Johanka z Arku
Joan of Arc
Réžia:
Christian DuguayScenár:
Ronald ParkerKamera:
Pierre GillHrajú:
Leelee Sobieski, Jacqueline Bisset, Powers Boothe, Neil Patrick Harris, Maury Chaykin, Olympia Dukakis, Jonathan Hyde, Robert Loggia, Shirley MacLaine (viac)Obsahy(1)
Slavnou legendu o venkovské dívce, která slyšela boží hlasy a dokázala v rozvrácené Francii 15. století vnuknout slabému králi vůli po znovusjednocení země, sama vzburcovat vyčerpané královo vojsko a postavit se do první bojové linie, o dívce, již vítala celá Francie jako vytouženou Pannu orleánskou, není třeba blíže představovat. Známe ji jistě z mnoha literárních i filmových podob. Film, který natočili kanadští tvůrci na přelomu roku 1998/99 - převážně v českých exteriérech a na Barrandově, za velké účasti českého štábu - je dalším, zcela novým zpracováním této nesmrtelné legendy. Jako představitelku titulní role snad vůbec poprvé zvolili dívku téměř stejného věku - teprve sedmnáctiletou Leelee Sobieskiovou. Přestože je tak mladičká a na pohled nenápadná, má už za sebou několik filmových rolí a je doslova vycházející hvězdou. Její nevinná, ještě dětská tvář (která je prý podle dochovaných portrétů skutečné Johance až nápadně podobná) je doprovázena udivující odvahou (téměř všechny scény, včetně jezdeckých a bojových, točila sama) a hereckou suverenitou, takže chvílemi máte pocit, že sledujete skutečnou, historickou postavu Johanky z Arku.
Pro naše diváky je však zajímavá i skutečnost, že film se za podstatné účasti české produkce natáčel téměř celý u nás, v Čechách. Za čtyři měsíce náročného natáčení (často v krutých mrazech) se početný štáb přesouval mezi Křivoklátem, Pernštejnem, Chebem, Loktem, Landštejnem, Žebrákem a Točníkem. Na Barrandově vyrostly kulisy Johančiny rodné vesnice. V komparsu si zahrály stovky českých statistů, ale i našich zkušených, mezinárodně uznávaných kaskadérů, šermířů a jezdců. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (87)
Leelee Sobieski sa ako keby narodila práve na túto rolu. Excellentne po všetkých stránkach. Hádam najvydarenejší film o Johanke, bez zbytočne predimenzovaných scén, ako to bolo v prípade Mily Jovovich. Režisér Duguay si dal záležať i na detailoch. Kostýmy sa vydarili na jedničku, hudba dobre kontrovala s príbehom. ()
Besson se může jít zahrabat i s Milou. Tohle je Johanka jak má být. Právě díky tomuto filmu jsem se zamiloval do Leelee Sobieski. Tento film jsem si půjčil když jsem byl nemocný z půjčovny během jednoho dne jsem jej viděl 4x a vždycky jsem řval. Kdybych měl jednomu filmu dát šestou hvezdu, tak ji dám tomuto. --- 100% ()
Podání Johanky z Arku, bojovnice vyvolené samotným bohem, sehrané Leelee Sobieski se mi vcelku líbil. To, co je u tohoto filmu důležité je ono boží poselství, které z něj přímo prýští. Ať už je to v bojových scénách, nebo mimo ně. Tenhle kousek se vážně povedl. Má spád, dobře zvolené herce, ale i osobní kouzlo. Přesto mi tu něco chybí. 4/5. ()
Stejně jako u Excalibru i tady si myslím, že je to nejkrásnější zpracování daného příběhu (chtěl jsem napsat legendy, ale tohle je víc historické než fantasy). Hlavní hrdinka je opravdu krásná a církev opravdu lačná po moci. Jean de Metz je sympaťák a vůbec je nádhera se na to dívat. Bessonovu Johanku jsem neviděl, ale ani po ní zvlášť netoužím. Milla Jovovich na mě na plakátu působí až moc krvelačně a ošklivě a já si nechci kazit dojem z takto hodnověrně zfilmovaného příběhu u kterého mi na konci i ukápla slza. ()
"Anjelský chlieb sa stáva chlebom ľudí..." Táto pieseň (Panis angelicus) v podaní Walesanky Charlotte Church zaznie počas jednej pohnutej bojovej scény a je úplne príznačná pre celý tento film. Čím? Úprimnosťou, to predovšetkým. Nijaké teatrálne či afektované trápnosti, "iba" autentický a čistý príbeh. Legenda, ale nie rozprávka. Skutočná, historická Johanka ("z mäsa a krvi"), Panna, svätica, vlastenka. Naplnené posolstvo. Tvorcovia dokonca dokázali film presvietiť aj odleskom toho, čo bolo dané vidieť a počuť len Panne. Príjemný, decentný závan nadpozemskosti. A teraz: Leelee Sobieski. Čím by bol tento film bez nej? Ktovie. Každopádne, ohromujúci zjav. V čase nakrúcania nemala ešte ani 17, teda vek Panny Orleánskej na vrchole jej pozemskej slávy v roku 1429. Životná rola. Prirodzený pôvab, podmaňujúci úsmev, nebojácna duša. Bola presne tou Johankou, ktorá kedysi uchvátila všetky (nielen) francúzske srdcia. Do kategórie "výnimočné" patria bez debaty aj dialógy - vďaka nim sa mohli až do emotívnej krajnosti rozvíjať vzťahové linky Jana - otec, Jana - Jean de Metz, Jana - kráľ Karol VII., Jana - kapitán La Hire a najmä Jana - biskup Cauchon. Toho stvárnil elektrizujúcim spôsobom Peter O´Toole. Končím slovami, ktoré šepká Johanka už v ohnivom zovretí: "...ďakujem, ďakujem..." Mimoriadne dielo a zaslúžené slzy. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (11)
- Brnění kaskadérů bylo vyrobeno z kůže, meče a přilby byly kovové, připraveny byly i verze z plastu či gumy. (JOhanka.1412)
- "V bitvách byly scény, kdy koně padají v útoku. Proti nám pouštěli šípy a byla přesně určena místa, kde kůň padne. Musí se to vypočítat tak, aby se právě v tom místě střetl se šípy. ty jsou duralové, s gumovými špičkami a při dopadu se bortí. Vypouštějí se z trubek, najednou jich letí asi sto padesát," řekl kaskadér Martin Hanuš. (JOhanka.1412)
- Štáb měl pro natáčení k dispozici přibližně dvě desítky koní, speciálně vycvičených pro náročné filmové scény. Koně přivezl z Francie jejich cvičitel, který je trénuje speciálně pro film a který s nimi byl po celou dobu natáčení přítomen na place. Další koně byly pro film dovezeny z Itálie, Španělska a další evropských zemí. (Lynette)
Reklama