Bitová generace
Epizódy(10)
Obsahy(1)
Příběhy vzniku nejzásadnějších českých počítačových her posledních čtyř desetiletí, které formovaly generace fanoušků a dokázaly se prosadit ve světě. Unikátní pohled na zrození nejúspěšnějších domácích herních vizionářů, jejichž kariéra začínala často v „garážích" a mnohé z nich dovedla až k milionovému byznysu. V jednotlivých dílech nechá seriál nahlédnout do zákulisí tuzemské herní scény, fascinujícího tvůrčího odvětví, které generuje větší příjmy, než filmový a hudební průmysl dohromady. Game Story připomene legendární herní tituly, z nichž se staly fenomény daného žánru. (iVysílání)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Absolutně promarněná příležitost. --- Dokument jen klouže po povrchu, hosté, kteří by mohli zajímavě mluvit 20 minut, mají prostor sotva na pár vět. A to proto, že autoři doslova mezi každé dvě věty cpou rádobyvtipné, místy úplně debilní prostřihy na kdejaký dobový nesmysl, místo aby se drželi tématu a nechali lidi mluvit. Polovinu každého dílu tvoří nudná vata, kdy jsem se tloukl do hlavy, protože bych chtěl dál poslouchat hosty, ale nemůžu. A samozřejmě je to plné debilních politických glos, protože tohle je Česká televize, že. --- Zvládnul jsem čtyři díly. Netuším, pro jaké publikum dokument je. Fanouškům nemá co nabídnout a neznalé nemá čím zaujmout. ()
Obstojný rýchloprierez českou hernou históriou, ktorý na pár miestach skutočne funguje a ponúka i viacero zaujímavých, nie až toľko medializovaných, informácií. No príliš krátka minutáž, vynechanie viacerých zásadných titulov a neustále narúšanie plynulosti rozprávania rádoby vtipnými, s témou nijak nesúvisiacimi, archívnymi prestrihmi na prakticky hocičo, zbytočne zrážajú celé dielo na úroveň povrchnej jednohubky. ()
Zásadní problém Game Story spočívá v tom, že asi ani tvůrci sami pořádně nevěděli, jestli tvoří dokument nebo komedii. Humorná složka je trochu na krev. Některé prostřihy i pár hlášek Alžběty jsou celkem OK, ale často to působí hodně na sílu. Je tam vidět podobný styl jako u What the fact, kde to ale působí o kus lépe, protože hlášky běží jen jako audio na pozadí. Na druhou stranu kdo by čekal, že uvidí svatbu Jirky Káry v pořadu ČT? :-) No a na pořádný dokument, který by herní byznys u nás řádně rozebral, je v takhle krátkém formátu zoufalý nedostatek prostoru. Člověk (teda aspoň takový, který se o hry trochu zajímá) by chtěl vidět víc a ... to už je konec?! Informační hodnota je tedy sporná. Přitom materiálu očividně muselo být natočeno podstatně, podstatně více. Škoda. Třeba se v budoucnu dočkáme Game Story 2, kde ubude cringe a přibude informací. Tu spíš nezaslouženou čtvrtou hvězdičku přidávám za odhodlání něco podobného v našem vidlákově vůbec vytvořit a prosadit. ()
Zajímavý dokument, bohužel rádoby vtipných prostrihů je dosti a ubírá to prostor dalším informacím, které tam mohli být,v zásadě by to vyšlo skoro na další díl. Pravděpodobně by to chtělo další sérii aby došlo k doplnění dalších jmen a událostí a to jak zmíněných, tak v dokumentu chybějících. Poslední díl je bohužel nejslabší, nenabízí nám žádnou holčičí verzi Vávry nebo někoho z ostatních z parkové párty (otázka jestli někdo takový je v ČR). Veliká škoda je opomenutí Bětky, která nás provádí všemi díly a v rámci komunity, ale i rámci holek má ohromný vliv. Pro komunitu je to v zásadě něco jako Tomb Raider a pro holky největší vzor, je jako ta chobotnice která má chapadla všude. ()
Vcelku povrchně a neoptimálně zpracované téma, které si zaslouží mnohem více hloubkový rozbor, má-li k dispozici produkce, režie takové osobnosti a archivní materiály ikonické herní epochy u nás. Zbytečné klipové (dobové, youtubové) "dějepisné" prostřihy, které pamětníci znají a mladým to nepomůže. Tohle mohl být parádní celovečerní dokument v jedné stopáži, vyhodit zmiňovaný zbytečný nadstavovač času a obrazu, dát víc prostoru konkrétním hrám, hráčům-pamětníkům, tvůrcům (tentokrát raději víc mluvících hlav, než vsuvek z youtube a ČT archívu) a klidně to pojmout jako komplexní dokument českého Game Story nejen o vývojářích. Ale díky za každou snahu mapovat českou popkulturu (ne)ztracenou v čase. (Za nejlepší českou hru a nostalgii považuji Operaci Flashpoint nad kterou jsem strávil dlouhé hodiny okouzlení i nervů. V žádné jiné hře jsem nezažil pocit reality, kdy jste uprostřed rozsáhlé noční krajiny na nepřátelském území beze zbraně a snažíte se najít cestu k vaší posádce jen za pomoci hvězdné oblohy). ()
Reklama