Obsahy(1)
Neznámý příběh pražského židovského lékaře Bertholda Epsteina donuceného čelit nelidské volbě tváří v tvář Josefu Mengelemu... Ve chvíli, kdy se Berthold Epstein v Praze věnuje lékařské praxi, výzkumu plicních chorob, vede dětskou kliniku a přednáší na univerzitě, v Německu stoupá kariéra jiného lékaře. Josef Mengele těží z posedlosti rasovou čistotou a nacistickou eugenikou. Vstupuje do NSDAP a SS a vzhlíží k prof. Otmarovi von Veschuerovi, genetikovi Institutu pro dědičnost, biologii a rasovou čistotu. Berthold Epstein v tu chvíli ještě nemůže tušit, jak osudově se jejich životy protnou a jak nelidské volbě bude vystaven. V roce 1939 Epstein přichází o profesuru i možnost vykonávat svou profesi, renomovanému lékaři ale přicházejí nabídky pokračovat v práci v Norsku a Švédsku. Zdá se, že židovskému osudu unikne. Mengele nastupuje do jednotky Waffen-SS Viking a je odvelen na ruskou frontu. Při pohledu na velké dějiny odrážející se v životech jejich aktérů se lze jen stěží ubránit otázkám, co by se stalo, kdyby se malé dílčí události odehrály jinak. Kdyby nebyl Mengele zraněn, kdyby nebyl prohlášen za nezpůsobilého další služby, kdyby ho jeho mentor Veschuer nedoporučil jako lékaře do tábora Osvětim-Březinka, kterou viděl jako jednu velkou lidskou laboratoř. Kdyby byl židovský lékař zvolil později neutrální Švédsko, a nikoli Norsko, které bylo roku 1942 obsazeno nacisty. (Česká televize)
(viac)Recenzie (5)
Drobné kaménky složené do zaplněné mozaiky vydávají obraz zvlášť odporné organizované zločinnosti. ()
Na kdyby se v životě nehraje a tak se nakonec Epstein a Mengele potkali. Soudit nikoho nechci, protože sám nevím, co bych v takové situaci říkal, co dělal a zda by se tyto dvě věci shodovaly. Udělat si názor v době míru, ve chvíli, kdy není ohrožen něčí život je snadné. Dělat taková rozhodnutí ve snaze zachránit se, je věc druhá. A ne každý má tu statečnost v sobě, ne každý je odvážný a nelze to někomu vyčítat. Tím spíš ne, když hlavním viníkem jsou nacisti, Josef Mengele a kdyby nebylo Bertholda, našel by se jiný, který by to dělal a možná ještě i rád. Podstatnou část stopáže zachycují obecně vzpomínky na koncentrační tábor, což podle mě není na škodu, tyto věci je potřeba připomínat neustále. A je dobře, že stále ještě žijí pamětníci... ()
https://www.ceskatelevize.cz/porady/14818462141-lekar-ve-sluzbach-andela-smrti/ ()
V Obsahu je CHYBA : nacistická invaze do Norska(+do Dánska) začala 9.dubna 1940!!!, v r.1942 už bylo N.dávno okupované ..... . MUDr.B.Epstein emigroval do Norska asi 3 týdny před nacistickou invazí (9.dubna 1940), tj.asi v polovině března 1940. V r.1942 byl v okupovaném Norsku zatčen, nejdřív byl tam v nacistickém internačním lágru Berg. Poté byl s dalšími vězni deportován/lodí+vlakem/do K.T.Auschwitz v okupovaném Polsku u města Osvětim. Josef Mengele vstoupil do SS v r.1938, v červenci 1940 byl převelený do protektorátní Prahy. Naci-kreatura J.Mengele prováděl v K.T.Auschwitz bestiální pokusy na dvojčatech, z toho alespoň asi 270 pocházelo z Maďarska a minimálně (!!!) 148 bylo českých a slovenských ... . Syn prof.B.Epsteina František (po 2.svět.válce si změnil příjmení) bojoval v čs.západní armádě, v jednotce RAF. Ve filmu vystoupili/nebo tam zazněly vzpomínky také přeživších vězňů/vězeňkyň : Andra Bucciová+Tatiana Bucciová(sestry z Itálie,nejsou dvojčata,věkem jsou asi 2roky od sebe), také Artur Radvanský(Čech,za okupace medik s 2 semestry), Toman Brod(další Čechoslovák), Irma Valdová(též z ČSR, v K.T.Auschwitz přežila tyfus), Tadeusz Szymanski(bývalý polský vězeň,svědectví z r.1947), bývalý polský vězeň Czeslaw Glowacki,býv.polský vězeň Tadeusz Joachimowski(svědectví z r.1972), býv.polský vězeň Bernard Igielski(jemu B.Epstein zachránil život), bývalá československá vězeňkyně-lékařka Lucie Adelsbergerová(svědectví z r.1956), bývalý čs.vězeň-lékař Rudolf Vítek. ***Otmar von Verschuer zastával vědecké pozice až do své smrti v r.1969. ***Prof.B.Epstein působil na konci 2.svět.války v Evropě u 1.čs.armádního sboru(=čs.východní armády) a po válce si otevřel soukromou lékařskou praxi. Později, od r.1949 byl primářem dětské kliniky v nemocnici v Praze na Bulovce,kde v r.1962 ve službě zemřel. ///Komentář četli : Jan Vondráček, Petr Šmíd, Kateřina Císařová a Dušan Kollár. Natáčelo se mj. i v Londýně. ***Archivní materiály : Muzeum Auschwitz-Birkenau, Muzeum hl.m.Prahy, Židovské muzeum v Praze, J.W.Goethe-Universitat Frankfurt n/Mohanem, U.S.Holocaust Memorial Museum, Bundesarchiv Berlín, Národní filmový archiv ČR, Muzeum romské kultury(v Brně, ředitelka PhDr.Jana Horváthová-taky v dokumentu mluvila), Paměť národa, Věra Trnková,badatelka-autorka knihy, Interessegreppen Berg interneringsleir/Norsko/ . Byly použité ukázky z dokumentů : Mengele mi říkal prosím(2023, režie-Martin Slunečko) a ...to jsou těžké vzpomínky(2002,režie-Monika Rychlíková). Námět/scénář/režie: Jan Rousek. Film vznikl za podpory Česko-německého fondu budoucnosti/Deutsch-Tschechischer Zukunftfonds. ***Dokument je dostupný na webu Č.televize : ČT 2, úterý 23.1.2024, 20.50. ()
Film neříká nic úplně nového, a dramaturgicky není soustředěný pouze na doktora Epsteina, jehož příběh je nám akcentován titulem i filmovou expozicí. Později se ovšem pozornost dokumentu rozmělní do více témat a příběhů a divákovi je nabídnuta obecná mozaika lékařské praxe a vyhlazování v Osvětimi. Velký prostor dostává Mengele, který někdy až přebíjí příběh pražského lékaře. ()
Galéria (23)
Fotka © Česká televize
Reklama