Svetlá rámp

Takmer som Chaplina ani nespoznal, kedze som bol na neho zvyknuty so starsich grotesiek alebo nemych filmov z ca. 20-tych rokov, pretoze v tomto filme mal az 63 rokov, ale to nic nemenilo na tom, ze aj tu dokazal predstavit niektore humorne sceny. Tento film ale nie je nemy a nie je to ani blazniva komedia, ako skor drama o umelcovi, na ktoreho sa uz pomaly zabuda, ale stale ma pri sebe este ludi, ktori ho maju radi a preto je tento film tak krasny. Chaplin tu v niektorich dlhsich cenach ukazuje balet alebo divadelne sceny, ktore mozu ale aj nemusia obycajneho divaka nudit. Zaujimavostou je, ze Oscara za hudbu dostali Svetla ramp az o 21 rokov neskor, v roku 1973... 22.07.2010 _______ Charles Chaplin - (Calvero) - Claire Bloom - (Terry - tanečníčka) +++ Buster Keaton - (Calverov partner) +++ Sydney Chaplin - (Neville) +++ Marjorie Bennett - (Pani Alsopová) +++ Wheeler Dryden - (Terezin doktor) +++ Produkcia: Charles Chaplin +++ Hudba: Charles Chaplin +++ (22.07.2010)

Jsem rád, že jsem tento film od Chaplina viděl až jako jeden z posledních. Jen se znalostí jeho osobnosti a celého jeho díla, je možno pochopit hloubku osobní výpovědi tohoto snímku. Je to takové Chaplinovo loučení se s kariérou. Takové filmové sbohem starého komika. Člověka, jenž v sobě stále nosí toho věčného tuláka s buřinkou, který rozdává smích, ale člověka již unaveného, člověka, jehož životní plamen pomalu dohořívá. Mistrná taneční čísla, pantomima, vlastní scénář, režie i hudba. To vše spojuje práce génia do jednoho celku, jak jsme zvyklí. Jakoby Chaplin říkal ústy Calvera „Chci dokázat, že na to pořád ještě mám.“ A světe div se, Chaplin na to stále má. Přesto jde o film na hony vzdálený velkým dílům minulosti, jako je Moderní doba nebo Světla velkoměsta. V každém záběru je cítit teskný sentimentální tón pod povrchem. Dojetí sám sebou. Jako když velký hokejový hráč na konci kariéry nastoupí k poslední rozlučkové exhibici. Narativní návrat do roku 1914 je příznačný, protože Chaplin je dítě staré předválečné doby. Cesta do minulosti prostřednictvím postavy Calvera mu dává dopřát rozlučku v době velkých komiků němé grotesky a pouličních umělců. Době, ve které byl králem. Člověk stárne příliš rychle, než aby dokázal sledovat vývoj doby. Je to pochopitelné a přirozené. Chaplin již v 50. letech nedokáže reagovat na nová témata a problémy současné doby, jako tomu bylo dříve. Sám velký komik si uvědomil, že jeho čas je dávno pryč. A minulost zůstává jen vzpomínkou na světla ramp. (15.09.2014)

Nostalgické a silně autobiografické ohlédnutí za kariérou i životem jednoho klauna. Chaplin ale zřejmě zapomněl střihačské nůžky u svého holiče z filmu Diktátor, jinak si nedovedu vysvětlit některé natahované scény (první hodina filmu, balet). Větším zklamáním byl pro mě přepjatý výkon Claire Bloom, který s postupným časem získával na intenzitě (čti otravoval). Kromě těchto dvou mušek nemám filmu co vytknout. Snímek si plně vychutná pouze ten, kdo je obeznámen s předchozí Chaplinovou tvorbou. Já se mezi takové hrdě hlásím a díky tomu jsem spolkl všudypřítomný sentiment i s navijákem. 8/10 (23.09.2009)

Jsem jako plevel. Čím víc do mě rejou, tím víc rostu. Nebudu nic zastírat, Chaplinův nejosobnější film mě neuvěřitelně dojal. Najednou jsem pochopil a docenil ten sociální tón a lehce idylický ráz jeho němých komedií, kde se smutek bez skurpulí prolíná s komikou (což mě třeba v Světlech velkoměsta trochu štvalo). Chaplin si v pozdních letech své kariéry vystřihl roli smutného pierota, do něhož se zamiluje kolombína. Calvero je však režisérem svých představení a ví, že na jeho místě má stát harlekýn a ne stárnoucí a smutný klaun. Je úžasné s jakou upřímností dokázal Chaplin parafrázovat své vlastní osudy a vytvořit roli herce, kterého jeho vlastní publikum najednou nechce. Poprvé se nemusel ohlížet na to, co si budou diváci myslet a proto se nebál do pomalého snímku zakomponovat desetiminutové scény baletu nebo statické záběry mimických kousků na jevišti. Právě tato odvaha dělá ze Světel ramp tak krásný film. (06.03.2010)

Zpočátku jsem měl trošičku strach, když jsem spatřil nezvykle vypadajícího Chaplina v pro něj podivné roli, ale to jsem ještě netušil, co se bude dít. Tohle je nekrásnější Chaplinův film, jaký jsem viděl. Ale myslím si, že nemůže tak moc zapůsobit na někoho, kdo nezná alespoň z poloviny předchozí Chaplinovu tvorbu. Pokud máte Chaplina pouze za tvůrce němých grotesek, tak se na tento film raději ani nedívejte. Pro mě je Chaplin jeden z největších géniů světa filmu. 10,5/10 (musel bych změnit všechna svá původní hodnocený, aby tento film mohl mít pouchých 10 :) ) (20.10.2007)