Talent pána Ripleyho

Talentovaného pana Ripleyho jsem neviděl mnoho let a překvapilo mě, jak je ten film absolutně dokonalý a nemá na sobě odér doby vzniku. Anthony Minghella natočil v pořadí už druhou adaptaci slavného románu Patricie Highsmith, která za verzí s mladým Alainem Delonem nijak nezaostává, ba dá se naopak říci, že čas Talentovanému panu Ripleymu jenom prospívá. Minghella se soustředí především na vývoj Tomovy postavy, díky čemuž se k němu proměňuje divácký vztah od sympatií (pěkný a kultivovaný mladík) až po vzájemnou antipatii (chladnokrevný vrah). S tím souvisí naprosto precizní herecký výkon Matta Damona, který si s divákem rafinovaně pohrává. Navíc mu pomáhá jeho tehdejší mládí a pěkný obličej (o nádherném těle nemluvě) a vy tak sledujete herecký koncert. Talentovaný pan Ripley je výjimečnou filmovou studií o lidské posedlosti mít všechno a všechny pod kontrolou. Mrazivě vtahující od začátku do konce. (28.04.2024)

Kdo by nechtěl být někým jiným. Ideálně pohledným, prachatým, suverénním. Falešný někdo než skutečný nikdo. Společnost je nějak nastavená, kdo nejde s ní, má mnohdy smůlu. Dostatečně zajímavý motiv si vybral pro svůj thriller bohužel předčasně zesnulý Anthony Minghella. Jeho hrdina je smířený s tím, že všechno něco stojí. A nebojí se proto i zabíjet. Jen aby se přiblížil životnímu stylu někoho, pro koho se nadchl. Jenže oddanost začne jeho okolí spíš nudit a obtěžovat. Minghella a jeho klenot v podobě Matta Damona napevno čapli do svých rukou solidní schopnost improvizace, adaptovaný scénář vytáhl to filmově zajímavé, uznávaný kameraman John Seale to zase zaplnil velmi přitažlivými obrázky. O zbytek se postarali herci: Damon přepíná mezi plachostí a světáckostí, Jude Law je zase chlapík vábící svou kultivovaností a sex-appealem, ale zároveň svou sebestředností a sobectvím. Na jeho tokání slyší Gwyneth Paltrow, která tehdy zažívala nejzajímavější období své kariéry. Ostatně v tomhle inteligentním thrilleru jsou po herecké stránce velmi dobří všichni. (27.05.2016)

Dost zajímavý výkon Matta Damona. Hraje tady člověka, který je vlastně nijaký a jen se přizpůsobuje okolí. V Itálii se přisaje na jednoho bohatého synka v podání Juda Law a jeho snoubenku Gwyneth Paltrow. Postupně se spřátelí a vybudují si silné pouto. Pak ale nastane zvrat a film se začne ubírat trochu jiným směrem. Tom se začne zamotávat ve svých lžích a vše se komplikuje. I tak se mu ale stále daří v tom nějak chodit. Podaří se mu prolhat až do konce? "Kdo je Tom Ripley?" (24.09.2020)

Formálně i obsahově neskutečně vytříbená podívaná. Minghella vytěžil ze skvělého námětu snad maximum, skvěle rozpracovává charakter labilního hrdiny a svým přístupem vkládá Damonovi do rukou takovou moc, že ten je schopen jediným pohledem a jediným činem tvrdě zarazit diváka do sedadla a donutit ho, aby to jeho doslova svinské počínání sledoval až do konce bez jediného mrknutí. Výborná retro atmosféra a kulisy prosluněné Itálie ozdobují už tak precizní výpravu, jejíž pozvolná plynulost a více než mrazivá gradace je dle mého ukázkou geniálně zvládnuté filmařiny. Všemu nasazují korunu herci, kteří jsou i ve vedlejších rolích naprosto nepřehlédnutelní a jedineční. Matt Damon excelentní v každém pohybu i gestu, byť v první polovině ho možná ještě překonává fenomenální Jude Law. Závěr je sice moc protahovaný a dlouho nastavovaný, ale konečná pointa udeří s takovou silou a elegancí, že nelze nic namítat. S denním odstupem přidávám pátou hvězdičku, která vyspělost filmu v rámci CSFD jediná dostatečně vystihne. (04.03.2013)

První moje reakce po zhlédnutí Talentovaného Pana Ripleyho, kterého jsem si nahrál jenom díky Tylerovi (takže díky, kámo:)), byla: sakra, ten byl ale fakt talentovanej. Matt Damon je jako chameleón Tom Ripley skutečně výborný, a přes jeho nesporné sklony k psychopatii mu musíte fandit. Aby taky ne, když Jude Law hraje (a vzhledem ke svým hereckým kvalitám velice přesvědčivě) takovou špínu jako je Dickie a Philip Seymour Hoffman taky není týpek, kterého bych vzal do baru na panáka..pokud bych ho potom nechtěl v temné uličce zbavit nějakého toho kusu tkáně. Nevím jak, ale Anthony Minghella (podle svého zvyku v nadprůměrné stopáži) zkušeně převyprávěl samu o sobě velice poutavou story, a ještě k tomu dokázal, že se mi nelíbila Gwyneth Paltrow. Hudba? Opět Minghellův osvědčený amigo Gabriel Yared. 80% (08.09.2005)