Zamilovaní anjeli

Ani obvyklé charisma Stephena Frye nedokázalo zachránit tuto neobyčejně nabubřelou náboženskou rádoby mystickou agitku u které jsem se musela dost přemáhat, abych ji dokoukala do konce. Knihu jsem nečetla a po tomto filmu ani nemám zájem. A tak nesympatického anděla jakým je v tomto snímku archanděl Gabriel, jsem snad ještě neviděla. (07.04.2013)

Jeroen Krabbé ukázal už filmem Left Luggage, že je i zajímavým režisérem. Tenhle film je ovšem silnější ve své první polovině, dokud v příběhu figuruje zvláštní trojúhelník v přesvědčivém podání Stephena Frye, Grega Wiseho a Flory Montgomery. Druhá půlka, ve které se hlavním aktérem stává jejich (ano, všech tří!) syn, už je trochu slabší. První půlka 80%, druhá 60%, mé hodnocení se přiklonilo výše, protože mě film celkem zaujal. (07.10.2005)

Tak tenhle nizozemský filmeček se mi moc líbil. Už na začátku mě do děje vtáhl rozhovor andělů, pojatých víceméně dost netradičně jako značně cynické bytosti oděné v černé. První polovina je, jak tu zmiňuje mnoho dalších CSFDáků, sice lepší než ta druhá, ale jakkoli je milostný trojúhelník filmařsky vděčné téma, nelze neuznat, že i náboženské artefakty mají svou přitažlivost (potvrdil to už "kdysi dávno" Indy či Monty Pythoni). Navíc tady je snaha i o nějakou hlubší myšlenku, byť mnohdy jde spíš o pseudoumění, ale... neumím přesně popsat proč, prostě mě to fakt nadchlo. (12.10.2005)

Mysteriosní p o d o b e n s t v í (!) o tom, že ač tam kdesi za Nebesy nebe je peklo je ráj... ...nakonec však stejně jsou to všechno jen ty věci Lidské. Ne, tenhle příběh ještě neskončil a Země ještě není padlá... - - - P.S. ...Padlí na hlavu však zřejmě budou zdepíšící komentátoři :-) To snad aní není pravda - vlastně asi je, protože Pravda je stejně jen jedna, protože na ten >nezlomnej lidskej duch< jsou i Nebesa spolu s Peklem krátcí! - - - P.P.S. Co je však opravdu příznačné, po uvedení filmu na ČT2 v nočním filmovém klubu zařadil dramaturg vysílání záznamu koncertu skupiny Slipknot. To je takový hloupý klišoidní metal pro puberťáky. Že by tedy opravdu závěr filmu stával se snad realitou? Bylo snad vysláno další znamení? Ne, to jen ta debilita lidská ovládla již dávno to naše médium >veřejnoprávní< ! (06.02.2006)

Moje první setkání s nizozemskou kinematografií nedopadlo dobře. Jinými slovy jedna z největších sraček, co jsem kdy viděl. Dočkáme se momentů typu "árijec oděný pouze v ručníku jde s krkavcem na rameni" atd. První půlka šla, ale to co přišlo potom mě každou minutou víc a víc znechuťovalo až sem na obrazovku nenávistně řval SRAČKA. Scény kde se objevují andělé jsou vysloveně utrpením, no prostě tenhle výblitek z něčího rekta se ani nedá nazvat filmem. (07.10.2005)