Obsahy(1)
Celovečerní dokument o světově proslulé módní návrhářce je jakýmsi bilančním životním portrétem jedné z nejosobitějších postav světové Hot Couture... Dvě věty v námětu Adolfa Ziky o světově proslulé módní návrhářce Blance Matragi jsou naprosto stěžejní a jako máloco vyjadřují tuto podivuhodnou osobnost. „Mou největší životní satisfakcí je dobře odvedená práce.“ Tato věta vyjadřuje a téměř popisuje ten doslova děsivý zápas a závod s podivuhodnou prací, která vychází z jejích dílen. A pak je to další věta: „Pohádka přestává být pohádkou ve chvíli, kdy se stanete její součástí.“ Tato věta je vlastně ale strašně smutná! – Blanka Matragi dosáhla ve svém oboru absolutních výšin, je nepřekonatelná, obdivuhodná, téměř dokonalá – to, co se podařilo obyčejné studentce ze Železného Brodu, skutečně zavání pohádkou, ale místo pohádkového závěru „a žili dlouho šťastně až do smrti“ nic takového nenastává. Blanka nepolevuje ve svém zběsilém závodu vlastně sama se sebou – z jejích dílen stále vycházejí pohádkové návrhy, skvostné výrobky. Její věčné cestování mezi Prahou a Bejrútem – ona vlastně nemá domov, nemá následovníka, není komu předat ten neuvěřitelný duševní potenciál, sama neví, jak bude vypadat její odcházení. Ten věčný neklid a stálá honba za dokonalostí je tak vyčerpávající! Dokument režiséra Adolfa Ziky o této výjimečné ženě je mimořádný už vzhledem k vizuální stránce, ale hlavně vypráví profesní a životní příběh české holky z Vysočiny, která si svým přístupem k materiálům a způsobem realizace podmanila a získala nejen arabskou a pro nás stále nepochopitelnou část světa. Tento příběh, téměř pohádkový, by měl zaznamenat celovečerní dokument. Blanka Matragi je žena mimořádných kvalit a vlastností, u které nás bude kromě její práce zajímat také její skutečná osobnost. Co se vlastně skrývá za tou dokonalou maskou, která nevypustí nic, co by jen maličko ukázalo, co se děje za tou zdánlivou dokonalostí a vybranou mluvou? Je zřejmé, že se režisér po dlouholeté spolupráci dostal blíže k této ženě, jejíž sebestřednost, arogance, netrpělivost a místy nesnesitelná autoritativnost fascinuje – že bychom mohli být svědky skutečného příběhu, který je na povrchu pohádkou, zatímco pod povrchem může být třeba vrcholným dramatem. Film je vlastně i jakousi úvahou nad různými souvislostmi a okolnostmi života člověka, který se zcela a absolutně oddal své vášni a současné profesi. (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
O úspěchu a talentu netřeba pochybovat a hovořit. Na druhou stranu, byť se Blanka logicky sama snaží být dokonalou, což vyplývá z podstaty její práce, tak její umělé obočí a pysk alá kačer Donald opravdu, ale opravdu nejsou krásné a v tom Libanonu taky nemusela trčet desítky let (jako, že ten stát je pořád ve válce nebo rozvratu). 63%. ()
Blanka Matragi mě nepřestává udivovat a inspirovat. Její všestranný talent, záplava kreativity, pracovitost a disciplína - za to vše má můj veliký obdiv. Kdyby bydlela na západě, věřím, že by s trochou štěstí mohla s přehledem konkurovat těm největším světovým návrhářům. Blanku mám rád i jako člověka. Je upřímná a má smysl pro humor. Přeji jí, aby našla někoho, kdo uchová její dílo. Moc si jí vážím a do budoucna přeji jen vše nej. ()
Úžasná dáma, která měla pestrý, místy nebezpečný život, leč naštěstí našla někoho, o koho se může opřít! Dost často jsou modely výsledkem snahy tvůrce oslnit zcela "neotřelým" řešením, co často není ke koukání natož k nošení. Modely paní Matragi jsou sice neotřelé, ovšem tak nějak rozumně. Chci tím říci, že ač nejsem transvestita, mnohé se mi líbí. I prostory ve kterých pobývá anebo pracuje jsou vždy velmi elegantně zařízené nikoli nevkusně přeplácané jak činí mnozí pracháči. Zaujal mě i čajový servis, který navrhla. Jaké bylo mé nadšení, když jsem si ho mohl prohlédnout naživo. Byl vystavený (spolu s kávovým bratránkem) na vrátnici Ledečsko Sázavského zámku. Obdivuji ji a držím palce. Snad na ní nezapracuje zdejší závist. ()
Já jsem měl tu možnost se s Blankou Matragi potkat osobně. Pravda, tehdy na mě působila trochu odměřeně, ale síla osobnosti z ní čišela a promlouvala k nám ne jako celebrita, ale lidsky. Dokument je unikátní z mnoha důvodů. Předně je B. M. skutečná světová návrhářka. Máme možnost nahlédnout i za hranice státu a to až do Libanonu. Tam ji navíc čekala válka a to zrovna při podobné práci nemohlo být vůbec jednoduché, neboť je rozdíl, zda ve válce hrajete ve filmech, pečete chleba nebo tvoříte umělecká díla. A dost mě překvapilo, že jednak vůbec mohla opustit komunistické Československo a že zůstala v této válkou sužované zemi i nadále a nepřesídlila jinam. Také její práce se sklem o níž jsem moc nevěděl. Pravda je, že se asi narodila na jednu stranu v ideální době. Protože co dnes chcete vymýšlet za módu. Vše už bylo vymyšleno a cokoli dalšího je jen v různých variacích omíláním již použitého. Smutné je, že se nedostavili potomci. A také přiznávám, že se na ni hrozně podepsaly ty plastiky. Co ale dokázala a co představuje pro náš stát se jí brát nedá... ()
Blanku a jej tvorbu sledujem už roky. Tento dokument o nej veľa povedal a videli sme aj zopár modelov, ktoré navrhla, či vytvorila. Niektoré krásne niektoré preplácané, podľa želania klientky. ()
Reklama