Obsahy(1)
Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (229)
No je znát že se jedná o hřích mladí... Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká. Oč by bylo méně bolu kolem kamen, kolem stolu, oč by bylo více síly pro sekery, dláta, pily pro lopaty, pro motyky nebýti té erotiky. "Neblázni, vy to chcete hrát ještě jednou?!" zděsila se po představení Svěrákova manželka, když po premiéře její muž přemýšlel nahlas co by se dalo vylepšit. Hra Akt byla v 80.tých letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem 9.května volal někdo na ústředí aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen "akt osvobození".Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému nalepena. Datum premiéry této hry, tedy 4. října 1967 je stejné jako zrození Járy Cimrmana pro veřejnost. Protože hra byla příliš krátká, vznikl nápad na seminář v kterém se poprvé v historii souboru mluvilo o jejím autorovi, tedy Járovi Cimrmanovi. Premiéra této první hry proběhla Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu když pánové na scéně vyváděli. "Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit". V té době ji ale nikdo nebral vážně. ()
Má druhá nejoblíbenější hra Divadla Járy Cimrmana. Má tři zvláštnosti: Je úplně první hrou DJC, až na jednu vyjímku v ní neexistují alternace a také je to jediná hra, kterou napsal sám Zdeněk Svěrák, což zasvěcený člověk pozná, protože humor Aktu se trochu liší od dalších her, které napsali Smoljak&Svěrák spolu. Výborný je seminář "pro diváky začátečníky, který vám poskytne ty nejzákladnější cimrmanologické informace, a to formou snadno přístupnou" i hra, v níž exceluje zejména Miloň Čepelka jako matka Žílová. ()
Má to svoje momenty. Je jich hned několik druhů, takže každý si přijde na své. I já si přišel na své, avšak kromě sem tam nějakého vtipu, který pobavil, nebo hlášky, kterou budu hrdě používat v běžném životě, je tam i dost vaty. V tu chvíli jsem si říkal, jestli není délka 105 minut lehce přestřelená. Možná ano, ale děj se dělí do pohodlných dvou aktů, takže se hra hezky vejde do formátu dvou klasických dramatických seriálů. Obsazení super. Zde bych rád vyjádřil respekt panu Svěrákovi, pakliže to byl jeho nápad vzít (navzdory autorství) si na triko roli, která mě bavila nejméně. Ačkoliv ve všech číslovaných listech musí být i poslední místo. Je to sice kruté, ale musí to být. ()
"Já, shodou okolností, jsem jediný z vás graduovaný."/"Ježkovy zraky, hochu, a kdo ti to udělal?"/"To ale... To znamená, maminko, že mám akademický titul."/"Aha... jo tak z toho si nic nedělej." Upřít Cimrmanovi bytí největším Čechem jednoduše nejde, Akt je jen jedním z mnoha důkazů. Nerad bych si jeho hry přehnaně idealizoval, faktem však zůstává, že jsem se po dlouhé době velmi nasmál. Nabízí se mi srovnání s jinou komediální scénou, kterou mi ve stínu současných událostí algoritmus připomněl (a nebudu ji zmiňovat, neb si reklamu nezaslouží), která na rozdíl od Smoljakových a Svěrákových her po stránce humoru naprosto propadá - na rozdíl od našich tradičních seminářů totiž v prvé řadě nenabízí humor, ale snahu o přesah (jak se mi aspoň zdá, důležité není zasmát se absurdní události, ale dotknout se "nekorektního" fenoménu). Proč o tom ale mluvím, snad jen proto, že Akt a ostatní hry dělají přesně to opačné, humor staví na první místo, nenabízí nucená témata a přesto v konečném důsledku v nich mohou "intelektuální" šťouralové najít i nějakou nosnou myšlenku - v tomto případě by asi vyhrabali Hrabětovo krásné, že je úplně jedno, komu a jak se narodil, hlavně že žije. A to je roztomilé. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (20)
- Jaroslav Weigel hrál roli Žíly od roku 1973 (v tom roce měl Akt obnovenou premiéru) do roku 2017. Nejdříve alternoval v této roli s Janem Klusákem, ale po jeho odchodu z divadla v roce 1976 hrál tuto roli pouze Jaroslav Weigel. Až 1. února 2017 ho začal v této roli alternovat Zdeněk Svěrák a do Svěrákovi role sexuologa naskočil Genadij Rumlena. Poslední představení Aktu odehrál Jaroslav Weigel 18. června 2017 v Malostranské Besedě na vzpomínkovém představení. (mnaucz)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
- Premiéra této první hry proběhla na Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu, když pánové na scéně vyváděli: „Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit.“ V té době ji ale nikdo nebral vážně. (sator)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (viac)
Reklama