Já, zrůda

Jednou za čas dostanu chuť, zpestřit si svůj výběr filmů a sáhnu ve své bohaté filmotéce i do dosud příliš „neprobádaných složek“. Přece jenom jsem se povětšinu času v poslední době věnoval převážně jen céčkovým monster filmům, známým hororovým sériím, slasherům a duchařinám a popravdě mě to už začínalo pomalu unavovat. Což byl také jeden z důvodů, proč jsem sáhl po tomto kousku, protože osvědčená dvojice Lee a Cushing mě prostě nemohla zklamat. Nebo jsem v to alespoň věřil. Je ovšem pravdou, že na téma Dr. Jekyll and Mr. Hyde jsem už viděl několik mnohem lépe zpracovaných filmů, než byl tento. Musím však podotknout, že jako celek na mě tento film působil místy dost rozpačitě a příliš kvalitní podívané nám skutečně nenabídl. Neustálé střídání pohledů do doktorovy laboratoře, pánského klubu a zde vedených rozhovorů, totiž po krátké době začalo zavánět nudným stereotypem, který se naštěstí zhruba v polovině filmu snažili tvůrci okořenit „nočními výpady“ pana Blakea do temných uliček a díky tomu se alespoň nepatrně zlepšila i jinak dost stagnující atmosféra. Zde bych chtěl pochválit především práci kameramana a nutno podotknout, že rozmazaný obraz v některých pasážích (z pohledu hlavního hrdiny) na mě udělal mnohem větší dojem, než samotné akční pasáže (kupříkladu souboj s břitvou a nožem byl dost chabý). Celou situaci ale alespoň částečně zachraňoval slušným výkonem Christopher Lee, na kterém režisér stavěl a jenž jeho představy splnil v rámci možností na výbornou. Na rozdíl od Petera Cushinga (který byl druhým želízkem v ohni) totiž dostal mnohem více prostoru ukázat svůj talent a navíc jeho postava byla mnohem zajímavější. Což je však dáno samotným příběhem.50% (05.01.2018)

Studio Amicus sem tam přišlo s něčím zajímavým, ale čím víc filmů od něj uvidíte, tím víc budete mít pocit, že je to skutečně jen studio, které se snažilo svést s produkční společností Hammer a nedosáhlo přitom obecně takových kvalit jako jeho slavnější kolega. Snímek „Já, zrůda“ je toho důkazem. Christopher Lee se snaží, ale ten příběh prostě není dostatečně silný nebo nějak odlišný od klasického jekyllovského pojetí. (27.07.2017)

Kdo zná předlohu případně nějaký film podle ní, nebude překvapen směrováním příběhu a jeho koncem. Nejlepší na celém filmu je samozřejmě Ch. Lee, ač chvílemi vypadá jako Dracula, když se však zcela změní v Blakea, pak připomene jedny z prvních představitelů pana Hydea. Velmi dobrý je i P. Cushing, jenž má ale prostoru mnohem méně. Není to sice herecký superkoncert, ale pro fanoušky obou herců je dostačující. Pěkný je i vizuál, zejména interiéry, kdy navíc úžasná městská vodárna posouvá snímek až lehce do steampunku - škoda, že jí nebylo více. Nočních záběrů není mnoho, na mlhu ale dojde a na honičku v ní rovněž. Studio Amicus sice mírně pokulhávalo za Hammerem, ale několik povedených filmů také mají, přičemž tenhle je lepší průměr. Kdo příběh nezná, mohl by si klidně přidat i jednu * navíc. (18.08.2023)

X-tá variace příběhu o doktoru Jekyllovi a jeho druhé, temné polovičce. Průser tento film není, ale také nic, co by mi mělo delší dobu utkvět v paměti. Snad jen dráculovský výraz Christophera Lee, když byl zrovna panem Hydem, jen ty upíří tesáky mu chyběly a nějak mi ta jeho grimasa do tohoto filmu vůbec nezapadla. (16.10.2008)

Spíš než jako horror bych si I, MONSTER představoval jako nějakou hodně temnou povídku, jejíž stopáž by nepřesahovala padesát minut. Stephenu Weeksovi (režie) se povedlo, za pomocí parádní hudby, chladných nevlídných kamenných ulic a všudypřítomné mlhy, stvořit výbornou jako deht se táhnoucí funebrózní atmosféru. Přidám-li k tomu povedený Leeho herecký výkon a fakt, že se ve filmu objevil spolu s Cushingem, musím hodnotit čtyřma hvězdama. (04.07.2007)