Night of the Demon

Jeden veľký krvavý flashback s Yetim (Bigfoot), ktorý profesor antropológie Nugent vyrozpráva z lôžka v nemocnici zvedavému vyšetrovateľovi. Na to, čo mu chlpatá obluda spravila s ksichtom, rozpráva až nečakane čisto. Inšpektor neveriacky počúva jeho neuveriteľný príbeh. Žeby nevysvetliteľné zmiznutia kempujúcich občanov mala skutočne na svedomí krvilačná a nadržaná obluda z lesov?. ......Nie, to je blbosť! Šibe mu! ### Nízkorozpočtový gore horor pochybnej kvality je dotvorený žalostnou, nie hudobnou, ale iba ruchovou stránkou s otravným revom beštie. Yeti s predátorovským pohľadom trhá ruky, údy a vraždí vždy iným spôsobom, aby nevyšiel z cviku. Ak je príležitosť, aj si zasúloží s odchytenou žienkou. Jeho vyčíňanie je na filme prakticky jediné to zaujímavé. Medializované prípady v novinách tak zmobilizujú výpravu zo školy, ktorá má v teréne získať informácie o záhadnom stvorení či zmyslenej legende priamo z prvej ruky. A čo na to Yeti? Zúri! Staré spomienky prostredníctvom jednotlivých flashbackov pomaly vychádzajú na povrch. Horor začína. Nie ale tak úplne. Vďaka amaterizmu, chybám a gore záberom je to ako tak sranda. Napr. odtlačok nohy obrovského Yetiho má veľkosť dlane, počas záverečnej streľby jednému zo študentov ani nenapadne otvoriť okno cez ktoré chce strieľať, miestami podivné striedanie sa dňa a noci, ...no proste fóry. Celkovo teda žánrový podpriemer neoplývajúci vyzdvihnutia hodným množstvom krvavých scénok (je ich tu tak akurát, bežná porcia), ale práve ústrednou postavou nezvyčajného zabijaka – Yetiho, mordujúceho na počkanie. “Night of the Demon“ sa okrem menej prepieranej ústrednej postavy ľudoopa honosí aj tým, že bol v takom Nemecku, Nórsku a v Británii v istom čase dokonca úplne zakázaný. Vo Veľkej Británii ho cenzori z BBFC zakázali v roku 1983 zásluhou priradenia na zoznam tzv. Video nasties. Z tunajšej distribúcie preto musel byť stiahnutý na základe banu. O znovuvydanie sa v roku 1994 zaslúžilo distribučné štúdio “Vipco“, ktoré vydáva Cut verziu orezanú oproti originálu o 1 minútu a 41 sekúnd (Rated: 18). Iná verzia v UK nie je k dispozícii ani dnes. (20.01.2010)

Z hlediska filmového umění naprostý odpad. Naopak pro nadšence starých gore horrorů povinnost. Kdysi tento film koloval na vhskách ještě za minulé éry a nesl název "Ďábel tancuje dál". Nějaký čas byl z důvodu zobrazování násilí a brutálních scén na seznamu zakázaných filmů (videonasties). Každopádně, film nemá skoro žádný děj, otřesné herecké výkony, naopak ale dost hustou atmosféru a hlavně GORE!! Gore scény byly ve své době za hranicí únosnosti a ani dnes tomu není jinak. Tvůrci se zaměřili zejména na vyloženě účelové zobrazování brutálních scén řádění lesního monstra (bigfoot) a to s takovým smyslem pro detail, že se divákovi dělá z filmu zle... Moje hodnocení vychází z těchto dvou extrémů, špatný film, ale výborná tradiční vyvražďovačka, kterou považuju za jednu z vůbec nejbrutálnějších, co znám ... (11.12.2007)

Starý dobrý bigfoot gorefest, s naozaj až prekvapivým a poctivým gore, dobrou maskou bigfoota, miestami až dokumentárnym podaním, s niekoľkými prekvapeniami po ceste. Ranná 80s lesná atmoška tomu samozrejme len pridáva, je to pomerne neuhladené a divoké, po filmárskej aj obsahovej stránke, ale aj o to ide. Oldschool klenot. (09.04.2022)

Nasraný orangután v akci a o trochu lepší film než hnusný Dont Go In The Woods a to hlavně díky slušné porci řezničiny, jíž jednoznačně vévodí urvané péro (koho zajímá, je to přibližně 31. minuta). Totálně amatérské dílo o nadržené opici, která si bezchybně vybrala k mrdu nejhnusnější holčičku v okrese, zatímco mnohem píchatelnější studentky propíchla vidlemi, si prostě zaslouží odejít do propadliště dějin. Dvě hvězdy za to péro a ostatní kusy těl. (16.03.2014)

Třikrát hurá uncutu! Krystalicky čistý, do minimalu laděný raritní trash s notnou dávkou nadhledu. Všichni herci jsou vrchovatě otravní, šíleně přehrávají a na příběh samozdřejmě rychle rezignujete... tedy přesně tak, jak to má v intencích retro gore horrorů 70s, 80s být, a to nejen italské produkce. Kapitolou sama o sobě je nádherně nelibozvučná audio stopa, skládající se pouze z kakofonických syntetizátorových zvuků typu bziiióóóu aj., to se opravdu tak často neslyší. Také chválím, že tvůrce odkryje své krvavé karty hned nazačátku, a tím horrorové fanatiky ponechá v očekávání dalších originálních vražd, konzument se dočká brachiální trhačky kokota při vyměšování a jiných úchylností. Na tomto filmu je očividné, že tvůrce ke svému dílu přistupoval s láskou k žánru, kvůli distributorům latentně neuhýbal do nějakých postranních uliček, ale napral to pěkně na tvrdo a z minimálního rozpočtu vycucal celkem husté mordy. 9/10 (25.08.2009)