Noir

Hudba. U ní Noir začíná i končí. Vytváří bohatou paletu témat spjatých s jednotlivými postavami nebo určitým typem scén a právě tahle šikovně vkomponovaná témata táhnou atmosféru. Pokud u akčních vložek neumírám nudou, je to jen kvůli motivu Salva nos; pokud přistoupím na poetiku vzpomínkových sekvencí, je to zase především kvůli hudebnímu doprovodu... Ostatní složky seriálu kvalitativně převyšuje až příliš a to nedělá dobrotu. Ona kombinace zvuku a obrazu nevytváří zdaleka tak intenzivní spojení jako v .hack//SIGN; občas předvede kouzelné panorama, ale opravdu jen občas, větší pozornost je věnována všednímu (šedému) ději a soubojům. Ty jdou mimo veškeré mantinely logiky a Mašimo v nich dokazuje totéž, co později v .hack projektech – prostě je neumí. Nemám nic proti akčňárnám, v nichž má jedna strana svými schopnostmi navrch a deklasuje desetinásobnou přesilu nepřátel, ale nesmí to být podáváno tak, že nejsou „špičkoví zabijáci“ schopni ani základního krytí a v přímé konfrontaci klidně několik vteřin jen dělají trapné grimasy, aniž by stiskli kohoutek, protože jinak by museli naše hrdiny zabít už ve druhém díle. Souboje nablízko jsou ještě jakž takž, přestřelky jsou ovšem k smíchu (nebo k pláči - dle chuti) a do podprůměru je pozvedává zase a pouze hudba. O příběhových kvalitách se ani nerozepisuji, Noir je blábol, spatlanina všemožných klišé, jakou umí snad jen Japonci (i když meta Metal Gear Solid je stále daleko). Nejvíc mě iritovala ústřední dvojice zabijáků, která mi svou psychologií v lecčems připomněla NGE. Sice bez zaváhání masakrují desítky lidí, ale když je to potřeba, promění se v klepající se ufňukaná cosi, neschopná pronést souvislou větu a mající spoustu citových potíží se sebou samými. Pomalu v každé epizodě na sebe navzájem (s častou výpomocí Chloé) zcela nesmyslně míří a pak propukají v další výbuch papundeklových emocí. Vcelku se mi líbily některé epizody uprostřed, už se v nich po impotentní úvodní třetině začalo něco dít, ale ještě nesklouzly do úplného dějového hnoje (závěrečná třetina). A jen vzpomínka na ně a výbornou hudbu mě odrazuje od nižšího hodnocení. / / / / / Největším kladem je tak postava Chloé – půvabná jako její jméno, vyrovnaně působící, nádherně oblékaná, s překrásnými vlasy a ultimátním hlasem. Je smutné, když já považuji za nejlepší scénu seriálu společnou koupel Kiriky a Chloé. 0:-) [slitovné **] (18.05.2008)

Noir je série anime příběhů akčního žánru s příznačnými mystickými prvky a strukturou, která mi příliš nesedla. Jeden díl, jeden příběh plus prvních pět minut rekapitulace z minula. Nebýt malých střípků z hledání pravdy o Kirice, jednotlivé epizody by na sebe ničím podstatným nenavazovaly. Signifikantní je také to, že akční sekvence v závěru každého dílu jsou uvozeny jednotnou zvukovou kulisou a jsou již v předstihu rozpoznatelné. Děj tak bohužel velmi rychle upadá do stereotypu. (10.01.2006)

První díl trilogie girls with guns a moje první setkání s hudbou od skladalteky Yuki Kajiura. Výborný seriál, kde je vyvážený mix akce, psychologie postav, tajemna. Naprosto geniální soundtrack, který bych neváhal označit jako kulervoucí, všechny skladby se do děje hodí, podbarvují výborně celý děj série a dodávají mu další rozměr. Já jen dodám, že příběh Kiriky a Mireille mě dojal opakovaně a tleskám jeho tvůrci s jakou živostí udělal hlavní postavy, které si získají vaše sympatie. (08.07.2006)

Noir je v jednotlivých komponentoch pomerne kvalitné a zaujímavé anime ale nemôžem sa zbaviť dojmu, že ide o jemne preceňované dielo. Hlavnými plusmi sú námet, sympatické postavy, európske lokácie a hudba. Menším záporom je hlavná zápletka, ktorá nie je až natoľko komplikovaná a v zásade je aj ľahko predvídateľná takže na ploche 26 dielov pôsobí trochu rozťahane. Epizodičnosť takmer polovice seriálu pritom nevadí, pokiaľ sú jednotlivé príbehy dostatočne pútavé ale to nie je vždy pravidlom. Neodškriepiteľným záporom je ale jednoznačne akcia. Niekomu možno stačí pohľad na dievčatá so zbraňami lenže až na výnimky statické a málo vzrušivé akčné scény naviac s absenciou krvi, pôsobivosť čerpajú hlavne z hudby. Noir pritom vôbec nie je zlý. Záverečné diely, v ktorých predošlé výčitky razom odpadajú a dostavuje sa aj patričná emocionálna sila, celkový dojem výrazne vylepšujú. 70% so zaokrúhlením nahor za skvelo vygradovaný záver, brilantné finále a fantastický soundtrack. (20.08.2010)

môj prví anime seriál čo som videl a hned jedna z najuznávanejších a najväčších klasík ,v mojom rebríčku je na druhom mieste za troška podobným gunslinger girl.má to uveriteľný príbeh a logycké jednanie postáv čo není u každého anime bežné.ale to čo robý túto sériu výnimočnou je všetkými vychvaľovaná úžasná hudba ktorá ma ako fanatika do soundtrackov dostala a jéj OST počúvam dodnes.celé anime mi príde tak trocha zamerané na divákov aj mimo japonska a preto ho odporúčam ludom ktorý chcú skúsiť anime po prví krát.ps : z tohto dielka by mohol kľudne vzniknúť celovečerný hraný film alebo ešte lepšie seriál.http://www.youtube.com/watch?v=db1Nr1HAQak (23.02.2007)