Obsahy(1)
Francouzský středometrážní barevný film. který filmová kritika nazvala „čistě filmovou, pohybovou, rytmickou a barevnou básní". Je to lyrický příběh o přátelství mezi malým pařížským chlapcem Pascalem a jeho červeným nafukovacím balónkem. Od chvíle, kdy se ti dva sejdou, sleduje divák jejich osudy s nesmírným zaujetím. Usmívá se jako ti chodci, pod jejichž deštníky schovává malý Pascal svůj balónek před deštěm, má radost, když balónek pronásleduje a zesměšní přísného ředitele školy, chápe sympatie červeného balónku k modrému, napjatě prožívá s Pascalem pronásledování tlupou uličníků a společně s ním se mu chce zaplakat ve chvíli, kdy hladký povrch červeného balónku je proražen ostrým kamenem, a kdy balónek před jeho očima stárne, vrás-kovatí, splaskává a konečně pomalu a tiše umírá. To je nesporně jedna z nejsilnějších a při tom nejlyričtějších scén filmu, vytvořeného velkým umělcem režisérem Albertem Lamorissem, jehož srdce je vrchovatě naplněno láskou k dětem a smyslem pro filmovou poesii. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (79)
Nie Chaplin, ale Lamorisse, ktorého životný let bol pomalý a dlhý, no pád strmý a krátky, natočil tú najkrajšiu mestskú grotesku. Detský pohľad na križovatku, po ktorej o pár rokov neskôr kráčali ľahkovážni hrdinovia Godardovho debutu, ma dostal. Piata hviezda je za nenaplnenie obavy, že slová zničia to, čo obraz s takou rozprávkovou ľahkosťou vypovedá. 90% ()
V této vizuální nádheře si tvůrci pustili kreativitu na špacír, popustili uzdu fantazie a vše dovršili nevinným kontrastem křiklavého balónku s šedivým městem a šedivými povahami. Vniknutí nových barev, nových kontrastů, vám rozšíří zornice. Doba a místo vzniku je dalším velkým +, které dotváří úžasnou vizuální kompozici. ()
Něžný, poetický příběh - návrat do dětství, kdy i balónky měly duši … Jenom závěr ho maličko sráží. ----- MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Trochu mi chybělo nějaké dojemnější rozloučení chlapce s balónkem - nakonec to vypadalo, že jejich přátelství nebylo nijak zvlášť hluboké, protože přítel se nedá jen tak snadno nahradit. havLord má v mnoha ohledech pravdu: Děti jsou prodejné, ale jenom do určité míry - a nedá mi to, abych nedodala, že dospělí rovněž, mnohdy v daleko větším rozsahu ... :-))) … Každé dítě reaguje jinak, se svými malými i velkými ztrátami se vyrovnává po svém - ale ve své fantazii často právě oblíbené předměty nevidí jako pouhé neživé věci a mívá k nim velice osobní vztah. Pokud tedy není věcmi zahlceno - a to nebyl Pascalův případ. ()
Natočit Červený balónek dnes, dočkali bychom se v závěru nejspíš obří scény citující libovolné akční trháky, v níž by se desítky balonků rafinovaně mstily bandě zákeřných kluků... A víte, že by se mi takový konec možná líbil víc? On byl totiž ten původní dost nudný. Ostatně jako dobrých deset minut, které mu předcházely. Nicméně nějakou čtvrthodinu od úvodních titulků jsem žasnul a snažil se odhalit, jakými triky toho všeho filmaři vlastně dosáhli. Nepřišel jsem na to. ()
Mimořádný barevný a velmi působiví středometrážní film a to především svými poetickými záběry a navíc je takřka celý pojatý v polo-dokumentárním stylu. Malý chlapec Pascal chodí ulicemi Paříže. Jeho stálým průvodcem je veselý červený balónek, který našel při cestě do školy a který se mu vznáší nad hlavou a vzbuzuje tak vždy velkou závist kolemjdoucích lidí. Ti se pokoušejí balónek neustále chytit a stáhnout ho na zem. Místo toho se však na konec všechny balónky nad francouzskou metropolí spojí a vynesou malého chlapce nad hlavami závistivců vysoko nad střechy města až do oblak. Film se tak zalíbil režiséru Tarkovskému že pod jeho iniciačním vlivem natočil hned dva své prvé filmy a to absolventský snímek Válec a housle a Ivanovo dětství. Snímek byl navíc oceněný Zlatou palmou v Cannes jako nejlepší středometrážní film ještě společně s filmem Bílá hříva vše rok 1956. Doporučuji opravdu všem a to bez rozdílu jedná se doopravdy o krásný snímek přesně vystihující všechny ty pojmy co už napsal ve svém příspěvku Tsunami_X . ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (11)
- Ve filmu si zahrali i režisérovy děti. Jeho syn Pascal Lamorisse hrál chlapce Pascala, režisérova dcera zase hrála holčičku Sabine. (melipa)
- Jako součást distribuce byl tento krátký film poslán do stovek škol po celé Americe. (HellFire)
- 95% míst, které můžeme vidět v filmu už neexistuje, byly srovnány se zemí koncem 60. let 20.století. (melipa)
Reklama