Dym

Konečně! Po dlouhé době opět film, který mě totálně dostal...Název Smoke se k filmu vyloženě hodí - pohodová klidná podívaná, žádná akce, nic se nepřehání, všechno v pohodě šlape (a taky vůbec nenudí!), všechno prostě přesně jede tak jak má a když už si myslíte, že jste s filmem absolutně spokojení, tak vás totálně odrovná nezjlatějším hřebem v podobě Vánočního Auggieho příběhu...dokonalost a Keitel je fakt třída až za hrob...smekam (01.05.2009)

"Smoke" je klubovkou o malé trafice, kde se potkají obyčejní lidé neobyčejných osudů, aby rozpletly dál svůj životní příběh. Film je plný hledání sebe sama, plný každodenního stereotipu a se špetkou životní filosofie. Autorsky i herecky vynikající balada na život je protkána nezapomenutelnými scénami s krásnou hudbou. Například vyprávění "Vánočního příběhu" Harvey Keitelem je ukázkou herectví a kameramanství. Pro mě osobně plný filmový zážitek. 100% = 5/5 (08.09.2010)

Jeden z mnohých konverzačných filmov, ktoré zapadnú medzi hromadu ďalších, hovoril som si. I keď mám DVD doma, už viac ako rok a na CSFD je film v slušných číslach, vzhliadnutie som stále odkladal. A to bola chyba, pretože už pri sledovaní som mal skvelý pocit a po skončení som si vravel, aký som idiot. Mám doma naozaj skvelý film a ja som často uprednostnil priemerný film, len pre zdanlivo neatraktívny príbeh či nič nehovoriaci názov. Precítené herecké výkony a miestami magická hudba sú asi najsilnejšie zbrane tohto filmu. A. Judd si strihla slušnú, vkuse nadávajúcu káču. F. Whitaker ako bezruký mechanik bol sympatický a pred vzhliadnutím som vôbec netušil, že vo filme hrá. Keď H. Keitel rozprával v závere vianočný príbeh, ani ma nenapadlo, že melie v kuse takmer desať minút, pretože film a jeho atmosféra ma tak pohltili, že ja ako divák som hltal každé jeho slovo i gesto. Mimochodom ten vianočný príbeh bol skvelý, rovnako ako celý film. Je to jeden z filmov, ktoré si radi pozriete znova, aj preto dávam plný počet. 90%. (20.06.2011)

Tohle není Jim Jarmusch... Ale není to o nic horší než Jim Jarmusch! Moje velká srdcovka z let, kdy jsem nenasytně vymetal artkina a filmový kluby, ve kterých tenhle skvělej kousek tenkrát (v půlce devadesátek) často frčel a já ho taky opakovaně vídal. A přitom dneska tak nesnáším užvaněný filmy. Ale ono není žvanění jako žvanění. Třeba žvanění v Kouři mě baví ještě i dneska, na nic si nehraje, nepředstírá nějakou filosofickou závažnost a existenciální hloubku, ani to není sebevzhlíživý otravný žvanění pro žvanění, jako třeba v novějších filmech od Tarantina. Zkrátka okruh přátel a známých od vidění zevluje a setkává se při nákupech v prodejně kuřáckých potřeb, kde spolu přitom kecají o všem možným, prostě o životě. A postupně se z tohohle místa a od některých jeho návštěvníků rozehrávají více nebo méně uvěřitelné, každopádně vždycky zajímavé dílčí dějové linie. A i když se u té vší "člověčiny", "laskavé hřejivosti" i nešikovného přehrávání (Perrineau) dneska už cynicky ušklíbám, kvůli starým časům musím zaokrouhlit nahoru. Prodavač za pultem geniální Harvey Keitel, místo činu Brooklyn, nejspíš trochu zidealizovaný, ale asi ne tolik, jako třeba Montmartre v Amélii. (05.01.2020)

Malý velký příjemný film. Hezky načrtnuté postavy se skrze tabákový dým derou krátkým úsekem, kdy se jejich životy protnou, navzájem ovlivní a znovu vyplují do vod životního stereotypu. Nebo ne? Rodiny a vztahy se rozpadají a znovu nalézají, chudí zůstávají chudými, ve zlých časech se nalézá vnitřní dobro a mladíci studují vlastní identitu, putujíc po boku hořkosti starších. Stejně má vše ve svých rukách osud, řádka několika náhod a nehod. V každodenní rutině je prostě třeba hledat si malé radosti a zachovat si vlastnost konat dobré skutky, aby ten mizernej život za něco stál. A je třeba to dělat se stejnou lehkostí, jako si Auggie každé ráno před svou trafikou fotí ulici. Krásně napsané a s citem pro detail natočené. Pokud možno, pusťte si Smoke v pošmourné odpoledne, kdy nálada bude mrzutá a dům prázdný. A klidně si zapalte. (28.06.2008)