Černý prapor

Film zobrazuje prakticky neznámu kapitolu Československých povojnových dejín. V prvej indočínskej vojne v rokoch 1946 - 1954 bojovalo v Indočíne 2000 Čechoslovákov na strane francúzskej cudzineckej légie a zhruba 500 ich v ďalekej zemi padlo. Práve osudy týchto mužov sú (samozrejme že pod rúškou dobovej propagandy) zobrazené. Vo filme sa vyskytuje dejová línia s bývalými člemi Waffen SS čo však nie je žiadny výmysel, pretože v radoch légie ich skutočne veľa bojovalo. Lokácia žitného ostrova poslúžila filmárom ako dosť vierohodná náhrada za vietnamskú džunglu, hovorí sa tu nemecky, francúzsky aj anglicky a dokonca legionári strieľajú originálnými zbraňami ako britský Sten, francúzsky samopal Mas - 38 a dokonca americká puška M1 carbine. So samopalom v ruke tu pobehuje aj budúci "krakonoš" František Peterka. Problém je však s akčnými scénami. Tie sa ťažko nepodarili. Vojaci tu padajú na zem ako keby dostali infarkt a v konečnom dôsledku to pôsobí dosť smiešne. Aj napriek očividnej snahe očierniť tu "imperialistov" scénami kde hliadka masakruje dedinku vedzte, že takéto veci Francúzi skutočne robili. Bolo by však čiernobiele ukazovať Vietnamcov ako nejakých bojovníkov za slobodu, pretože to boli rovnaké svine, ktoré sa mstili na civilistoch a masakrovali ich. Dosť veľkým nezmyslom je tu však koniec filmu kde prebehlíci na vietnamskú stranu odchádzajú v pokoji z letiska preč. V skutočnosti na nich čakali antony a odviezli ich smerom Bartolomějská ulice. Nebudem tu ale rozpitvávať takéto detaily pretože ide tu hlavne o film. Ten je na pár prehmatov dosť podarený a tie tri hviezdičky si zaslúži. (18.05.2012)

Pokud se odvrátíte ke své vlasti zády, tak se se zlou potážete, zkazí se vám charakter a vůbec budete „znechucující“ osoby. Tolik za idejové vyznění, které však naštěstí děj pouze okrajově orámovává a nestaví se před jinak ryze dobrodružný formát snímku. Přes nepopiratelnou poplatnost době je tedy Černý prapor sympatický filmem. Již jen z toho důvodu, že se svým námětem a žánrem v tuzemské šedé uniformovanosti let padesátých prostě vyčnívá. Je to v mnoha ohledech nedotažené a teatrální umírající scény jsou, při vší úctě k tvůrcům, prostě úsměvné, ale i tomu navzdory jde o dobrý snímek. Především díky závěru a několika silným scénám. Dobrá, neprávem zapomenutá žánrovka, kterých dodnes máme jako šafránu. (23.12.2007)

Musím priznať, že film ma prekvapil. Na dobu v ktorej bol natočený, nieje tam cítiť soc. propagandu. Je to tvrdý príbeh z francúzskej légie. Boje v pralese sú natočené vierohodne, a to prostredie je natočené celkom dobre. Herecké výkony F.Peterku a H. Hasse sú výborné. Dobrodružný film, ktorý je dosť veľkým prekvapením. Dávam 65%. (12.05.2010)

Na dobu a poměry v jakých Černých prpor vznikl se docela povedl. Po technické stránce je to vlastně i malý zázrak, který je sice dnes tošku k smíchu, ale pokud si uvědomíme, že se to celé točilo u nás, lze toho spoust odpustit. Pochválit hlavně musím příběh. Scénaristé naštěsti nepsali čistě jen o válce v Indočíně a jejích poměrech s politickým podtextem. Sadili na souboj dvou mužů Čecha a Němce (bývalý SSák) a kolem nich teprve budovali děj a postavy. Přes to všechno se jistý rudý nádech a černobílost postav ve film nachází, ale další Akce B se nekoná. Černý prapor je kvalitním žánrovým snímkem, jedním nejpodařenějším co u nás vznikl. Byť silně zestárl, dá se na něj bezproblému dívat a nemýt takový ten zvláštní pocit, jaký já mám u většiny našich snímků z 50tých let. (21.10.2009)

V tomto snímku nedá moc námahy oprostit se od ideových a tendenčních prvků, vzhledem k netypickému prostředí. Vladimír Čech vytvořil poměrně slušnou atmosféru džungle, vlhkostí a horkem zpocených legionářů a přestřelek. Legionáři bojující pod cizím žoldem a za ideje, které jim byly většinou ukradené, nebyli v žádné době jehňátka a právě to je ve filmu trochu využito a zneužito. Jaroslava Mareše už od dětství považuji za velice křečovitého a slabého herce s příšernou dikcí a mimikou. Výraz jeho hrdiny Václava Malého při zjištění, že gestapák Wolf je vrahem jeho otce a sestry je snad to nejlepší, co kdy předvedl, avšak o skutečnosti, že voják, který se složí po první bojové zkušenosti a dobrovolně jde sloužit veliteli jako burš, s ním po onom zjištění pravdy odchází do džungle na férovku, bychom mohli dlouho polemizovat! (23.08.2011)