Vraždy podľa predlohy

Uznávaná soudní psycholožka Helen má za sebou traumatizující zážitek s psychopatickým vrahem a je už rok vyřazena z normálního života. Znamená to, že nevychází ze svého bytu. Ctižádostivé vyšetřovatelce Mary se žena zpočátku nejeví jako zrovna ideální spolupracovnice. Brzy se však ukáže, že její zkušenosti jsou neocenitelné. Na obzoru je další psychopatický vrah jehož zákeřnost a troufalost nezná mezí. Na jeden thriller se zde sešlo tolik nápadů až je k neuvěření jak je tvůrčí tým prohospodařil. Režisér Amiel se s výborně propracovaným scénářem popasoval spíše v průměrně rovině. Už několikrát ukázal jak nedobře umí zacházet se speciální látkou jakou měl k dispozici i tentokrát. S perfektními herečkami v hlavních rolích jakými jsou Holly Hunter a především Sigourney Weaver mohl roztočit psychologickou osu, která by na sebe postupně nabalila všechny základní znaky dobrého thrilleru. Psychologie postav je ve filmu potlačena a větší prostor je věnován nevěrohodné komunikaci mezi vrahem, vyšetřovatelkou a psycholožkou. Psychopata ztvárnil William McNamara, který nebyl nic extra a jen jsem litoval, že ho nehrál Harry Connick jež na nás a na psycholožku hrozil podřezáním krku v úvodu filmu a šel z něj mnohem větší strach. Vyšel z toho thriller, který volil různá zjednodušení a držel se zaběhaných standardů s několika dobrými a zajímavými momenty, ale rafinovaným a více originálnějším směrem se z neznámých příčin nechtěl vydat anebo se tak dělo jen vzácně. Jon Amiel rozhodně nebyl správným mužem na režisérském křesle. Jeho film smrděl rutinou. Film měl rozhodně navíc. Mé hodnocení: 60% (03.05.2013)

Najväčšou prednosťou filmu Copycat je pre mňa množstvo informácií o sériových vrahoch a ich profilovaní, ktoré ponúka. Opisuje nielen fiktívneho zločinca, ale prináša zaujímavosti aj o skutočných sériových vrahoch, čo dej filmu efektívne prepája so realitou, rovnako ako aj pieseň od The Police Murder by Numbers. Inak film vychádza z klasickej šablóny kriminálok, rieši traumu dr. Hudsonovej, vzťahy predstaviteľov zákona a ukáže aj čo-to zo života a práce hľadaného vraha. Atmosféru filmu vhodne dopĺňa hudba Christophera Younga. Ako fanynke všetkého, čo sa týka sériových vrahov, sa mi film veľmi páči hlavne z informačného hľadiska, inak považujem scenár za fantazijnú konštrukciu. (09.08.2008)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)

Alien je Alien, aneb jak se po fenomenálním úspěchu vezlá nezapomenutelná Elen Ripley pouze a jenom na vlně svého slavného jména. Jestli měl být Copycat originální a intelektuální kriminální thriller o masových vrazích, tak se rozhodně nepovedl tak jak měl. Klady ? Neskutečná Holly Hunter, výtečný Mulroney a i Sigourney v roli duševně ne příliš vyrovnané psycholožky se za svůj projev nemusí stydět. Zápory ? Neslaný nemastný scénář, spousta nedotažeností a úletů, nevyrovnané napětí, proměnlivé tempo a jednoduše příliš okaté televizní zpracování. Snímek který zapadl do šedi a průměru současného Hollywoodu. (20.07.2007)

Typický produkt, který se chtěl svést na vlně úspěchů podobně laděných filmů první poloviny devadesátých let (Mlčení jehňátek, Sedm). Což o to, je to napínavé, drží vás to v pozoru vlastně téměř po celou dobu, nicméně některé scény již dnes neobstojí (scéna zabití na policejní stanici, závěr). Nakonec tak myslím, že čistý průměr tomu sedí nejlépe. (12.11.2015)