Obsahy(1)
Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (229)
,,Pravím-li, řekl Jára Cimrman, že existuje toliko okolní svět a neexistuji já, neznamená to, že nejsem ve vnějším světě vůbec patrný, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto odlišné věci. A dále Jára Cimrman přirovnal svět k jakési veliké ploše, uprostřed níž je místo, kde chybí Jára Cimrman. PANE REIDINGER, KAM JSTE MI DAL TU RULIČKU, S MOTOUZKEM???“ Následuje názorná ukázka………. ,,Na tomto místě, sám Cimrman upozornil, na velice zajímavý důsledek své filozofie. Jestliže totiž Cimrman tvrdí, že existuje pouze okolní svět a neexistuje on pak ale, jak jsme si teď ukázali, v okolním světě musí v důsledku toho, platit myšlenka zrcadlově obrácená. Totiž, že existuje jen on a neexistuje okolní svět, čili zpátky filozofie solipsismu. Autor tak vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.“ Trpíte? Trpte, též jsem na hodinách filozofie trpěla. Chtěla jsem vlastně jen říci, že Miloň Čepelka, jako paní Žílová, je dokonalá baba!!! POZOR NA MNOHOZNAČNOST POJMU JE. :oD Moje třetí nejoblíbenější hra. ()
Má druhá nejoblíbenější hra Divadla Járy Cimrmana. Má tři zvláštnosti: Je úplně první hrou DJC, až na jednu vyjímku v ní neexistují alternace a také je to jediná hra, kterou napsal sám Zdeněk Svěrák, což zasvěcený člověk pozná, protože humor Aktu se trochu liší od dalších her, které napsali Smoljak&Svěrák spolu. Výborný je seminář "pro diváky začátečníky, který vám poskytne ty nejzákladnější cimrmanologické informace, a to formou snadno přístupnou" i hra, v níž exceluje zejména Miloň Čepelka jako matka Žílová. ()
Viděl jsem v nejsilnějším složení: Weigel, Čepelka, Svěrák, Hraběta, Brukner. V podstatě poslední hra, kde nealternují "staří" bardi DJC. Přestože hra nepatří mezi mé nejoblíbenější, seminář je skvělý a dívat se na tyto pány je pro mě svátek. Neopakovatelným způsobem táhne hru roztomilý (roztomilá) Miloň Čepelka. ()
Akt naprosto zbožňuju. Moje srdíčko si získala hlavně paní Žílová (Miloň Čepelka) se svým jedinečným tanečním vystoupením. Píseň taky úžasná! "Vypadal jako asketa | To bylo jen pouhé zdání | Já byla mladá Markéta | Děvče jako květ... | K čemu mi štětec a paleta | Když myslel jen na milování! | Byla jsi krásná Markéta | Děvče jako květ | Děvče jako květ…" ()
Moje cesta k této hře byla strastiplná, ale nakonec se čekání vyplatilo a konečný zážitek byl úžasný! Miloň Čepelka je v roli "mamky" naprosto okouzlující a roztomilý! Celkově se mi vzájemné chování manželů hrozně líbilo a tento vztah by jim mohl závidět leckterý pár po tolika letech. Rozdílnost v chování bratrů nádherně doplňuje a podtrhuje zvláštnost této rodiny a slibuje skvělý filmový zážitek. ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (20)
- Hra „Akt“ byla v 80. letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem 9. května volal někdo na ústředí, aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen „akt osvobození“. Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému nalepena. (sator)
- Postavu Ladislava Pýchy psal Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi na tělo. Roli Bedřicha Síry psal Zdeněk Svěrák zase na tělo Oldřichu Ungerovi. (mnaucz)
- Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 425 repríz této divadelní hry. (Lokitre)
Reklama