Withnail and I
Réžia:
Bruce RobinsonScenár:
Bruce RobinsonKamera:
Peter HannanHrajú:
Richard E. Grant, Paul McGann, Richard Griffiths, Ralph Brown, Michael Elphick, Eddie Tagoe, Irene Sutcliffe, Llewellyn Rees, Daragh O'Malley, Noel Johnson (viac)Obsahy(1)
Kultovní konverzační komedie čerpající z režisérova vlastního života. Dva nezaměstnaní herci Withnail a Marwood se rozhodnou vyrazit z bezútěšného, studeného Londýna na venkov, kde má Withnailův homosexuální strýc chatu. V doprovodu břitkého humoru a litrů a litrů alkoholu zjistí, že jejich schopnosti přežít zde vlastními silami jsou prakticky nulové. Na deziluzivní cestě z města se postupně vytváří melancholické pojednání o neodvratném procitnutí do reality i do střízlivosti. Předlohou pro postavu Withnaila byl britský herec Vivian MacKerrell, se kterým režisér filmu Bruce Robinson sdílel byt v londýnské čtvrti Camden. Po skončení filmu se doporučuje nasednout do staré káry, nakoupit basy piva a vyrazit s kamarády na venkov. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (76)
Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné. ()
Ačkoliv jsem nikdy nebyl závislej na drogách, přijde mi, že hlavní síla Withnail and I tkví v perfektním vystihnutí pomíjivosti a zároveň trvanlivosti paranoidních a dalších stavů feťáků. Přesunem na venkov se takhle změnilo hodně (tempo) i málo (chování postav), což značně prospívá předevšim komediální složce filmu (takový rybaření s puškou v ruce, to bylo vážně něco). Nicméně stále - Withnail and I je pro mě hlavně dokonalym příkladem seriózně zábavnýho pohledu na život feťáků; a taky skoro až divadelního herectví umně převedenýho na filmový plátno. Takže … chin chin! --- "Listen, I pay you ten percent to do that … well, lick ten percent of the asses for me then!" ()
Kultovní filmy mohou vypadat i jinak, než jako Trainspoiting či Reservoir dogs. Konec ve stylu I got high či vyfilosovaný úplný závěr trochu klamou tělem, protože jako by k předchozímu příliš nepatřily. Škoda jen, že se scénář víc nesoustředil na neschopnost velkoměšťáků vegetovat na venkově, tahle střední pasáž mohla být vtipnější. Visions of light 2011, 11. listopadu ()
Film utopený v alkoholickom a drogovom opare. Bezútešný život dvojice neúspešných hercov je úmyselne hnaný do extrému, táto cesta je však útrpná pre diváka. Vďaka poslednej štvrťhodine dostáva snímok zmysel, je to však neskoro. Hovoriť o tomto Robinsonovom projekte ako kultovnom či komickom je príliš odvážne. ()
I přes břitký anglický humor i nálož smrtících hlášek je to v podstatě smutný film s tragickou příchutí a okamžitý pocit jet zachlastat a zhulit se někam do zabláceného vidlákova ve mně nevyvolal. Asi podmíněno věkem a skutečností, že už mám proces vystřízlivění za sebou. Withnail & I nabízí netuctovou zábavu a pokud se člověk, stejně jako ta dvě šarmantně zbabělá, sebestředná individua, vzdaluje bezstarostnému mládí, určitě ho to i navzdory komediálně odlehčené formě trochu nakopne, aby se zamyslel nad svým nevyužitým potenciálem. V případě že nějaký existuje. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (16)
- Fotografie Richarda Griffithse v Montyho chatě pochází z filmu The World Cup: A Captain's Tale (1982), ve kterém hrál fotbalového manažera a rozhodčího. (Ajka1)
- Při natáčení scény, ve které Withnail zdánlivě vypije benzín do zapalovače, byla plechovka, která byla při zkouškách naplněna vodou, plná octa. Režisér Bruce Robinson použil ocet, aby získal lepší výraz v obličeji nic netušícího Richarda Granta. (Ajka1)
- Bill Nighy se přátelil s Brucem Robinsonem a rovněž byl zvažován do role Withnaila. (Ajka1)
Reklama