Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (184)
Nebo tak ještě jednu. A stejně vtipnou. Anekdotu chemickou! Ta je velice krátká... H2SO5 (smích) No (nadšeně) přece někteří se smějete, asi nějací chemici, ne? Jen chemik totiž ví, že síra by v této sloučenině musela být sedmimocná. A to je právě zas jen pro chemika něco tak komického, (kouzelný úsměv Miloně Čepelky) viďte, že se neudrží. Ovšem, v zájmu pravdy je třeba říci, že takováto sloučenina skutečně existuje, je to kyselina pedoxosírová, ovšem Cimrman ve své době ji ještě neznal, a tak já myslím, že nebudeme takovou pěknou anekdotu tímto faktem nějak problematizovat. Hry Járy Cimrmana vskutku nutí jen přepisovat jejich scénář do komentářů, inu, neudržel jsem se. Jak se zde mnozí shodují, závěrečná beseda umístěná v duchu úvodních seminářů z jiných her na začátek představení je mnohem nahláškovanější než přímo vystoupení později, což sice celku nedělá nejlepší reklamu, nicméně s ohlédnutím na jinak veskrze kladné aspekty díla to rozhodně není problém. Velmi zajímavé je asi nejdrsnější probourávání veškerých možných stěn z mnou viděných cimrmanovských her; nejen tedy v besedě na začátku, kdy do sebe herci celou dobu ryjí (mnohem více než v jiných) a asi nejvíce se snaží vyvolat dojem skutečné přednášky; tak i hra, která je v průběhu herci asi nejvícekrát pokažená (dokud to twist na konci nevysvětlí), což z ní činí asi nejvíce meta Cimrmana. Hodnotím pěti, primárně proto, že je to možná ze slabších děl svého unikátního žánru, ale furt je to pěkně vysoko, a to nejen kvůli hláškám jako: ...možná si říkáte, proč také nepřemýšlím. To je tím, že to organizuju./...jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pán Bůh potrestá. ()
DJC-9. Hra z jejich vrcholného období, ale trochu méně známá, protože pro svou "bořitelskou" tematiku narazila na cenzuru (náhoda?) a řadu let se nesměla hrát. Seminář je pojat netradičně jako "beseda o hře" (ovšem aniž by ji publikum předtím vidělo), a je to ku prospěchu, patří mezi ty nejlepší. (Na audio výběru chybí jeden z jeho vrcholů, "tvorba anekdot".) Hra je sice také vtipná, ale působí (hlavně na audiu) poněkud zmateně a chvílemi nějak tuchne. Pane inspektor, otevřte okno! ()
Nechci prozrazovat, ale ten dějový zvrat, co ke konci přijde, za to by se nemusel stydět ani některý z moderních seriálů. To propojení Cimrmanovy fiktivní hry s ústavem pro přestárlé, bylo naprosto geniální. "Křivý nožičky, na zádech číslo, oni vypadaj jako fotbalisti." Po zdařilém semináři nás soubor obohatí zpěvem Elektrického valčíku a pak to přijde. Jedno z nejlepších představení. "Ruce na deku. Obě!" ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Seminář si jakž takž úroveň drží, ale hru bych nazval téměř ztrátou času. Zajímavé je to jen v jistém vizionářství. Svěrák ani Smoljak dozajista netušili, že na internetu se po roce 2020 stane potírání humoru a vtipů zcela běžným. A Zdeněk Svěrák asi ještě méně tušil, že se režimu, který toto dělá, bude klanět a před šiřiteli nevhodných vtipů ho bránit. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (30)
- Ladislav Smoljak tuto hru neměl příliš v oblibě, proto v ní od roku 2006 přestal hrát. (Haller)
- V archivu STB byla na hru Lijavec založena složka pod krycím názvem „Sprcha“. Složka „Sprcha“ končí těmito opatřeními: „Bude zamezeno dalším reprízám hry Lijavec. Ve vydavatelství Supraphon bude zamezeno vydání desky s touto hrou. Bude zamezeno propagaci Divadla Járy Cimrmana Československou televizí a rozhlasem. Další aktivity Z. Svěráka L. Smoljaka budou sledovat tajní agenti Arsen a Kluzáček.“ Zdeněk Svěrák v představení Psaní do nebe (2017) ještě dodává: „Vypadá to Láďo, že mě sledoval Arsen a tebe Kluzáček.“ (mnaucz)
- V krátké ukázce „Nestyda Hausner“ Brukner říká: „Kdepak. Je tady se mnou flundra,“ a podívá se na Jaroslava Weigla, který uražen odchází za oponu. Toto však do hry přibylo později. „To vzniklo úplnou náhodou,“ říká Václav Kotek. „Prostě jsme hráli Lijavec a všechno probíhalo jako vždy a já jsem měl říct jako vždy, že tu je se mnou flundra a podíval jsem se na Jarouška, který tam jen tak seděl a publikum si toho všimlo a Jarouška napadlo odejít uražený a za oponu. Byla to prostě souhra náhod.“ (mnaucz)
Reklama