Proces s vrahy Martynové

Já mám obecně rád filmy, který jsou inspirovaný něčím skutečným, získávaj tím jistej punc aspoň částečný věrohodnosti (měly by). Akorát by v takovym snímku neměla chybět i herecká autentičnost. Naprosto nevhodně až pitoreskně přehrávající Pavelka a Beneš, kterej se skutečně našel až v dabingu (kde je vážně nad průměr) docela celej narativ sráží do nechtěnýho průměru. I tak mě celuloid donutil si o celym případu něco najít a nakonec: proč ne. (03.01.2023)

Československá dvojdílná televizní inscenace natočená podle skutečné události, která se převážně zabývá soudním procesem s třemi obžalovanými muži, kteří se měli podílet na smrti bohaté ženy. Obžalovanou trojici mužů tvoří lékař Klapáč (O. Pavelka), novinář Mikovec (K. Heřmánek) a neúspěšný herec Korejs (V. Beneš). Tito pánové byli zpočátku přátelé, kteří z nemístného žertu vymýšleli nápady, jak se zbavit nepohodlné ženy (I. Hüttnerová). Zejména dr. Klapáčovi, který byl, jak se zdá, hlavní postavou inscenace, přišel tento druh humoru velmi zábavný, což podtrhl účastí na falešném svatebním obřadu, kde vystupoval jako nepravý oddávající. Jaké však bylo jeho překvapení, když se najednou ocitl u soudu, kde se pod dohledem soudce R. Lukavského vyšetřovala vražda paní Martynové. Zpočátku snižoval význam soudního přelíčení, dokonce se soudu vysmíval a domníval se, že mu tato negativní reklama zvýší věhlas v očích veřejnosti. Pozdě pochopil, že tady končí veškerá legrace a jeho svoboda je vážně ohrožena. Snímek lehce vyplňují retrospektivní pohledy na přátelské žertování mezi obžalovanými, většina snímku se však odehrává v soudní síni. Samotné přelíčení je velmi zmatené, neboť všichni obžalovaní často mění své výpovědi a vyprávějí nepravdu. Popis situace, která předcházela vraždě, je od jednotlivých obžalovaných podávána zcela odlišně. Divák se tak vůbec nedozví, kdo ve skutečnosti onu dámu zabil či zda byla vůbec zavražděna. Snímek P. Kolihy je výborně doplněn herci ve vedlejších rolích, státního zástupce představoval L. Munzar, Klapáčova obhájce ztvárnil J. Hartl. Dále můžeme sledovat R. Brzobohatého jako hlavního kriminalistu, kterému se však nepodařilo obstarat jakékoli důkazy a nebylo nalezeno ani tělo oběti. V roli nedůvěryhodného svědka se ukázal J. Abrhám. V jediné významnější ženské roli se objevila E. Salzmanová coby partnerka dr. Klapáče. V malé roli poslance se v jednom ze svých posledních televizních vystoupení objevil I. Prachař. Celkově se domnívám, že toto televizní dílo není nic výjimečného, děj je zřejmě úmyslně zmatený, aby se divák ani postavy nedobrali pravdy. I přes obsazení mnoha hereckých legend hodnotím tento film pouze průměrně. (21.04.2022)

Na konci filmu schází, že po propuštění z basy hlavní protagonista emigroval do USA, vrátil se před 1968, dožadoval nového procesu. Po vstupu přátelských armád a potlačení Dubčekovského snílkovstí zase zmizel v USA, kde i zemřel. Další dva odsouzení zemřeli mladí, jeden údajně na tyfus, druhý neznámo kde, za druhé světové války. (11.07.2011)

Traja intelektuálni kaviarenskí povaľači Pavelka, Heřmánek a Beneš si užívajú zhýralý nočný život v pražských prvorepublikových kabaretoch, kľučkujú medzi veriteľmi aj ženami a popritom trúsia cynické hlášky. Sklapne im, keď sa stanú podozrivými z vraždy vyvolenej jedného z nich a následne sa na súde zapletajú do protichodných tvrdení a pochybných svedectiev. Súdne drámy a vyšetrovanie sú celkom zaujímavé, za zmienku určite stoja herecké výkony kriminalistu Brzobohatého, psychosvedka Abrháma aj advokátov Hartla a Munzara, no aj tak nakoniec nevedú k žiadnym jasným dôkazom viny. Hodne nevierohodne tiež pôsobia zábery z "Tatier" a konfrontácia pražského bohéma s bačovským otcom v ovčom kožuchu so zlou slovenčinou s prízvukom. Inak sa ale atmosféra celkom vydarila a ako televízna inscenácia to nie je zlé. (17.05.2023)

Před více než pětaosmdesáti lety, od února do června 1928, plnily stránky novin a časopisů senzační zprávy o velkém soudním procesu. Bylo to cosi mimořádného: před soudem stáli tři novináři, obžalovaní z vraždy. Něco takového se nevidí každý den. Vlastně je záhadou, že se proces za celá léta stal námětem jen pro tuto dvoudílnou televizní inscenaci, která ovšem takřka bezezbytku nutí diváka přemýšlet, jak to asi bylo doopravdy. Vinen? Nevinen? Ta otázka musí trápit každého, kdo se zamýšlí nad osudem jednoho z aktérů případu, spisovatele a lékaře MUDr. Jana Klepetáře (1902 – 1978). Noviny denně přinášely informace ze soudní síně – a celý proces se stal nejen prostorem pro vyřízení hrdelní pře, ale jeho prostřednictvím si starší generace vyřizovaly účty s tou "zkaženou" mladou poválečnou generací, která o sobě tvrdila, že s ní přichází nový lepší svět. Začalo se jí říkat klepetářovská generace. Sám Klepetář vyšel z vězení v roce 1937. Nechal si úředně změnit jméno, pracoval jako redaktor v nakladatelství, po roce 1949 odešel do exilu a v sedmdesátých letech se do normalizovaného Československa vrátil, hnán jedinou myšlenkou: obnovit proces, aby dokázal svoji nevinu. Televizní rekonstrukce jednoho z nejsledovanějších a nejkontroverznějších soudních sporů v historii československého trestního práva se opírá především o kvalitní dobovou atmosféru, včetně věrohodných kostýmů a dekorací. Zdařilý námět, scénář i režii potom provází celý trs mimořádných uměleckých hereckých výkonů nejen ošlehaných protagonistů (Munzar, Lukavský, Brzobohatý, Vinklář, Abrhám, Prachař), ale i těch mladých a nejmladších (Pavelka, Heřmánek, Vladislav Beneš, Hartl, Salzmannová a také Iva Hüttnerová). Vražda zámožné Margit Vörösmartyové, jak se oběť ve skutečnosti jmenovala, nebyla nikdy objasněna a její případ dodnes vyvolává celou škálu pochybností a rozporů. Přesto padl na konci soudního procesu verdikt, který obviněné uznal vinnými v plném rozsahu. (01.05.2016)