Tělo

Jalová historka natahovaná na zbytečně dlouhou stopáž, kde se sice tvůrci snažili o nějaké lekačky, noc, déšť a použití dalších obehraných atributů, ale prostě celé to stojí jen a jen na pointě, přičemž je zřejmé, že to první, co se nám nabízí, asi nebude zrovna ono. Navíc to zpětně nedává moc smysl, jedině že by se jedna postava (nechci spoilerovat) rozdvojila, přičemž navíc vlastně byla pořád "pod dohledem". A skutečně neberu, že někdo něco předvídal dopředu, jako kdo kam půjde, kde zrovna bude, kde najde indicii apod., že se to dá bez chyby promyslet a naplánovat dopředu, když je ve hře mnoho proměnných faktorů. To si jeden o to víc řekne, proč to dělat tak složitě a komplikovaně, když to šlo skutečně daleko jednodušeji. Dokoukat se to dá, ale důvod na to znovu koukat nemám, protože, jak píšu v úvodu komentáře, je to jalová historka zbytečně roztažená na skoro dvě hodiny. (25.10.2022)

Tak tohle jsem fakt nečekal a kdo jo, tak ten dělá machra. Skvěle zamotaný detektivní příběh s dobře zvolenými herci odehrávající se skoro celou dobu v jedné španělské márnici. Navíc když se tam občas mihne Aura Garrido, která je neskutečně sexy, tak si není nač stěžovat. Opravdu velmi povedený film, který nemá daleko do maximálního hodnocení. 80% (17.11.2014)

Největší trik, který kdy ďábel předvedl, bylo přesvědčit svět, že neexistuje a pak…zklamal. Čerstvý amorální vdovec, co připomíná střeleného vědátora z Číslo 5 žije, je v tlakovém hrnci márnice dušen jako mrkev. Drží pokličku nestandardně postupující policejní složky, vdova s oblibou v černém humoru či snad sám Keyser Söze? A když jsme u té mrkve, nedrží ji celou dobu Oriol Paulo před vaším nosem, jako se to dělá oslovi? Odpovědi se dočkáte v samém konci a já bych k ní pouze dodal, že když pes začne mňoukat, kočka štěkat a žralok jíst brokolici jen za účelem pádu zoologovy brady na podlahu, nastává čas holedbat pointu, která se k podobnému stavu dopracuje nevykonstruovanou jednoduchostí.. (10.12.2013)

Námet Tela by ma osobne asi bavil viac spracovaný v seriáli typu Hercule Poirot, i keď by tu musela byť trochu pozmenená pointa. Inteligentný komerčný thriller, ktorý ale neponúka pod ľúbivou vrstvou make-upu až tak pálčivé otázky, aké by vyvolávať mohol. Všetko je totiž vsadené na zmätenie diváka a otázka viny, opakovania vlastných chýb z minulosti, úpadok morálneho kódexu po jednom zločine a nekonfliktnosť toho opakovaného a "collateral damages" pomsty (a čo chudák vrátnik?) nie sú rozvinuté natoľko, aby si divák povedal, že pozeral niečo viac ako slušne nakrútený mindfuck so španielskou hereckou kráľovnou žánru. Ale áno, koniec som neodhadol, i keď patril medzi jednu zo zvažovaných možností, len hlavný motív ma ani pri takomto predpoklade nenapadol. (24.06.2018)

Jak už jsem několikrát psal, Španělé umí a tohle je další živý důkaz. El Cuerpo se tváří nevinně, ale jak je u kvalitně ohodnocených Španělských počinů známé, tak je to velký omyl. Už od začátku divák přemýšlí, o co vlastně jde, ale že by to bylo tak jednomyslné? Bez nápadu? To si mohl myslet jen silný neznalec. Do toho nám vnuknou druhou myšlenku, která se zdá být daleko reálnější a vše dostává daleko lepší náboj, i když si divák snaží spojit několik věcí dohromady, tak mu stejně nějaké uniknou. Teprve závěr vše rozsekne a už jen s otevřenou pusou civíme do obrazovek, takže děkuji Oriolu Paulovi a všem, kteří se na tomto snímku podíleli za tak skvělou podívanou! 10/10 = 100% (09.06.2013)