Melinda a Melinda

Jeden pribeh natoceny dvojmo. Ako komedia a druhy ako drama. Napad to bol dobry a Allen je schopny reziser, aby z toho vznikol vynimocny dvojfilm, ale vysledok je strasna nuda. Prvym hlavnym problemom je, ze som nevidel ziadny vyrazny rozdiel v style obidvoch pribehov. Obidve mi pripadali ako dramy bez stipky humoru a ani ako dramy prilis nefungovali. Co je dalsie prekvapenie, lebo herecke obsadenie je famozne. Bohuzial az na hlavnu postavu, ktoru hra nevyrazna Radha Mitchell. Pôsobi to ako milionkrat obohraty pribeh v ktorom Allen rozobera vztahy a v minulych filmoch mu to islo ovela lepsie. Tentoraz si vybral slabsiu chvilku a nevysiel mu ani hlavny zamer rozobrat vztahy z komickeho a dramatickeho pohladu, ale ani samostatne tie pribehy nefunguju. 4/10. (21.06.2015)

Jeden z nejslabsich filmu, co jsem od Allena videl. Napad na zpracovani jednoho pribehu jako komedie i tragedie je sice fajn a i kdyz se bez nejaky vetsi logiky tyhle dva pribehy proplejtaj, clovek se v tom neztraci. Jenze problem je, ze kolikrat ta tragicka varianta zas tak tragicka neni a zaroven ta komicka neni tak komicka, takze to oboje vypada misty prakticky stejne. Navic ani jeden z tech pribehu cloveka poradne nezaujme a nenabizi nic originalniho. Vsechno to vlasne zachranujou jen herci, paradni Mitchell, Ferrell podavajici asi nejlepsi "nekomedialni" vykon, ale i ostatni. Akorat mi tu trosku chybel samotnej Woody, kterej by se sem hodil. Celkove jsem se ze zacatku docela dost nudil, nastesti ke konci uz film drobet nabral na obratkach a nakonec to na ty 3* bude. (25.05.2008)

S filmy Woodyho Allena jsem to v nedávných letech zkrátka vzdal. Tak nějak jsem si říkal, že pro mě tento režisérský pojem filmy určitě netočí. Třeba se na stará kolena rozhoupu a po jeho stopách se jednou vydám a zjistím že to že mě jeho filmy nebral ve 30 neznamená že se mě nezačnou líbit třeba v 50. Uvidíme. Každopádně Melinda a Melinda pro mě nebylo žádné zlo. Sice jsem sledoval dva příběhy vyprávěné pokaždé trošku jinak, ale Will Ferrell mě ke štěstí vlastně stačil. 50% (24.08.2020)

„Ale když jsi někdo, kdo je nikdo, nechceš mít kolem sebe nikoho, kdo je někdo“ Unavená komedie unaveného režiséra, která bude svým pozvolným tahem na bránu vyhovovat postarším divákům. Je zvláštní, že jsem instinktivně napsal „komedie“, neboť by mělo jít o dvě verze (komedii a tragédii) téhož příběhu, jež si – po vzoru Dannyho Rose z Broadwaye – vypráví u stolu v restauraci partička newyorských intelektuálů. Jenže čára dělící komedií a tragédií není dost výrazná, v obou příbězích jsou momenty vtipné i méně vtipné (ty především) a momenty zcela vážné. Už samotná struktura vyprávění je pochybná a občasné stmelování jednotlivých scén za využití komentáře „vymýšlejícího“, působí zoufale. Myšlenka o vzájemné determinaci tragického a komického a jejich neoddělitelnosti by jistě šla odprezentovat šikovněji. Občasné úvahy nad životem, který je krátký a o ničem, jsou příliš násilné, jen aby se neřeklo, že Allen natočil banální vztahovou (dvoj)historku. Kdyby to natočil jiný režisér, méně zvučného jména, do kin by to nejspíš šlo pouze kvůli hereckým výkonům. Radha Mitchell zde poprvé dostala roli rozsahem odpovídající jejímu talentu a z příležitosti, která by se nemusela opakovat, vytřískala maximum. Obě Melindy dokázala řadou jemných nuancí odlišit, je přirozená, vtipná, milá… no prostě úžasná! Miniskupinu pohledných hereček doplňuje francouzsky půvabná (to není urážka) Chloë Sevigny a Amanda Peet. Roli, na kterou je sám již příliš starý, svěřil Allen Willu Ferrellovi a také v tomto případě měl šťastnou ruku. Scény s Ferrellem, jenž vystřídá podstatně míň šklebů, než je u něj obvyklé, patří k těm zdaleka nejzábavnějším z celého filmu. S trochou nadsázky, dalo by se napsat, že je Allenem lepším než Allen. Melinda a Melinda, ač není prostá pár pěkných momentů, v mých očích do puntíku naplňuje hlášku ze sebe samé: „Nemohla jsem se rozhodnout mezi klavírem a cellem, takže hraji mizerně na obojí“. 65% Zajímavé komentáře: nunka, Wormboy (03.09.2007)

Sebekriticky přiznávám, že mě ten ukecanej Žid zase dostal a jeho vztahová konverzačka mě uspokojila mnohem víc než většina jeho v poslední době zhlédnutých filmů snad s výjimkou Vicky Cristiny Barcelony. Melinda mi přijde zajímavější a sympatičtější než např. Cokoliv, Sólokapr nebo Stíny a mlha. Patří do skupiny snímků, kde režisér experimentuje - tak, jako ve Stínech a mlze experimentoval s atmosférou, tady si hraje se žánrovými základy a konfrontuje přístupy uplatňované v žánru komedie a tragédie. Jeho Melindy nejsou totožné ženy a v jejich příbězích nevystupují totožné postavy, jen výchozí modelová situace je stejná. Zatímco "tragická" Melinda je ukázková hysterka, jakou ve svých publikacích vymodeloval doktor Plzák a jako taková za sebou vzhledem ke svým nerealistickým představám o milostných vztazích zanechává jen požáry a spáleniště a je odsouzena k neustálým neúspěchům v budování vztahů ke svému okolí, její komediální protipól je podstatně sympatičtější a realističtější. Díky tomu, že nejde o totožné příběhy, je film zajímavější i z dějového hlediska. Na čtvrté hvězdičce se významnou měrou podílí i půvabná Australanka Radha Mitchell. Její dvojrole je jednou z největších hereckých příležitostí v její dosavadní kariéře. Celkový dojem: 75 %. (15.06.2010)