Johnny Mnemonic

"Come to Jesus!" Drahšie a výpravnejšie, no témou aj spracovaním takmer rovnaké béčko ako o tri roky starší Nemesis Alberta Pyuna. A rovnako na smiech. Ukrutné dialógy, detinský scenár, nepodarená akcia, prestrelená štylizácia a hrozní herci (dokonca aj Kitano). A pritom sa tu zišla tak rôznorodá partia! Jediná trošinku zaujímavejšia postava je Spider Henryho Rollinsa, naopak napríklad Lundgren tu predviedol asi najhumornejšiu kreáciu celej svojej kariéry (a to už hral sračiek kopec). Ak chcete vidieť niečo v podobnom štýle a z tej doby, dajte určite prednosť Trávnikárovi. (07.02.2013)

Když jsem to viděl poprvé v televizi, hodně jsem se na to těšil. Vybavuju si, že ukázky z toho filmu na mě působily hodně sofistikovaně. Čekal jsem nějakou efektní kombinaci akce a moderních trikových scén. Výsledek mě hodně zklamal - a to jsem byl tehdy vůči těmhle typům filmů hodně shovívavý, protože jsem ji je prostě chtěl užít. Tehdy mi to přišlo - nevím, jak to přesně říct. Takové vláčné a ukoptěné. Už od prvních scén jsem nabyl dojem, že se ten film snaží nějak působit, ale vůbec mu to nejde. A že někde uprostřed tomu prostě spadne řetěz a utápí se to v jakési chtěné, nudné a nedotažené post-apokalyptické vizi s vykonstruovanými náznaky rádoby symbolických přesahů. Bavily mě akorát animované sekvence, kdy hlavní hrdina vstupuje do 3D prostředí počítačové sítě. S odstupem se mi to překvapivě líbilo. Hned zkraje jsem přistoupil na brakovou nadsázku, která spíš než pro kina byla určena pro estetický prostor videotrhu. Děj překvapivě frčel. Většina těch dobových elementů do sebe relativně funkčně zapadala - barvy, ploché svícení, hojně užívané rakurzy, digitální animované sekvence a laciná výprava navazující na osmdesátkový trash ("Útěk z New Yorku"). Překvapil mne i solidní Reeves - zvláštní účes ( který v průběhu filmu skript neuhlídal), zvláštní kostým, zvláštní herecký projev, specificky ostrý a relativně důvěryhodný i v teatrálních momentech, Místama jsem měl i dojem, že ten týpek hraje jinak, než jsem zvyklý. Že dokonce se svým omezeným rejstříkem vytváří jedinečnou postavu - která není čistě hrdinská a místy dokonce není úplně sympatická. Kdysi to v Cinemě dostalo 20 %. Žádný velký kult bych z toho nedělal. Ale rozhodně to není až taková sračka. (08.02.2018)

Scénář možná není úplně dokonalý, ale v každém případě je nadprůměrně atraktivní - bohužel jeho realizace se zrovna dvakrát nepovedla. Poměrně dlouho jsem byla přesvědčená, že si dokážu obhájit 3* - budoucnost byla správně nebezpečná i bezútěšná a použité kulisy adekvátní, Keanu Reeves měl chvílemi oči Nea, jakoby se už dopředu připravoval na svou budoucí roli v "Matrixu", a příběh docela dobře fungoval. Ovšem ve druhé polovině šla kvalita snímku rapidně dolů a děj se ubíral směrem, který se mi zamlouval čím dál míň, neboť začínal až příliš připomínat druhořadou parodii. Tak jsem to vzdala, 2* jsou tak akorát ... Milý Keanu, do čeho ses to nechal naverbovat ? Děkuju Ti z celého srdce, žes po téhle zkušenosti nezanevřel na virtuální realitu ve světě informačních technologií a neodmítl jsi účast v kultovní trilogii bratrů Wachowských. (21.09.2010)

90s cyberpunkový bizar. 90s, lebo 180 giga-bytová pamäť tu predstavuje niečo, nad čím sa treba vzrušovať a tiež kvôli dobovej fascinácii internetom. A takisto, pretože je tu Ice-T: patrón béčkovej produkcie, ktorého sme vtedy vnímali skôr cez jeho striktne jednorozmernú hereckú persónu než ako rappera. Cyberpunkový, lebo scenár napísal "godfather" žánru William Gibson a film sa pokúša o mix paranoidnej atmosféry Totall Recall s urban decay lookom Strange Days. Bizar, lebo Keanu predvádza jeden zo svojich najhorších výkonov, Lundgren tu má akýsi podivný ježišovský imidž a vo finále sa hlavný hrdina prepojí so super-inteligentným delfínom, pričom celú seansu sprevádzajú flashbacky z detstva. (19.04.2016)

Johnny Mnemonic je jeden z mých rekordmanů: rozkoukal jsem ho, přísahám, v roce 1997 :-). Měl jsem tehdy docela rád Gibsona, a film jsem přesto nebo proto tehdy celý nedal... Problém s cyberpunkem v tomto pojetí je, že velmi rychle zastarává. Aby tedy fungoval, měl by mít nadčasové prvky a dobrý příběh. Což se povedlo tak napůl (a Gibsonova chyba to není). Dojem je spíš, že jde o vizuální napodobeninu Blade Runnera se značně omezeným rozpočtem (i když jsou triky a kulisy technicky "novější", vypadají hůř). A ta estetika zastydlého disko-retra je vyloženě odpudivá.... Nicméně, film celou hodinu relativně fungoval, jen pak přišlo velké finále... které mělo být velká pecka, ale bylo k smíchu a pláči zároveň. Bojové scény v poslední půl hodině mi způsobily vážnou nevolnost a podobné bolesti hlavy, jako předváděl Reeves. Ještě se pozastavím u castingu – dokonalí antiherci Lundgren a Ice-T dali filmu pravý feel ultrasračky. Kitano, Reeves, Meyer, ano, to byla naštěstí jiná káva (Meyer mě prostě baví, nelíbí se mi, ale je zajímavá). Resumé celkové: škoda. (07.06.2012)