Mari iyagi

Spousta lidí zde srovnává Mari iyagi s japonskou Cestou do fantazie. Mám-li být upřímná, dost dobře to nechápu, jelikož tu podobnost nevidím, společné spolu mají možná pouze to, že se hlavní postavy dostaly do trochu jiného světa než je ten náš. A i kdybych je snad měla srovnávat, tak by u mě jednoznačně zvítězila druhá strana, protože miluji Mijazakiho tvorbu. Takže raději zpět k Mari iyagi. Čekala jsem více. Je to pohodový, příjemný snímek s krásnou animací, díky které došlo ke k vytvoření kouzelného druhého světa. To vše je krásné, nicméně ve druhé polovině jsem začala pociťovat nudu ze stále se opakujícího děje. Jako by něco chybělo. (21.12.2009)

Jednoduchý test: 1) chci vidět anime. 2) index výskytu robotů, lolitek s dvoumetrovými meči a dalších japonských excesů požaduji roven nule. 3) chci se stát úspěšným interpretem tibetské relaxační hudby. 4) Miyazakiho mám nakoukaného. Pokud alespoň se třemi ze čtyř tvrzení souhlasíte, je Mari pro Vás jako stvořená. 65 % (14.11.2008)

na toto anime jsem se hodně těšil a zřejmě jsem to s těšením přehnal. měl jsem zato, že jde o další pohádkové anime ve stylu pana Miyazakiho, jenže bohužel většina příběhu zůstává v realitě, a to takové, že zcela nezajímavé. sestává se ze scének o příchodu domů, odchodu z domu, setkání se spolužačkami, nakupování, atp., což samo o sobě nemusí nutně znamenat nudu, avšak v tomto případě znamená. dějová linka byla mizivá. k tomu mi navíc nesedla animace postav, chci říct obličejů, konkrétně očí, a lidé se potáceli po obraze skoro celou dobu. naopak se mi moc líbila kočka Yo, jež hrála naštěstí jednu z hlavních rolí. k alespoň průměrnému dojmu napomohly i magické a přírodní scény. škoda že je jich poskrovnu, neb jsou skutečně podmanivě (a kýčovitě) krásné. (23.10.2007)

Fajn realistická animácia, ale príbeh ma veľmi nechytal. Trochu pripomínal japonské námety o tom, ako mladí dospelí ľudia spomínajú na detaily zo svojich detských čias, kde boli vtedy a kde sú dnes. Do toho vkliesnené sny spojené s prebujnelou fantáziou. Hlavne početné snové výjavy ma nudili. Užíval som si skôr už spomínanú animáciu plnú detailov a všedné mikropríbehy hl. protagonistov. (28.01.2018)

Film může být chápán jako alegorii dětství a samo zpodobnění světa fantazie, světa dítěte a světa dospělých, přičemž ona zpodobnění nejsou vnějškové povahy, ale povahy hlubší, niternější. Na první pohled neuchopitelný film, ale postupným pronikáním do jeho podstaty se otvírají doslova vesmíry lidské mysli. A to je už docela dost na animák. (30.06.2011)