Čas po čase

Film sice začíná v Londýně roku 1893, ale když doktor Stevenson alias Jack Rozparovač prchne ve Wellsově stroji času, musí se vědec a spisovatel vydat za ním. Příběh tedy záhy pokračuje v roce 1979 v San Franciscu. Zatímco Wells postupně objevuje kouzlo a vymoženosti budoucnosti, Stevenson nelení a pokračuje ve vraždění. Wells se seznámí s bankovní úřednicí Amy, která se do něj na první pohled zamiluje. To ale ještě oba netuší, že Amy by se měla stát jednou z řady Jackových obětí. Umně skloubený příběh Wellsovy povídky s jeho autorem má napětí, spád, romantiku i cákance krve. Herecké trio odvádí výkon, na nějž se výborně dívá. Spokojenější ale budou příznivci starších filmů, současný divák asi tolik nadšený nebude. Příjemná oddechovka, která mimo jiné přichází s domněnkou, proč totožnost Jacka Rozparovače nebyla nikdy odhalena. (29.10.2020)

Film začíná jedné hnusné noci v Londýně roku 1893. CITÁT - Stroj cestuje časem v délce dva roky za minutu......... Na úvod snímku to jsou dvě základní informace. CITÁT - Až pochopíš, jak uvažuju já.......... Příběh H. G. Wellse z jeho stojem času a možná nesplněnou vizí budoucnosti. CITÁT - Utopie........ Čekal jsem kriminální sci-fi, ale nakonec je z toho romantický thriller. CITÁT - Herberte, jest-li mě okamžitě neobejmeš začnu řvát....... ZAJÍMAVOST - H. G. Wells se oženil z Amy Catherine Robbinsovou, která zemřela roku 1927. ZAJÍMAVOST - H. G. Wells jako spisovatel předpověděl socialismus, světovou válku, cesty do Vesmíru a zrovnoprávnění žen. Zemřel roku 1946. (08.05.2012)

Malcolm McDowell a David Warner v hlavních rolích skvěle zpracovaného snímku o cestování v čase. H. G. Wells a Jack Rozparovač jsou dva muži, kteří přeskočili svou dobu i čas. Doslova. Zajímavý námět, poslat dva muže, kteří se stali legendami, do budoucnosti. Oba se proslavili tím, co vykonali. Jeden byl vizionářem a géniem, ten druhý se stal snad vůbec prvním sériovým vrahem novodobých dějin, a nikdy nebyl dopaden. Společně putují prostorem i časem. Jak dopadne jejich konfrontace v "moderním světě"? Příběh je skvěle zpracován, nechybí v něm místo pro humor, napětí a také romantiku. Stejně jako názorně ukazuje, jak se svět šílenou rychlostí posunul kupředu. Jenže, kde je vzestup a posun doby, tam je také pád lidských hodnot. Modernizace, globalizace, růst miliardových impérií, nástup konzumní společnosti, dostupné úplně všechno a příliš snadno. Rozmazlená mladá generace, vychovávaná sociálními sítěmi a telefony už snad ani neví, co je to kniha. Válečné konflikty, vzestup techniky, který vytváří nekonečná stáda sociálních zombií. Lidé se skloněnými hlavami ke svým I-Shitům, aniž by byli schopni se vůbec dívat okolo sebe a vnímat. Všechno je dnes "chytré", ale rozum lidstva odumírá rychlostí světla s nástupem dalších technických "vymožeností." Když jsem vyrůstala, hrávaly si holky s panenkami, s legem. Teď si dávají fotky svých výstřihů a "duck face" na Facebook. Děsí mě ta doba, která je tak krátká a přitom už tak vzdálená, za jakou se svět dokázal změnit zcela k nepoznání. Já nechci do budoucnosti, chci do minulosti... Mary Steenburgen má zajímavou tvář, místy mi připomínala porcelánovou pannu:) Ve filmech s tématikou "Time Travel" se snad vždy najdou nějaké menší, či větší "plot holes" a záleží na divácích, jak moc si jich (ne)všimnou. Nebo jak moc si jich chtějí všimnout. Rýpalové se najdou všude, ale jejich teorie se můžou stát vděčnými odpověďmi na otázky či postřehy diváků, které by jinak zůstaly bez odezvy. Příběh Time After Time je však natolik důmyslný a dobře zpracovaný, že jakákoliv "časová skulinka", či nelogičnost se v celkovém zpracování zcela ztratí. Žádný faktický, ani časový error tu rozhodně nebije do očí. Pokud budete mít chuť dopřát si nějaký kvalitní a chytrý film o cestování v čase, který má navíc i výborné obsazení a neotřelý námět, dejte možnost Času po čase:) "Svět mě dohnal a předehnal mě. Před 90 lety jsem byl zrůda, dnes jsem jen amatér.", "Skutečný problém pokroku není v tom, že všechno neděláme efektivněji, problém je v tom, že děláme pořád totéž.", "Carol chce vědět, jestli je Londýn vážně plný Arabů." Zrovna po této větě mi bylo tak nějak smutno, když jsem si uvědomila, jak nadčasová tato jedna věta je. Byla řečena v roce 1979. A o desetiletí později je to "fu*king sad truth" a problém, který se netýká jen jedné země, ale celé Evropy. (06.11.2016)

Jde o poměrně nenápadný sci-fi snímek, který byl natočen podle knihy spisovatele o spisovateli. Kromě McDowella mě ale zaujala i role Davida Warnera jakožto Jacka Rozparovače, který se velmi rychle dokázal začlenit do budoucí společnosti než později příchozí H. G. Wells. Film na mě působí velice klidným dojmem, nedá se říct, že by v mých očích měl nějaké mouchy a děj je logicky uspořádaný. Jak divák později uvidí, k velkému výkonu není potřeba žádných výbuchů, sexy hereček, létajících lidí ani ultraúžasných trikových efektů. A přesto dokáže zaujmout. Především tím, že se lidstvo za celá léta nezměnilo, což je dokázáno tím, že Stevenson do naší doby, bohužel, zapadne lépe než jiný dobroděj. Opravdu jsme jako lidstvo ve všem tom násilí klesli tak hluboko? Přiznám se, že poslední dobou záměrně vyhledávám tento žánr podobného stáří, jelikož oproti dnešním nepůsobí tak přeumělkovaně. Proto nebudu rád, jestli někdo natočí remake. (06.07.2013)

Príjemné rodinné sci-fi, ktoré mohlo byť tiež spracované ako depresívna a vizuálne okázalá dráma. Meyer sa rozhodol inak, možno na požiadavku štúdia, možno z vlastnej vôle. No mne by ten druhý prípad vyhovoval asi viac. Ak je tu už Jack rozparovač, chcelo by to priadne explicitné násilie! McDowell je tu obsadený proti svojmu charakterovému typu a je to príjemné osvieženie ho vidieť ako kladnú, naivnú postavu. Myšlienka filmu pekná, romantika ústrednej dvojice tiež funguje, takže celkovo spokojnosť. (13.07.2012)