Podivný pár

"Tak tohle už uklízet nebudu!" "Můžu se na to spolehnout?" Nesourodá dvojice "kliďas a hektik" spolu v jednom teráriu. ;-) Zvláštní je, že v souvislosti s objevem komediální stránky Waltera Matthau se stále mluví jen o Billym Wilderovi. Ano, obsadil ho do filmu Štístko a dal dohromady s Jackem Lenmmonem. Ale to je jen polovina pravdy. Nejdůležitějším člověkem v jeho kariéře byl Neil Simon. To on ho objevil, uvěřil mu a napsal specielně pro něj hru Podivný pár. Wilder s Diamondem zašli na Broadway, podívali se na hru a řekli si "Toho chlapa chceme mít ve filmu." Tuhle senzační adaptaci měl původně točit taky Wilder. Následující role Waltera M. byly důsledně obkresleny podle Oscara Madisona a kdykoli byl jeho typ obohacen o nějaký nový prvek, měl v tom obvykle prsty - hádejte třikrát - zase Neil Simon (Apartmá v hotelu Plaza, Vstupte!, Příběh z Hollywoodu...). Nikdo jiný nebyl schopen tak dokonale vyhmátnout Walterovu náturu a napsat mu adekvátně vtipný text. Tenhle je přiléhavý jako neoprén ve studené vodě a totéž platí o Jacku Lemmonovi v roli Felixe. Takže mnozí můžou namítat, že je to spíš televizní inscenace než film, že vše podstatné je řečeno slovy atd. Ale pro mě je to film, který můžu vidět stokrát a pořád se budu královsky bavit, smát se scéně v restauraci, tiché domácnosti nebo chichotajícím se sestrám Holubovým. A těšit se, až si to pustím znovu. Můj delší článek najdete zde. 80 % (10.05.2005)

Chlapík, ktorý má niečo po štyridsiatke, čo sa volá Félix, a k tomu pomýšľa na samovraždu, lebo mu krachlo manželstvo. To je hlavná línia divadelného scenára, ktorá ho podsúva smerom ku kamarátovi, u ktorého nachádza trvalý/dočasný pobyt, pokiaľ sa nespamätá zo situácie, ktorá mu tak trochu skomplikovala existenciu. Hlavu si bude môcť zložiť vo vysoko položenom „apartmáne” u Oscara, ktorý čochvíľa oľutuje moment, keď si myslel, že koná dobro. Totiž, neurotický a chorobne poriadku, večne oddaný Ungar začne liezť majiteľovi bytu Madisonovi poriadne na nervy. A konfrontácia dvoch ľudí visí na vlásku, je na spadnutie, klope predo dvermi... Lemmon a Matthau sú očividne skvelo zohraní, a je radosť sa na nich oboch pozerať, lebo nikdy neviete, čo zase vyvedú, pretože jeden neznáša poriadok, a riadi sa heslom : „Poriadok je pre blbcov, inteligent zvládne chaos” , a druhý pre zmenu nenávidí neporiadok, že by aj ruku do ohňa položil, aby sa tak nikdy nestalo. Na návštevu prídu sestry - Angličanky, z vrchu, a Félix opäť popustí city a naplno sa rozplače, ako malé dieťa. Zo začiatku som si prišiel na svoje v takej melancholickej nálade, keď už hlavnú postavu nebaví žiť, našťastie chytá „druhý dych” a postaví sa na nohy, len sa prejavuje jeho negatívna povahová stránka, ktorá taktiež nie je cudzia Madisonovi. Je vidieť a poznať, že sa čerpalo od klasického “teáter“ , čo síce nie je úplne na škodu, ale scenáristicky, štruktúrne som nemal veľkého zdania, že sa niekde posúvam, všetko, skrátka, sa dalo tak nejak už dopredu očakávať, že sa rozpoloženie, podmienky vyhrotia. Film dobre funguje po celý čas, a to vďaka hereckému koncertu dvoch hlavných predstaviteľov, ale čo viem na isto, že by som si reprízu asi znovu nezopakoval. (07.04.2018)

Ano, ano, tenhle pár je rozhodně podivný. Jack Lemmon je chorobně pořádkumilovný alergik se spoustou různých diagnóz a Walter Matthau je nepořádný, nezodpovědný chlap, stále nad věcí, ovšem se šarmem a vtipem. Ti dva rozehrají úžasnou konverzační komedii, lehce říznutou dramatem, ve skloubení vzájemně nenásilném. Jejich střety, výměny a grimasy jsou luxusním filmovým zážitkem. Bylo mi potěšením. P.S. Uvolňování ucpaných dutin, scéna se šňůrou od vysavače, špagety vs. makaróny, společné rande + sekaná, 11. nebo 12. patro (?) a v neposlední řadě závěr s nedopalky cigaret. P.P.S. Felix je bez diskuze na zabití! U mě by nepřežil ani 48 hodin. (04.06.2019)

Uznávam, že je to veľmi dobre napísaná konverzačná komédia, že je výborne zahraná aj že je iba mojim problémom, keď neobľubujem Waltera Matthaua. Istým spôsobom bolo pre mňa vyčerpávajúce sledovať paľbu dialógov a odhadovať, na čom sa môžu nadšení obdivovatelia tejto dvojice smiať. Takže z mojej strany iba chladné uznanie. (28.09.2011)

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% (20.10.2020)