Americká fikce

American Fiction je jeden z těch snímků, které nedělají žádné výrazné přešlapy, ale jsou poměrně nevýrazné a nebýt Oscarových nominací, s největší pravděpodobností ho přejdu bez povšimnutí. Debut Corda Jeffersona v sobě nicméně nabízí několik zábavných scén, a hlavně skvělého Jeffreyho Wrighta. Film se hodně zaobírá stereotypy, a frustrací z neschopnosti, a částečně i neochoty, většiny společnosti se z nich vymanit. Se skvěle zahranou hlavní postavou jsem se zvládl několikrát ztotožnit, a její progres skrz film je srozumitelně napsaný jak emočně, tak v rámci porozumění okolního světa. Všudypřítomná satira těží především ze současné kulturní a politické situace v USA, a je věcná a zábavná. I přes aktuální témata a dobré herecké výkony ve mě však American Fiction zřejmě neutkví. (22.03.2024)

American Fiction podľa môjho skromného názoru by vôbec nemal byť zaradený do kategórie TOP 10 najlepších oskarových filmov. Za najväčšie pozitívum považujem scenár, napísané je to dobre, zahrané tiež, no mohlo to fungovať viac ako komédia. Možno by to celé lepšie vyniklo ako divadelná hra, keďže American Fiction je vlastne o dialógoch. Oceňujem aj nepredvídateľnosť filmu, niektoré scénky sú maximálne nečakané a značne dramatické, kým ďalšie vyznejú až absurdne (pseudonym a celý príbeh okolo toho ako aj názov knihy a jeho schválenie). Humor tu samozrejme je, ale väčšina vtipných a niekedy aj nevtipných dialógov sa týka rasových stereotypov. Hlavný hrdina je istým spôsobom niečo ako černošský Birdman, aspoň mne tak pripadal. Sterling K. Brown je druhý dôvod, prečo som si tento film pozrela, no hlavne som chcela vedieť, či tu bola nominácia udelená právom alebo len kvôli diverzite. Film sa mi páčil asi tak ako Monkovi jeho vlastný bestseller. Prevažne to bola NUDA a preto len 2* prípadne 2 a pol* (pozreté 08.02.2024). (09.02.2024)

Takhle má vypadat povedená satira aktuálního společenského dění. Rozhodně se mohlo jít ještě dál a být daleko víc kontroverznější, takhle Americká fikce hladí hodně po srsti a snaží se být líbivá pro většinu společnosti. Jeffrey Wright v hlavní roli jako spisovatel, který se snaží o nějaké větší umění, ale neslaví s ním nějaké větší úspěchy. Rozhodne se tedy napsat ''brak'' na společenskou objednávku a nestačí se divit. Zábavné a svižné. Oscar za scénář i když překvapující, tak se dá poměrně dobře pochopit. (11.03.2024)

„TOHLE JE VYJÁDŘENÍ MÝHO ODPORU…“ Monkův život nastojí za moc. Vlastně celá rodina je teď celkem v prdeli. A on může pomoct (nejen sobě), když napíše pořádnou knížku… Dlouhej úvod, abychom Monka pochopili. Nuda. A pak – prostě ukázka toho, jak dneska (nejeb v kultuře) Amerika funguje. Během sledování jsem si občas zapíčoval. že zas sleduju kokotinu. Naštěstí je to později chvilkama i vtipný (fakt chvilkami…). A konečnej (teda výslednej) dojem je lepší, než jsem (celej film) čekal.    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film vznikl na motivy románu „Erasure“, kterej v roce 2001 napsal Percival Everett. 2.) Thx za titule „Jana Kysela“ a „Nih“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (28.02.2024)

Film o pokrytectví bílých intelektuálů, který budou milovat zejména bílí intelektuálové... Oproti traileru to byla mnohem méně komedie a mnohem více osobní příběh o muži, který je vám sympatický jen proto, že s ním nemusíte denně jednat. O arogantním spisovateli, který si v jakékoli místnosti myslí, že je v ní jediný dospělý.  O intelektuálovi, který strávil prvních 50 let svého života ve své malé (aspergerovské?) bublině. Jenže ta mu teď praskla, a on se dozvídá, že jeho život není takový, za jaký ho měl. Jeffreyho Wrighta mám hrozně rád, a Monk je možná jeho nejlepší role vůbec. 85 %. (15.02.2024)