Mačka na rozpálenej plechovej streche

Hodně letitá podívaná, která je možná trochu úmorná, ale přesto si myslím, že stále stojí za vidění pro každého, kdo dokáže ocenit kvalitní herecké výkony a skutečně mistrné dialogy ("bezkrké zrůdičky" jsou TOP), v nichž si postavy říkají často velice zlé věci a postupně nabourávají dlouhá léta budovaný systém lží a přetvářky. Což dokáže člověka hodně vtáhnout a nechat ho projít až jakousi očistou. A vlastně si myslím, že v mnoha ohledech je to pořád výsostně aktuální film, třeba v tom konfliktu bezdětné ženy s "chovnou stanicí" nebo ve vystižení chamtivosti, která často posedne nastupující pozůstalé. Duo Elizabeth Taylor & Paul Newman je zde absolutně bezchybné; a především ta Taylor je zde zcela oslňující a úchvatná a jejím půvabům nejde nepropadnout. Od Richarde Brookse jsem viděl jen toto, Chladnokrevně a Hledání pana Goodbara, a všechno do jednoho jsou to úžasné filmy, a velké díky za ně. Jen škoda těch cenzurních zásahů, ta pokrytecká prudérnost tehdejšího Hollywoodu je skutečně iritující. (13.11.2019)

Úžasné, strhující drama, na rok 1958 taky poměrně odvážné. Nevěděla jsem, co mám od příběhu čekat, ale brzo mi to začalo být jasné. Na první pohled jednoduchá zápletka je rozvedena do mnohem košatějších rozměrů, a to předvším díky skvělým dialogům. O kvalitě filmu nejlépe vypovídají herci. Uhrančivá kočka Elizabeth Taylor a modrooký ochlasta Paul Newman, který předvadí naprosto odzbrojující výkon. (27.03.2011)

Že je život často k zoufání a lež může být pravdivější než pravda, vědí nejenom Maggie s Brickem… To, co této adaptaci bývá nejčastěji vytýkáno, chápu jako její přednosti: není to divadelní ani statické, naopak živoucí a výsostně moderní, herecký koncert těžící z kvalitní divadelní předlohy. Latentní homosexualita mladých amerických fotbalistů, kterou režisér zmínit nemohl, aby vyšel vstříc dobové cenzuře, byla v zásadě problémem Williamsovým a příběh by nikam neposunula, a nevěra Maggie už vůbec ne. Děj tak není uhlazen, ale naopak v něm lépe vynikne prohnilost jižanské rodiny rozpadlé rozkladem morálky a tradičních hodnot… Osobně nejvíce oceňuji, že závěrečnou aktivitu Brooks přenesl z Maggie na Bricka, dává to filmu nejen romantický, ale naprosto nový rozměr… (07.09.2007)

Nedávno jsem opět četl Malého prince od Exupéryho. V bravůrní kapitole XII se vede rozhovor o chlastu: "Proč piješ? - Abych zapomněl, že se stydím, že piji!". Paul Newman taky pil. Jeho důvod mohl být různorodý (jeho synovci jsou odnoží malého Damiena z Přichází Satan!, či fakt, že jeho žena je Elizabeth Taylor, což už samo svádí k myšlence přihnout si). Já chlastám svátečně, avšak i přes všechny zápory, který pití má, jsem Newmanovi fandil ze všech nejvíc. Byl to chlapík, který má chyby, ale jeho pohled na svět skrze dno omšelý skleničky, mělo svoje hluboký opodstatnění. Jako jediný člen z rodiny Velkého šéfa byl nejracionálnější. Zatímco se všichni hádali o majetek, on stál u okna a pozoroval. Respekt. A zamrzí o to víc, že je jediným kladem z celého filmu. Věřím, že divadlo je zážitek, ale jelikož jsem lehce skeptickej člověk vzhledem k přepisům her na filmové plátno, krčím nos i tady. Takže tentokrát jen za toho Paula a čau! (24.10.2009)

Jeden z nejlepších filmů světové kinematografie a to v důsledku geniálně napsaného a zrežírovaného scénáře podle divadelní hry Tennessee Williamse. Skvělý Burl Ives v roli hlavy rodu a velkého šéfa, který netuší, že umírá. Úpřímný, ale litující se syn alkoholik v podání Paula Newmana, Taylorová v roli jeho nemilované ženy. K tomu kupa zpívajících dětiček - "bezkrkých zrůdiček" staršího šéfova syna a licoměrný zbytek rodiny. Pochopil jsem, proč o pár let později obsadili Taylorovou do "Kdo se bojí Virginie Woolfové?"... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=TWsG_Qj1wUo&feature=player_embedded (25.10.2009)