Povolení zabíjet
Licence to Kill
Réžia:
John GlenKamera:
Alec MillsHudba:
Michael KamenHrajú:
Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, David Hedison, Everett McGill, Wayne Newton, Benicio Del Toro, Anthony Starke (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Brzy po svatbě je žena Felixe Leitera (David Hedison) zavražděna a Felix je znetvořen svým úhlavním nepřítelem, narkobaronem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond se vydává pomstít svého starého přítele a dokonce ignoruje příkaz od M, který mu odejímá "licenci na zabíjení". Za pomoci agentky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouští do boje proti Sanchezovi a jím korumpovaným vládám v Jižní Americe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (412)
[95%] POVOLENÍ ZABÍJET, coby druhá a poslední Bondovka s Timothym Daltonem. Takže opět tady není o čem … Režisér John Glen se od počátku své kariéry zlepšuje a zlepšuje. Jeho prvotina Jen pro tvé oči mi moc nesedla, ale taková Chobotnička, to už bylo solidnější. Následující Vyhlídka na vraždu mě ještě víc oslnila a DECH ŽIVOTA? To už byl pro mě vrchol jeho režie. Stejně jako tato jeho poslední Bondovka, kterou režíroval, se nesmírně povedla. Dalton je zde opět vizuálem drsný a charismatický, a o to víc je tahle jeho „mise“ osobní, když mu vážně zraní jeho kamaráda ze CIA Felixe Leitera a už vůbec nemluvě o Leiterově ženě. Tím se tahle bondovská část posouvá do ratingu R, což je doposud jediný případ. Rko není úplně přehnané, aby tu stříkala nonstop krev, ale jisté drsnější scény a víc záběru na krev, ukousnuté končetiny žralokem apod tu máme. Akce je rozmanitá a rozdělená po celém snímku, takže se tu doslova kocháme blahem. Úvodní scénka, kdy Bond lanem visící na vrtulníku zahákne malý letoun je super. Následný úvodní song je dobrý, i když znám lepší, ale to je fuk. Je tu nesčetně mnoho menších či větších akčních sekvencích; nejlepší je asi finále s cisterny. Děj je zde oproti předchozích Bondovek trochu jiný, osobní, ale to mi vůbec nevadilo. Bondovo tajné a svéhlavé infiltrování do blízkosti Sancheze je napínavé. Dlaším velkým kladem je výborný soundtrack od mého oblíbence Michaela Kamena, který bravurně skládal OST třeba k prvním třem Smrtonosných pastí, zbraní či prvního Highlandera. Některé hudební motivy mi připomínají první Smrtonosnou past a to se cení. Barryho určitě nepřekonal, ale i tak jsem rád, že se zde mohl Kamen svým talentem projevit. Dále … Další postavy krom Bonda … Robert Davi jako hlavní záporák byl zde přímo fenomenální. Jeho pohled, charisma – prostě z něj čišel respekt. Potěšil i v téhle době ještě mladičký Benicio Del Toro. Leitera zde hrál David Hedison, který si kupodivu zahrál v Moorově Bondovce Žít a nechat zemřít. Nechybí zde ani postavy M, Moneypeny a Q, který tu měl trochu více prostoru. I mě zde potěšil v malé roli Cary-Hiroyuki Tagawa, který je pohledem dost výrazný. Ženské obsazení mě ale moc nebavilo, včetně té krátkovlasé, ale co už. Celkově mám nejradši Dech života, tam jsem dal 100%, ale tohle Licence to kill je hned za tím. Nedá se tu nic kritizovat. Klasika, na kterou se často s chutí dívám. ()
Daltona mám v téhle roli fakt rád, takže mě mrzí, že zrovna on neuspěl a málem poslal sérii k čertu. Vždyť ty jeho filmy byly jedny z nejlepší bondovek. Dějová linka se mi zamlouvá, tyhle osobní příběhy o pomstě jsou vždy velmi osvěžující a těší mě vidět nejlepšího agenta, jak se žene za šmejdem, který ublížil jeho příteli. Samozřejmě nic proti tomu, když James zachrání planetu. Ohromně mi sedí Robert Davi, ten by se svým charismatem mohl bourat stěny, stejně jako tehdy mladý Del Toro. Největší star ale stejně představuje Desmond Llewelyn, který se dočkal většího zapojení do děje a jako Q v akci exceluje. ()
Jak zjistíš, jestli jsi správný Bond? Polib během půl minuty dvě krásné ženy tak, aby to obě viděly, a pokud dvakrát uslyšíš "Ach, Jamesi, miluju tě!", máš minimálně povolení nabíjet. Osobně si ale myslím, že bude potřeba použít v sebeobraně povolení zabíjet, protože v běžném životě vypadá reakce nějak jako "Ty hajzle jeden!" Ale k filmu. Takhle si já představuju Bonda - jako samorosta, který jede na vlastní triko, vynálezy se mu nevejdou do kapes a kočičky do postele. Timothy Dalton mě neskutečně překvapil, buď měl jenom kliku na jednu z nejlepších bondovek anebo ji sám udělal svým šarmem. No a kdybych mohl ještě něco říct ke Carey s Talisou, bylo by to asi nějak takhle: "auuuuuuuuuu!" ()
Nasr...švatný Bond se mstí. Potvrzení toho, že Dalton je na svém místě. Bondovská série se nicméně měla na tuto úroveň dostat někdy o patnáct let dřív, proto je to nadšení trochu zkalené - v době Povolení zabíjet už bylo pokračování na stejných základech jako Mooreovky ("pan" režisér) nemožné. Přesto nejlepší Bondovka za hodně dlouhou dobu, proto rád nadsadím hodnocení. ()
Galéria (145)
Zaujímavosti (38)
- Titulní píseň původně složil Eric Clapton, ale producentům se nelíbila. [Zdroj: časopis Cinema 1/2003] (Locksley)
- Přestože film není točen podle žádného Flemingova románu, objevuje se zde scéna z knihy "Žít a nechat zemřít". Konkrétně se jedná o předhození Felixe Leitera (David Hedison) žralokovi. (Žralok)
- Když se James Bond (Timothy Dalton) setká s M (Robert Brown), můžeme si u domu všimnout cedulky označující, že se jedná o dům Ernesta Hemingwaye. Poté, když M odebere agentu 007 jeho povolení zabíjet, Bond na to odpoví "Sbohem, armádo", což je název jednoho z nejslavnějších Hemingweyových děl. (vyfuk)
Rok 1989, Povolení zabíjet. 16. bondovka a druhá, kde si agenta 007 zahrál právě Dalton. Ten se po vydání své debutující bondovky Dech života dočkal různých reakcí, přičemž mnoho lidí prostě nemohlo přijít na chuť tomu, že bondovky s Daltonem ztratili vtip, stali se více realistickými a na Jamese Bonda vrhli tak trochu nový pohled. I přes tehdy vlažné přijetí ovšem Dalton dostal druhou šanci a jedno bylo v případě jeho druhé bondovky jasné- Pokud už Dech života mnoha lidem nesedl, Povolení zabíjet to možná bude mít ještě těžší. Povolení zabíjet v podstatě nesplňuje už v podstatě klasickou představu o bondovkách- Hlavní záporák tu nechce ovládnout svět, klasické trademarky série víceméně chybí a James Bond tu není ten klasický šarmantní hezoun, který zvládne zachránit svět a přitom do postele ideálně dostat 2-3 ženy. Bond je tu tentokrát mašina na zabíjení, kterou vyprovokuje drogový baron Franz Sanchez, který znetvoří jeho přítele z CIA Felixe Leitera a ještě mu přitom zabije ženu. Vůbec poprvé je tak dokázané, že přátelství, které napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzniká má nějakou váhu. Zajímavé přitom je, že se do role Leitera vrátil David Hedison, který již předtím tuto postavu ztvárnil v bondovce Žít a nechat zemřít (vůbec první bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli) a Leiter navíc zmíní, že měl Bond kdysi dávno ženu. Smyčka se tak vrací k bondovce Ve službách Jejího Veličenstva, která se jako vůbec první snažila Bonda tak trochu nešikovně polidštit. Navrátivší režisér John Glen (pro kterého jde zároveň o poslední bondovku) ovšem zdárně zanechal motivy, které načrtl už v Dechu života a z Jamese Bonda se tak definitivně stává charakterní role. Bond navíc hned ze začátku přijde o povolení zabíjet, stává se zběhlým agentem a jediný, kdo mu ze své vlastní iniciativy pomáhá je Q v podání ikonického Desmonda Llewelyna. Bond se v zásadě vydává na cestu pomsty, která je z lidského pohledu pochopitelná, zároveň se ale vůbec poprvé nabízí otázka, zda náhodou James Bond přeci jen není sadista, který již bez chladnokrevného vraždění nemůže žít a jeho cesta pomsty je pouze ideální pro ukojení jeho tužeb. Tahle bondovka prostě není vyloženě divácky vděčná, zároveň ale plní ideální předpoklady v oblasti akční stránky. Definitivně to ukazuje, že režírování celkem 5 bondovek Glena jako režiséra vyspělo, protože jeho poslední bondovka má nejlepší akci, která má spoustu kreativních nápadů, které se navíc tentokrát musí obejít bez zásoby vychytávek od Q. Háček možná tkví v tom, že se tahle bondovka vydá tak zásadně odlišným směrem, že by možná bylo lepší, kdyby Glen natočil klasické krimi. To by jinak fungovalo bravurně i už jen díky výbornému Robertovi Davimu (jeho záporák Franz Sanchez je prostě luxusní), kterému člověk drogového lorda jednoduše věří a navíc patří mezi nejlepší záporáky celé série. Navíc je jeden z jeho poskoků Dario v podání mladičkého Benicia del Tora a jeho (v rámci série) minimalistické cíle jsou příjemnou změnou. A i ta Bond girl v podání Carey Lowell je strašně fajn. Vlastně mě skutečně mrzí, že Timothy Dalton v téhle formě nikdy nedostal třetí šanci. Na tu opravdu mohlo dojít v roce 1991, po premiéře Povolení zabíjet ovšem došlo k právním sporům ohledně vlastnictví značky a James Bond se tak následně na plátnech kin objevil až v roce 1995. To už ovšem bez tváře Daltona, kterému mnoha fanoušků Bonda kvůli jeho redefinici pojetí agenta 007 nemohlo přijít na jméno, mnozí ovšem naopak ocenili, že byl konečně někdo schopný dát Bondovi duši (Dalton naštěstí není George Lazenby). Právě následující éra s Piercem Brosnanem se vrátila spíše k odlehčenějšímu duchu Mooreových bondovek, následující éra s Danielem Craigem se ale vydala cestou, která má blíž právě k Daltonovým bondovkám. A je bezpochybné, že právě Daltonovy bondovky navedli směr, kterým se později vydali bondovky s Craigem....... () (menej) (viac)