Svetlá rámp

Chaplinovi sa podarilo zrejme to najdôležitejšie, čo počas natáčania tohto filmu zamýšľal: presvedčiť diváka o tom, aká je sláva vrtkavá a pominuteľná, ako umelca jeden deň milujú, druhý zatracujú, ako z oka vytryskne slza pri predstave, že žezlo preberá niekto iný a jeho osud je spečatený tápaním v alkohole, sebaľútosťou a duševným trýznením. Tento príbeh je neuveriteľne autentický, osobný a mňa oprávnene chytil za srdce. So starcom Calverom som súcitila, priala mu úspechy, večný potlesk a burácanie obecenstva, ktorý bude ešte silnieť a mohutnieť, keď sa opona nevyhnutne zastrie. (21.07.2010)

Jeden z posledních a zároveň nejvíce melancholických Chaplinových filmů, který uniká z komediálního žánru k dramatu, ačkoliv pojednává o legendárním komikovi. Velice pěkně natočený film odehrávající se převážně v komorním prostředí malého bytu, který obývají skvělí herci v podání samotného pana režiséra a krásné Claire Bloom. (05.10.2010)

Přepsáno v listopadu 2019. Světla ramp jsou niternou zralostí cirkusového klauna. Charlie Chaplin dospěl ve svém stáří k nostalgickému ohlédnutí za životem, naštěstí sentiment není zatížen senilitou, mezi slovy se objevují prvky melancholie a romantického idealismu. Světla ramp nejsou dokonalým filmem, jejich počáteční impuls zápletky vychází z příliš hysterické polohy melodramatické pózy, přesto je převládající náladou, i navzdory té důmyslné cynické sebeobraně, touha po životě. Stárnoucí cirkusový klaun odhaluje svou smutnější část vnitřního světa, dotýká se intimních úzkostí, je již schopný a zvlášť ochotný dosáhnout smíření a rozdává všude kolem sebe lásku a porozumění. Cirkusová rozvernost je zde předpokladem, kavalírství je předností a ušlechtilost je nabytou životní moudrostí. Hlavním nástrojem melancholické klauniády a vyzrálé cirkusové žádostivosti je Calvero (pozoruhodný Charlie Chaplin), stárnoucí klaun vaudevillského ražení. Vyrovnání se s niternou bolestí možného profesního selhání, a nejde pouze o strmý pokles popularity a uznání, v záběru jsou také osobní fóbie a přizpůsobení se jim, je náročnou poutí vnitřním světem. Klaunská zábava dodržuje jízdní řád taneční choreografie a smutek klauna je předzvěstí konce. Důležitou postavou je Thereza "Terry" Ambrose (příjemná Claire Bloom, jako tancující Columbina vystupuje Melissa Hayden), mladá a atraktivní baletka. Vývoj psychologie jednotlivců je pod neustálým vlivem běžných společenských konvencí a hanba je nejpalčivější osobní strastí. Hledá se opětovná víra v radost ze života. Láska, úcta a úspěch jsou sice vedlejším, ale zásadním výsledkem. Významnou postavou je Ernest Neville (sympatický Charlieho synek Sydney Chaplin), mladý a talentovaný hudební skladatel. Melodramatické pnutí dostalo tichou romantickou báseň cirkusového klauna s kapkami melancholických slz, osudovost získala svého trubadúra. Z dalších rolí: spořádaná a občas laškující Calverova domácí Sybil Alsop (Marjorie Bennett), starý a zkušený ředitel londýnského Music Hallu Postant (Nigel Bruce), vstřícný umělecký vedoucí divadla Bodalink (Norman Lloyd), Calverův partner klaunského hudebního čísla (Buster Keaton), hlavní tanečník baletního představení Harlekýn (Andre Eglevsky), Calverův nesoucitný agent John Redfern (Barry Bernard), či Calverův lékař Dr. Blake (Leonard Mudie). Světla ramp jsou nostalgickou básní cirkusového klauna, jemně do dlaní nabírá vnitřní bolesti, se smutkem v očích prohlíží umělecké úzkosti a s velkorysou štědrostí zralého věku rozdává životní touhy a smysl i pocit lásky. Světla ramp jsou intimní zpovědí Charlieho Chaplina. Podařené to nostalgické ohlédnutí za životem a profesním posláním! (31.07.2010)

Tak až na to úplně nejposlednější představení to byla dost velká nuda. U jedné pasáže jsem dokonce usnul. Vtipné, ba dokonce ani úsměvné to právě kromě toho posledního představení není vůbec. Od Chaplina jsem viděl skutečně jen pár filmů, ale zasmál jsem se vždy. Tady ani náhodou. Z filmu je trochu cítit, jako by Chaplin pomalu říkal herecké kariéře ahoj. Musím se však rovněž přiznat, že ty Chaplinovy novější film, kde už není ten pověstný tulák v klobouku mi připadají o dost horší než ten starší zbytek. Pár nějakých myšlenek v tomto naivním příběhu skutečně je, ale v celku jsou Světla ramp skutečně zklamáním obrovským. Nedám více než lepší 1*. A nemyslím teď jedničku s hvězdičkou. (28.06.2012)

PŘÍBĚH BALETKY A KLAUNA....... /// Když se objeví mládí, stáří musí opustit záři světel ramp... Je smutné být komikem ....FILM JAKO SYMBOL hrdosti a důkazem, že CELÝ SVĚT JE JEVIŠTĚM. Pravda, na můj vkus tu je hodně baletu, ale nikdy (vlastně jednou jo...) jsem ho nesledoval s větším zaujetím. Charlie byl nejen velkej herec a tady to s přehledem dokázal. Víc drama než komedie, víc ,,art“ než film. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěděl jsem, že Ch. Chaplin umí mluvit. 2.) Jsem ujetej na Chaplinovi, baletu a umění. 3.) Thx za titule ,,PietroAretino“ a ,,pedroo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (04.01.2012)