Zamatová extáza

Jonathan Rhys Meyers vypadá téměř jako dvojče Davida Bowieho. Barevný snímek plný svobody a hlavně vlny nadšení té doby. Je jedno co prosazovali, ale věřili tomu. Projev své sexuality za každou cenu. Vypadali směšně, ale byli sví. Obdivuhodný fiktivní příběh. Mělo to šmrnc, pěkné kostýmy a líbivou hudbu. Působilo to velmi autenticky. Všechny filmy, co smrdí devadesátými léty, mám rád ( myšleno zrod filmu ne odehrávající se příběh ). Kdo chce vidět namóděného Christiana Balea v mladých letech, tak by dnes nevěřil, že bude hrát Batmana. A hrál dokonce výborně plachého kluka. Ewan McGregor svým vystoupením ukázal, že má koule. Proč už dnes hraje jen takové usedlé role ? Neobvyklá bipodívaná :-) (05.01.2012)

Nejsem zase až tak milovníkem glamu a rock jako takový vídám spíše z rychlíku a mnohem bližší mi je popík a další podobné jemnější melodie..Co se ale týče tohoto filmu a vůbec stylu,který je zde zobrazován je to naprosto jiná kategorie než čistě rocková - tím spíše,že je glam rocková...Miluju nádherné vypracované chlapáky v těsných kalhotách,které normálně na ulici nepotkávám a tak se nestydím se pořádně zadívat na všeliké jejich přednosti :-D tím spíše,když skáčou na pódiu nahoře bez a obnažují se před publikem.Celá takováto "láska" nebo prostě jen záliba či jak to mezi nimi bylo je ale pomíjivá a rychle vyhasíná.Líbí se mi neuzavřená možnost,že vlastně Brian Slade ještě žije a svou vlastní smrt fingoval.A ještě více se mi líbí skutečnost, že bláznivý fanoušek vlastně zprostředkuje jakési vyprávění - je tudíž přímým divákem a to je to magické co se mi skutečně líbí na tomto filmu.Je bohužel strašně smutné a neskutečné jak může hudba a spíše než ona ale styl toho jak člověk žije naprosto zničit všeliké zábrany a zapříčinit podobné tragédie jako je právě smrt.Celý snímek na mě působil roztěkaně, ale přece jen jsem v tomto chaosu našla to pravé ořechové a ráda se k tomuto dílu vracím alespoň prostřednictvím soundtracku.Obsazení je více než perfektní - dva hezounci J.R.Meyers a Jůvn McŘehoř... (09.07.2012)

Tak jsme se s Haynesem opět minuli a tentokrát o dost značný kus. Já mu vlastně ještě nikdy nepřišel pořádně na chuť. Tady bohužel úplně není o čem. Glam rock mě také minul. Prostě několik výborných herců pitvořících se v neskutečných polohách a stopáž je přehnaná. Jedině je snad hezké sledovat paralely s životem Davida Bowieho a Iggy Popa. (30.05.2016)

Nejde tu iba o glam rock, ide hlavne o komunitu, ktorú jedinec potrebuje aby prežil. Či už je tento druh socializácie súčasťou pózy alebo vnútorného presvedčenia nakoniec vôbec nezáleží, pretože takmer každý sa chce vyjadrovať podľa toho, ako sa v danej životnej etape zrovna cíti a vo veľa prípadoch, každý chce niekam patriť. Za cieľovku tejto "dekadentnej vernisáže" sa nepovažujem, ale skúsenosť s "Velvet Goldmine" by som označil za cennú a proste velvet. (05.09.2009)

Občan Slade. Novinář tentokrát nepátrá po významu slova Rosebud, ale snaží se zjistit, co nejvíce o bývalé hvězdě glamrocku. Do toho mimozemšťani, Oscar Wilde a spousta dalších bizarních věcích. No, nemilujte to... Viděla jsem poprvé a nekonečně se bavila barvami, kostýmy a zpracováním. Viděla jsem podruhé a zamilovala se do jednotlivých písní. Viděla jsem potřetí a nechala se unášet dobou sedmdesátých let. Viděla jsem počtvrté a pochopila, že stále mohu nacházet něco nového. Film mého srdce. „Sometimes I wonder if I’m still alive, I’m six feet down at age of 25, maxwell’s led the demon rock hand jive“ (01.08.2007)