Gaz russe - La dernière route des nenets
Nenets vs gaz
Réžia:
Sergio GhizzardiObsahy(1)
Poloostrov Jamal je územím kočujících Něnců s jejich soby. Arktická tundra severozápadní Sibiře v Rusku, vysoko nad polárním kruhem, je obývaná Něnci s jejich tradičním přírodním způsobem života po celá staletí. Objev zdejších masivních ložisek plynu ale v nedávné době přilákal ropné korporace jako jsou Novatek, Total nebo Chinese National Petroleum Corp. Korporace zahájily průzkum, naplánovaly těžbu i stavbu ropovodů a nezbytné infrastruktury. Rusko se stává největším světovým producentem zemního plynu pocházejícího právě z poloostrova Jamal a z Karského moře. Dnes je díky tomu prostor, původně vyhrazený pro stáda sobů, přeplněný potrubními sítěmi, železnicemi a přístavními zařízeními. Tato zařízení blokují cesty pro přesuny zvířat, znečišťují vodu a způsobují zánik pastvin. Ruské úřady přitom pro Němce neplánují žádné odškodnění, Něnci se stávají během jediné generace pouhými svědky devastace svého prostředí i dosavadního způsobu života. Jejich děti jsou odváženy do internátní školy a ztrácejí přirozený kontakt se zkušenostmi a se znalostmi práce v prostředí, díky kterým zde jejich předci dokázali žít – putovat se stády 1 000 km napříč sibiřským poloostrovem, aby nalezli správné pastviny s bílým lišejníkem, nezbytným pro jejich soby. Je boj Něnců toužících po zachování svého tradičního života předem prohraná bitva? Celovečerní dokumentární polární western režiséra Sergio Luciano Ghizzardi vznikl v mezinárodní koprodukci. (Česká televize)
(viac)Recenzie (6)
Tak jako tradiční kmeny v Brazílii nebo některé kmeny v Africe i ti v Rusku trpí následky industrializace. Nedá se s tím moc dělat, pokrok jde vpřed a na tradice příliš nehledí. Pozoruhodné ovšem je, že to byla právě Čína, která ač stavěla koleje nebo moderní stavby, vždy to dělala tak, aby netrpěla a nenarušila trasy migrujících zvířat. Indiáni proti penězům zkrátka moc šancí nemají. Druhá strana mince je to, jak se Rusko s problémy vypořádává nyní, když vede válku. Protože dneska asi těžko pořádá nějaké mezinárodní konference, čímž je rok uvedení zde dost zavádějící, jelikož se tohle vše jistě odehrálo před vpádem na Ukrajinu a sankcemi. Smutné ovšem je, že se to děje všude na světě a je celkem jedno, zda v té zemi vládne diktátor, demokratická vláda nebo se nachází na severu, je tam teplo či zima. ()
V 80.letech jsem u dědy s babičkou v Jesenici u Prahy chodil na třešně, jablka, či hrušky do alejí kolem polních cest. Dnes už tam nejsou ani ovocné stromy, ani pole, resp. poslední zbytky jsou jen na jihu a jihovýchodě. Na Vestec a Průhonice už je všechno zastavěné satelity, na Kocandu je to samý sklad. A kde se nevyprojektovaly dvousetmetrové vily na třísetmetrovém pozemku, tam postavili dálnici, aby kamiony mohly vozit sem a tam co nejvíc co nejzbytečnějších nákladů. Takových příkladů můžu napsat tisíce. Takže za osud Něnců na Jamalu nemůže nějaký plynař z Petrohradu (ostatně těžař NOVATEK má i japonské či francouzské akcionáře) ale nenasytnost kapitalismu ve zbytku světa. ()
Strašidla zřícenin jsou u nás pod hlavičkou brownfieldů v stovkách lokalit; ubývání orné půdy je téměř alarmující a rozlehlé sklady stísňující. Nikdo se neptá, jak vypadala jihočeská krajina před působením historických rybníkářů. A na rozdíl od Divokého Západu ruská armáda nevraždí něnecké děti ani ženy. Do Amazonie se pro jistotu nikdo nedívá. A teprve se započtením těchto civilizačních výbojů je možné vážit situaci na poloostrovu Jamal. Srovnávací (komparační) metody není nikdy dost. ()
No jo, kšeft je kšeft a na lidech (obzvláště v některých zeměpisných šířkách) nezáleží... **** chamonix - svatá pravda! A nahrávají jim "politici" na 4 roky. ()
Nekonečně pozitivně naladění a do morku kostí pokorní Něnci ()
Galéria (6)
Fotka © ARTE France / Domino Production / Little Big Story / Christophe Blitz
Reklama