Jubisaki to renren

Veľmi sladké vzťahové anime, kde Yuki, ktorá nepočuje a používa posunky prežíva svoju idylku toho, že všetko sa dá bez problémov zvládnuť. Ja som si vždy myslel, že odčítať z pier môže vedieť len ten človek čo predtým niekedy vedel hovoriť, ale zrejme som nemal pravdu? Čo môžete čakať od Yubisaki to Renren? Je to príjemné romantické anime s dvoma postavami, ktoré si prejavujú náklonnosť rôznym spôsobom. Itsuomi je ako keby ten dospelejší z dvojice čo vyzerá ako keby bol veľmi skúsený štyridsať ročný muž, ktorého nič nerozhádže a všetko robí na počkanie s presnosťou na milimeter. Itsuomi nemá problém urobiť čokoľvek. alebo sa opýtať čokoľvek a dobre vychádza s širokou masou ľudí, je to taký muž, ktorého chce mať každý za kamaráta (ale as nie za najlepšieho, lebo by sa venoval príliš veľa ľudom). Yuki je hanblivá devätnásť (19) ročná školáčka, ktorá vidí vo svojom mužovi ideálneho partnera, červená sa od rána do večera, už len pri náznaku interakcie s druhým pohlavím a následne sa zabúda pri červenaní pozerať na tvár partnera tak mu nedokáže odčítavať z pier. Ak by sme sa snažili z rovnice vybrať Yuki a nebrať ju do úvahy, lebo sa správa ako pätnásť ročná, ide naozaj o veľmi dospelé dielo, charaktery tu riešia veci na priamo a to čo v iných dielach, ktoré nie sú tak dospelé sa rieši dvadsať dielov tak tu približne plus mínus dva. Vedľajšie charaktery sú vynikajúce, napríklad chlapec Oushi, ktorý je ultra ochranársky, ale k tomu treba pripočítať ešte aj to, že sa chová často detinsky a nezvláda svoje chovanie. Chovanie mení až následne, keď sa začne niečo diať (nespoilerujem). Shin je asi najlepšia vedľajšia postava a niekedy prekonáva, aj hlavné postavy. Shin totiž prežíva určité problémy a musí sa s nimi v čase vyrovnať, ale nie je to vôbec jednoduché, hlavne ísť vo svojom živote ďalej a napredovať či si niekoho nájsť. Kto má náladu na veľmi dospelé, vzťahové, ľahko stráviteľné, romantické, príjemné, s dobrými hlavnými a vedľajšími charaktermi anime, tak asi bude na správnom mieste, ale nečakajte od toho, že sa tu bude diať niečo zlé, všetko sa tu rieši zotrvačnosťou a nie dramaticky. (31.03.2024)

Nejlepším anime o hendikepované dívčině stále zůstává Koe no Katači a nejlepší romantikou téhle anime sezóny je druhá řada Dangers in my Heart, přesto však je Jubisaki to renren velmi zdařilým romantickým anime s velmi hezkou animací, hudbou a naprosto skvělou a roztomilou hlavní hrdinkou. On i ten hlavní hrdina je velmi zajímavý, na poměry japonského anime absolutně neobvyklý až divný, ovšem vzhledem k jeho příběhu je to vlastně docela logické. O čem mluvím? Japonci obecně jsou hodně rezervovaní a velice si cení svého osobního prostoru. Ale Icuomi je přesně takový ten extrovert, co na nějaký osobní prostor příliš nehledí a je klidně schopný na ulici chytit kolem ramen v podstatě cizího člověka, nebo dívku kterou právě poznal chlácholivě pohladit po vlasech. Pro Japonce, ale i průměrného českého introverta je tohle skoro až creepy. Jak jsem však psal, dává to smysl, protože Icuomi byl od malička vychovávaný v Německu, a tak má ohledně chování i díky své vyloženě extrovertní povaze úplně jiné standardy. Projevuje se to i v tom, jak je zde Icuomi iniciativní ohledně něžností a polibků. Z části je toto celé vyobrazení hlavního hrdiny i odrazem toho, jak si japonský autor představuje průměrného energického Němce (nebo Evropana obecně), občas přitažené za vlasy, že i nám to může připadat zvláštní. Mě byl však Icuomi velmi sympatický, mám rád otevřené a upřímně lidi, co říkají, co si myslí, stejně tak je mi milá jeho snaha poznávat svět a vlastně i rozšířit svět naší hrdinky a stát se jeho součástí. Vůbec celý ten protikladný pohled dvou romantických rivalů (a i celé společnosti) na hendikepované děvče, kdy jeden by jí nejraději držel zavřenou někde v bezpečí, zatímco druhý by jí chtěl ukázat krásy světa, byl hodně zajímavý, škoda že se s tím zatím trošku víc nepracovalo. Povedené tu je i téma neopětované lásky a co s tím, jak to zdejší postavy řeší. Zde však musím přidat jednu drobnou výtku, v celé sérii není snad žádné drama – jakoby láska a romantika byla jen procházkou růžovým sadem s růžovými brýlemi a v padesáti odstínech růžové a veškerá rivalita a problémy se daly vyřešit klidnou chlapskou domluvou nebo pár slzami. Zkrátka na můj vkus to bylo až moc sladké, což sice hezky ladilo k povaze naší hrdinky a všemu tomu červenání, ale nezaznamenal jsem nějaký silný moment, díky kterému bych si byl na 100% jistý, že na seriál nezapomenu, což by byla škoda. Ještě jednu připomínku bych asi našel, než tohle celé uzavřu. Už z traileru se lze všimnout, jak zde mají mužské postavy výrazné rty. Počítal jsem, že s tím bude seriál pracovat, že to je kvůli lepšímu vyobrazení odezírání ze rtů a ano, je to tak, ale opravdu využité je to za celou dobu jen jednou, mnohem větší důraz je tu na ruce a znakování. Každopádně Jubisaki no renren mě nezklamal, byl to velmi milý romantický seriál, který si těch 8/10 ode mě zaslouží, plný počet nedám, protože mohl být v některých ohledech lepší, silnější a zajímavější, ovšem i tak to byla velmi dobrá podívaná. (23.03.2024)

Tohle sice není jediné anime o neslyšící holčině se světlerůžovými vlasy, ale oproti Koe no Katachi stejně vyniká, minimálně tónem příběhu. Zatímco v příběhu Nishimiyi sledujeme složité a emotivní drama, tady se jedná o primárně odpočinkový seriál a zároveň i přes označení "shoujo" je příběh mnohem dospělejší než bývá zvykem. Vztah hlavních postav navíc působí moc mile, i když tak byl zkrácený čas na vedlejší romantické příběhy, které tudíž občas neměly takovou hloubku. Nicméně oceňuju, že se seriál svojí příjemné atmosféry držel až do konce, doplňoval jí navíc o pěknou animaci a přidanou hodnotou může být i zajímavé a poučné zpracování sluchového postižení a také základy znakové řeči (minimálně 10 slov a frází jsem si zapamatovala). Ale muselo by to být asi ještě trochu výjimečnější, abych hodnotila osmičkou, takhle spíš hodně silných 7, respektive 7.4/10. (26.03.2024)