Mačka na rozpálenej plechovej streche

Sic mi smršť Williamsových dialogů nebyla neznámá už od prvního setkání na divadelních prknech, pevná režie a strhující herci mi dokázali rozklepat kolena i tak. Povýšit více než sto minut rodinného dialogu v jednom domě na plnohodnotnou filmovou fresku chce pořádný kus génia v hlavě. Richard Brooks ho měl. (04.07.2008)

Neskutečně dobře rozehrané drama o rozpadu zažitých představ a domnělých jistot jedné staré jižanské plantážnické rodiny. Drama na malém prostoru (vlastně jen v jednom domě, odmyslíme-li si epizodku na letišti a prologický překážkový běh nemehla Newmana) s nebývalým nábojem a vnitřním napětím, které se podivuhodně stupňuje a rozhodně nepříliš smířlivě vrcholí. Hlavní zásluhu na tom má pochopitelně především ústřední dvojice Newman - Taylorová. Ať už znechucený Newman, nebo Taylorová, která nemá všechny ty po zemi se plazící caparty příliš v lásce. (30.01.2005)

Richard Brooks nedokáže tak elegantne zakryť divadelný pôvod ako napríklad Wilder, Wyler alebo Nichols ( ale možno je to iba preto, že film ten je farebný) takže som mal pocit, že sledujem priamo divadelnú hru a nie jej filmovú adaptáciu. Ale to je jediná vec čo tomu môžem vyčítať. Text aj príbeh sú samozrejme parádne a Newman s Taylorovou patrili ( neznášam v týchto prípadoch minulý čas) k najlepším hercom akých kinematografia mala a obaja to potvrdzujú na sto precent. Aj napriek tej divadelnosti veľmi odporúčam 9/10 (20.03.2015)

Hodně letitá podívaná, která je možná trochu úmorná, ale přesto si myslím, že stále stojí za vidění pro každého, kdo dokáže ocenit kvalitní herecké výkony a skutečně mistrné dialogy ("bezkrké zrůdičky" jsou TOP), v nichž si postavy říkají často velice zlé věci a postupně nabourávají dlouhá léta budovaný systém lží a přetvářky. Což dokáže člověka hodně vtáhnout a nechat ho projít až jakousi očistou. A vlastně si myslím, že v mnoha ohledech je to pořád výsostně aktuální film, třeba v tom konfliktu bezdětné ženy s "chovnou stanicí" nebo ve vystižení chamtivosti, která často posedne nastupující pozůstalé. Duo Elizabeth Taylor & Paul Newman je zde absolutně bezchybné; a především ta Taylor je zde zcela oslňující a úchvatná a jejím půvabům nejde nepropadnout. Od Richarde Brookse jsem viděl jen toto, Chladnokrevně a Hledání pana Goodbara, a všechno do jednoho jsou to úžasné filmy, a velké díky za ně. Jen škoda těch cenzurních zásahů, ta pokrytecká prudérnost tehdejšího Hollywoodu je skutečně iritující. (13.11.2019)

Tenhle americký Jih musí být hrozné místo k životu. Vůbec si nevzpomínám, že by se tam někdy odehrálo něco veselého. Stará dobrá záměna kufrů nebo osob nebo něco takového. Ne. Vždycky jen duchamorná dramata rozpadajících se vztahů, alkoholismu, násilností nebo rasových nepokojů. Kočka na rozpálené plechové střeše Tenneseeho Williamse naplňuje první dvě témata. Liz Taylorová (ve výborné formě, kam se hrabe Kleopatra!) se snaživě pokouší zachovat iluzi šťastného manželství a vlákat zpátky do svých tenat rezignovaného Paula Newmana. A to jen proto, aby se despotický "taťka" Burl Ives nezlobil... Jižanskou mentalitu do smrti nepochopím a málokterý z těchto filmů u mě překročí hranici 60% (22.03.2006)