Madhouse

Solídne kills, výborne nakrútené, skvelý príbeh, vynikajúci záver, ktorý to ťahá ešte o hviezdičku vyšie. Aj hudba tomu pridáva takú špeciálnu americko/taliansku príchúť. Nie som si ale istý, či sa tam hodili všetky tie cheesy postavy, hlavne nie v inak skvelom závere a či sa to neprehnalo s tým "šialeným smiechom" a "veselým šialenstvom". Naopak, napriek snahe mi to pripadalo zasa cheesy. Ale inak spokojnosť, nie až taká ako s najväčšími talianskymi peckami, ale good. (25.08.2020)

Noční můra pro kynofobiky. Zpočátku to sice vypadá na to, že hlavní mordýřkou tu bude ona vyšinutá sestřička, co utekla z blázince, jenže pravda je trochu jinde. O 3 ze 4 killů se tu totiž postará pěkně nasranej rotwajler, co se včetně roztrhanejch krků a ukousnutejch rukách neštítí zabít ani děcko. Ten pravej masakr, díky němuž byl film přiřazenej do seznamu "Videonasties", ale nastane až v samym závěru, kde se o slovo přihlásí sekáček nebo ruční vrtačka. Navíc to má solidní atmošku a koukatelnou (rozuměj šukatelnou) hlavní hrdinku. Takže spokojenost a Georgeovi díky za tip. (03.08.2017)

Film „There Was a Little Girl“ není zlý ani herecky a takový Dennis Robertson si svou roli očividně užíval, čímž jí dal nezapomenutelné kouzlo. A ve filmu je toho rozhodně víc. Práce s neslyšícími a využití hluchého chlapce pro nepříjemnou gradaci, dobrá práce s gore, i když ne vyloženě výjimečná, a skvělé finále, které je vizuálně velmi dobře zvládnuté ve smyslu nepříjemně temného prostředí a scény. (07.06.2018)

Už dlho som nevidel tak perfektne zrežírovaný nudný a zdĺhavý snímok. Veľký to paradox. Assonitis má v tomto prípade nadané režisérske oko a výborne pracuje s kamerou a svetlom. Jeho scenár je však veľmi nedotiahnutý, s minimom napätia. A tak akýsi svojský klon gialla skončil na polceste k majstrovskému dielu. (04.05.2011)

Klasický béčkový námět, který dokazáli italští tvůrci přetesat v atmosferický horrorový kousek, to jsem rozhodně od There Was a Little Girl nečekal. Ovidio G. Assonitis natočil svého "Občana Kana", aniž by to od něj kdy vůbec někdo čekal (Tentacoli a Piranha mluví za vše). Předvším skvělá práce s kamerou, výborné lekačky a pěkný dějový zvrat, který by byl možná lepší až v poslední čtvrtině filmu, zdobí tenhle kouskek. Mrzelo mě jen, že Ortolani vykrádá sám sebe (po kolikáté už recykluje Cannibal Holocaust?) a slabší gore-efekty. Ale jinak velká spokojenost a naprostý souhlas s Kangaxovým hodnocením. (03.12.2012)