Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (184)
Se hrou Lijavec je drobný problém. Hra Lijavec je totiž ze všech Cimrmanových her pravděpodobně ta úplně nejslabší a nejpodivnější - to znamená za čtyři hvězdy. Jenomže seminář, přátelé, je zcela bez debat tím úplně nejlepším, v pravdě nesmírně geniální záležitost, ze které pocházejí také všechny dobré hlášky tohoto představení (Možná si říkáte, proč také nepřemýšlím... to je tím, že já to organizuji). Vtipy o odstavené koleji, Elektrický valčík, šikana Čepelky, to jsou nesmrtelné momenty. Samotná hra je pak celkem fajn samochvála, ze které jsem ale já, sprostý člověk, byl trošku zklamaný, ovšem i tam se našlo pár fajn momentů (Už bych tam byl byl - A to zelený, to bude asi špenát, že jo? - Neexistuje. Píšu porodní bába, v závorce muž) a celé druhé polovině zcela jasně vládne Hraběta. Jako celek je ale celé představení opět výborné. 88%. ()
Hra Lijavec, kterou údajně sepsal český génius Jára "Da" Cimrman pojednává o podzimu života lidském a o konci Rakouska-Uherska, které je symbolizované v lijavci, jenž bičuje zem českou, svou nadvládou a ignorací českého národa, jako svobodného v historii i duchu. Řekl bych, že je zde na první shlédnutí mnohem lepší část první, tedy seminář. A to hlavně v podání Miloně Čepelky a jeho referátu. Hra po semináři, má své kouzlo, tedy alespoň pro mě mělo, až při druhém zhlédnutí, kdy si člověk uvědomil, jistá hluchá místa, které jsem si nedokázal vysvětlit před konečným rozuzlení hry. Hru bych zařadil asi do lepší pomyslné poloviny děl z pera tandemu Svěrák/Smoljak. I tak je to na české divadelní divadelní kusy z 20. století, nadprůměrný počin. ()
Asi z nejkomplexnějších her, bystrý divák pozná, že vlastně hra není o něčem, ale že herci hrají hru o někom a přímo děj vychází z dění ''reálných'' postav. Doufám, že jsem to vysvětlil aspoň trochu normálně... . Divácky asi ne úplně nejzajímavější hra, ale z pohledu člověka co má cimrmany opravdu rád a baví ho jen je poslouchat. Hra je stále geniální. ()
Seminář patří mezi absolutní TOP, taky je velmi zajímavé, jak moc byla tato hra cenzurována, upravována a dřív i zakázána. Herberk a Vymýšlení anekdot jsou extrémně silné a zábavné části, ale samotná hra už se spíše jen táhne. "Možná si říkáte, proč také nepřemýšlím... to je tím, že já to organizuji." (...) "Na slepé koleji..." (...) "A dál?" "No dál... já to dál ještě nemám..." (...) A nevadí, když to bude takové pánské košilaté...? Na slepé koleji stojí už měsíc vagón plný pánských košil...(...) ...ještě je nechytili." (...) "Ale já nejsem Karel. Karel je tady Alois." ____ 72% (1982) ()
Na záverečnej prednáške, presunutej na úvod predstavenia som sa výborne bavil. O niečo menej aj na samotnej hre i keď sa nestotožňujem s odsudzujúcimi hodnoteniami niektorých užívateľov, ktorí ju označujú za najslabšiu z 13 hier. V úspornej dekorácii s pomerne malým počtom účinkujúcich sa cimrmanovcom podarilo vyťažiť z daného námetu dosť na to, aby divák neodchádzal z ich divadla sklamaný. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (30)
- Jméno Pihrt bylo zvoleno zcela náhodně. Když byl Zdeněk Svěrák malý, měl na výběr tři lékaře: Appelta, Soldáta a Pihrta. Svěrákovi se to zdálo pro fízla příhodné. (Kulmon)
- Když Pihrt vykládá, co všechno 13. tajný policajt „vykecal“, zmíní i otázku: „Proč máme na vejložkách tchoře?“ Dnes už tato věta prakticky smích nevzbuzuje, ale dříve za touto větou býval smích a potlesk. Důvod je samozřejmě narážka na tehdejší spolupracovníky STB, kteří byli často civilním obyvatelstvem považováni za „odpad společnosti“. Spojení tchoře a STB samozřejmě vzbuzovalo ovace. (mnaucz)
- V době, kdy Zdeněk Svěrák hrál ve filmu Obecná škola (1991), byl samozřejmě oholený (jak je vidět ve filmu). Když hraje Zdeněk Svěrák v „Lijavci“ Inspektora, Správcová mu v jedné části hry řekne: „Dej si pozor na obočí dědku šedivej, plesnivej.“ V té době však ještě představitel Správcové dodával „voholenej“. (mnaucz)
Reklama