La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(viac)Recenzie (89)
Nádhera. Konečně něco, co přibližuje Francouzskou revoluci i naprostému laikovi v oboru, jako jsem já. A Jane Seymour v roli Marie Antoinetty je naprosto perfektní - kam se hrabou ostatní herečky, ztvárňující tuto osudovou ženu. Jane měla v sobě něco, co nám podnes ukazují obrazy s M.A. - takovou prazvláštní jiskru v oku. Takže ne dr. Quinnová, ne bondgirl, ale Marie Antoinetta je zásadní rolí v kariéře Jane Seymour. Jedinou vadou na kráse je snad přílišná komornost a televiznost snímku, který by s větší finanční podporou mohl jistě uspět i v kinech. ()
Vzor ve zpracování historických témat, potřebná pompéznost i realističnost. Co činí z tohoto díla téměř perlu (nejen) francouzské kinematografie je velkolepé score od génia filmové hudby jménem Georges Delerue, jeho mnohotvárná a vyšperkovaná kompozice je obří třešničkou na tomto dortíku. Všichni si vybavíte určitě skladbu Hymne á la Liberté. ()
Vynikající a strhující historická rekonstrukce, která se s tím opravdu nepáře a je historicky opravdu mimořádně věrná. Výborně natočená výpravná záležitost, která na zdánlivě dlouhé ploše šesti hodin opravdu ani chvíli nenudí. Ať už je to dobývání Bastily, sesazování Ludvíka XVI., sledování náročné práce madam Gilotiny, skvělé dialogy, ohromující davové scény, zpěv Marseillaisy, vynikající hudební doprovod, stojí to za to. A aby ne - Velká francouzská revoluce je jednou z největších a nejzajímavějších událostí evropských dějin a tahle velkolepá záležitost je zase jednou z nejlepších historických filmových podívaných. A když si k tomu připočtete výpravu (samozřejmě), ale hlavně také jedinečné mezinárodní obsazení - Peter Ustinov, Sam Neill, Christopher Lee, Jane Seymour a samozřejmě Klaus Maria Brandauer (Danton) - dostanete fakt věc, na kterou jen tak nezapomenete. 85 %. ()
Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()
Historický miniseriál dle mého gusta, žádné učebnicově přefiltrované postavy, které je možno rozdělit jen na dobré a zlé. Tady je každá postava živá, má své klady, své zápory, lásky i strachy. Poprvé jsem vnímala i královskou rodinu jako lidské bytosti a bylo mi chudáka slabošského Ludvíka líto. A Danton v podání Brandauera mě přesvědčil k revolučnímu vzplanutí. Avšak ten odporný a slizký Sewerynův Robespierre mě zase vrátil na zem. Ukázal mi, že s davem bylo vždy snadné manipulovat a probudit v něm ty nejnižší pudy a touhu po krvi. Francouzskou revoluci považuji za nejživotnější historický film, díky němu jsem slyšela živého Dantona i Robespierra, potkala jsem Marii Antoinettu i Ludvíka XVI. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (6)
- Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
Reklama