekapitulácia životných zážitkov sa akosi nedostáva do kladných hodnôt. Preto sa Schmidt rozhodne, nepremárniť už ani minútu. (18.01.2011)