Svetlá veľkomesta

Moje první setkání s Chaplinem a dopadlo nad poměry slušně. Takhle, nad mnohými scénami jsem se jen pousmál, protože v téhle době ty fóry prostě nemůžou fungovat, ale dovedu si představit, jak se tenkrát muselo publikum bavit. Nebýt linie se slepou dívkou a následného poselství, které vlastně definuje podstatu všech romantických filmů dneška (láska nakonec vše překoná) dal bych jen 60 %, ale ta linka se mi fakt líbila, takže mírně zaokrouhluji na 70 %. (02.11.2010)

Nebudu psát o tom, jaký je Chaplin génius, protože to už všichni dávno dobře víme. I přesto mě ale opět zarazilo, jak je snímek dokonalý, jak brilantně stmeluje dvě příběhové linie a jak stíhá zároveň královsky bavit i dojmout překrásnou romantickou zápletkou. Charlieho boxerský souboj je dodnes jednou z nejvtipnějších scén, zatímco závěr by mohl klidně aspirovat na titul nejdojemnějšího filmového konce. Ve zlaté éře němého filmu jeden z největších skvostů. 100% (27.04.2013)

Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. (02.07.2007)

Romantická komédia ako sa patrí, Chaplin to vedel, navyše jeho diela so sociálnym podtónom, nesebeckosťou, pomáhaním druhým, pritom tou bláznivosťou sú mi blízke, no a tu to krásne rozvil. Myslím, že tunajšie boxeristické predstavenie je jeho najlepšie z tých, ktoré natočil. Tiež ma udivujú tie jeho nápady, to sú proste veci, ktoré chýbajú vtedajším filmom, akými boli Metropolis a podobne. (18.02.2014)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)